Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Fotoškola  |  Seriály
Fotoaparáty  |  Objektivy
Fotomobily  |   Software
Příslušenství  |  Ostatní
Svět hardware  |  TV Freak
Svět mobilně

Fotografujeme Měsíc: 1. část

5.9.2007, Roman Pihan, návod
Pohlédnete-li večer či v noci na oblohu, na obloze nejspíše uvidíte Měsíc, našeho věrného a dlouholetého souputníka. Jeho kvalitní vyfotografování je však z řady důvodů fotografickou výzvou. Tento článek je pro všechny, kteří chtějí tuto výzvu podstoupit a tím posunout svoje fotografické mety dál.

Proč je fotografování Měsíce výzvou


Měsíc jako dominantní těleso večerní nebo noční oblohy má neoddiskutovatelnou krásu jak samotný, tak i začleněn do krajiny. Jeho kvalitní vyfotografování s sebou však přináší řadu drobných i větších problémů, které je třeba zvládnout:
  • Stanovit správnou expozici je velký problém a automatika zcela selhává. Navíc u snímků Měsíce začleněného do krajiny je správná expozice téměř nemožná a je třeba postupovat náhradním způsobem (viz 2.díl).
  • Při stanovování expozice je velmi problematické se spoléhat i na histogram případně se řídit náhledem na displeji, protože plocha Měsíce na snímku bývá obvykle poměrně malá. Je tedy třeba postupovat buď zkusmo nebo využít pokročilých metod bodového měření expozice, které nemají všechny fotoaparáty.
  • Pokud Měsíc skončí na snímku přeexponován, způsobí na fotografii výrazný blooming, kdy přebytečný náboj na senzoru v místě Měsíce přeteče i do jeho okolí. Blooming bývá tím větší, čím levnější je fotoaparát.
  • Nemá-li být Měsíc na snímku jen malou tečkou, tak je třeba použít silné teleobjektivy. Ohniska alespoň 300 mm jsou obvykle podmínkou. V tomto smyslu jsou ve výhodě majitelé ultrazoomů, které nabízejí často velmi dlouhá ohniska právě kolem 500 mm – otázkou je jen kvalita jejich kresby při tomto ohnisku.
  • Silný bodový jas Měsíce na pozadí tmavé oblohy je snadno schopen způsobit odlesky (prasátka) na snímku.
  • Mnoho fotoaparátů bude mít problém na Měsíc zaostřit a tak je často nutné ostřit ručně.
  • Měsíc se po obloze překvapivě rychle pohybuje (kolem 15 úhlových vteřin za vteřinu) a tak delší expoziční časy než cca 1/10 sec způsobí jeho rozmazání ve směru pohybu po obloze.
  • Použití dlouhých ohnisek v kombinaci s expozičními časy kolem 1/10 sec vyžaduje pevný a kvalitní stativ. Vzhledem k tomu že se snímá venku, tak i poměrně dobrý stativ zatížený těžkým fotoaparátem je vítr schopen rozkývat a jsou známy i případy převržení!
  • V neposlední řadě vám musí přát počasí a musíte si vybrat vhodnou dobu, kdy Měsíc je na vhodném místě oblohy a ve své vhodné fázi.


Takto bohužel končí většina snímků Měsíce pořízených automatikou a z ruky. Celý snímek je rozhýbán, Měsíc je jen tečkou a navíc silně přeexponován.

Abychom nevyjmenovávali jen problémy, tak digitální fotografie je právě pro podobné náročné experimenty jako stvořená. Jednak snímky nic nestojí a jednak je snadné je ihned zkontrolovat buď na displeji nebo nejlépe přímo v PC. A na základě zjištěných odchylek je možné ihned chyby opravit. V tomto smyslu na tom byli filmoví fotografové mnohem hůře, i když film svými vlastnosti (zejména větším dynamickým rozsahem a mnohem menší náchylností k bloomingu) klade menší nároky na přesnou expozici.



Snímek Měsíce, který se vám jistojistě pořídit nepodaří. Jedná se totiž o jeho odvrácenou stranu, která ze Země nikdy není vidět. Tento snímek pořídila Luna 3 při svém obletu Měsíce v roce 1959.


Co je potřeba


K zvládnutí výše uvedených úskalí je nutné použít vhodné příslušenství – zejména kvalitní stativ. Dále je nutné, aby váš fotoaparát disponoval níže uvedenými vlastnosti:
  • Možnost manuálního nastavení expozice (M)
  • Možnost manuálního ostření na nekonečno, pokud automatické ostření úlohu nezvládne
  • Velmi dlouhé ohnisko objektivu s dobrou kresbou (čím delší tím lépe, alespoň však 300 mm)
  • Dálkové spouštění nebo samospoušť
  • Rozlišení alespoň 6 MPix, protože budete muset dělat silný výřez
  • Kvalitní záznam s nízkou kompresí, ideálně RAW



Takovýto snímek se vám již podařit může. Je pořízen digitální zrcadlovkou s objektivem 300 mm, který se díky přepočtu chová jako 480 mm (crop faktor 1,6x). Snímek byl následně z 6 MPix oříznut na cca 1 MPix.


Měsíc v hledáčku


Měsíc na obloze je úhlově poměrně malé těleso vyplňující jen úhel cca 0,5°. To je příliš malý objekt na to, aby významně vyplnil políčko snímku při použití běžných objektivů. Pokud nemáte známé v NASA, tak obecné pravidlo „když nestačí zoom, jdi blíže“ nebude fungovat a tak je třeba si nějak pomoci. Pomoci může:
  • Použít co nejdelší ohnisko (ideálně nad 500 mm).
  • Ohnisko je možné prodloužit různými telekonvertory, pozor však na míru zhoršení kresby zvláště u levných z nich.
  • Čím více pixelů má váš fotoaparát, tím větší budete moci udělat ořez a tím větší bude Měsíc na finálním snímku při současném zachování dostatečné kresby.

Pro odhad potřebného ohniska a případně míry ořezu fotografie je užitečné si pamatovat následující přibližné kalkulace:
  • Použité ohnisko (35mm ekvivalent) vydělené 30 hrubě udává plochu snímku v %, kterou Měsíc na snímku vyplní. Pro 300 mm ohnisko je to tedy 300 / 30 = 10 %.
  • Při kvalitě tisku 150 dpi jsou každé 3 MPix schopné vyplnit formát A4 (cca 20x30 cm). Má-li tedy váš fotoaparát rozlišení např. 12 MPix, je možné 4x zvětšit Měsíc ořezem a stále bude možné tisknout A4 při kvalitě 150 dpi.


Podobné snímky se potýkají s celou řadou problémů. Jedním z nich je expozice, kdy vybalancovat expozici Měsíce s krajinou pod ním je velmi obtížné, ba často nemožné. Další z nich je ostření a hloubka ostrosti, další je pohyb Měsíce po obloze atp. Zde ohnisko 150 mm, ISO 100, clona f/13, čas 2,6 sec, který již ale způsobil rozmazání Měsíce jeho pohybem.

Nároky na ohnisko i rozlišení pochopitelně klesají, když se rozhodnete komponovat snímek tak, že Měsíc nebude jediným prvkem na fotografii, ale bude začleněn do krajiny. Potom nepůjde ani tak o Měsíc jako těleso, ale o jeho typické světlo a jeho působení na celkový vzhled snímku. V drtivě většině případů ale Měsíc skončí jako drasticky přeexponovaná tečka někde na snímku. Zejména při tomto upořádání, při kterém je Měsíc v záběru a tvoří silné přední bodové světlo, pozor na odlesky v obraze! Čím kvalitnější optika a čím méně filtrů je na objektivu našroubováno, tím lépe!


Měsíc se často objevuje i při západu Slunce, kdy není problém ho začlenit do celkového obrazu. Při použití širokých ohnisek (zde 30 mm) ale bude jen malou tečkou, která může působit až jako kaz na snímku. 1/30 sec, f/7.1, ISO 200.


Ostření


Drtivá většina dnešních fotoaparátu používá tzv. pasivní ostřící systém, který ostří na viditelné hrany v obraze. K ostření buď používají hlavní senzor (kompakty) nebo samostatné ostřící senzory (zrcadlovky, DSLR). V každém případě ale obraz musí obsahovat viditelné hrany a ty musí padnout do míst obrazu, kde je zaostřovací senzor čeká. To je u noční fotografie pro řadu přístrojů velkým oříškem – jednak kvůli absenci dostatečně kontrastních hran ale také pro malé absolutní množství světla. Ostření se proto stává nespolehlivé až nefunkční.

Proto i když ostřící systém vítězoslavně zaostří, tak mu nevěřte a ostření si buď opticky v hledáčku nebo podle stupnice vzdálenosti ověřte. V případě, že ostřící systém selže zcela, tak řešení je naštěstí poměrně snadné. Stačí manuálně zaostřit na nekonečno. Vyšší clona (např. f/8) potom zařídí zbytek – jednak u většiny objektivů zlepší kresbu ale také zvýší hloubku ostrosti, která eliminuje případné drobné chyby zaostření.



Snímek Měsíce brzy po západu Slunce ve 21:00, kdy červený nádech způsobila oblačnost. Měsíc je výrazně přeexponován (viz jeho dolní část), přeexpozici jeho horní části zabránila oblačnost. Na snímku je také patrný pohyb Měsíce vzhůru – čas je příliš dlouhý. Zaostřit se podařilo na hrany na vodní hladině. Ohnisko 200 mm, ISO 200, f/5.6, 15 sec, vyvážení bílé „den“.

Příště se podíváme na vyvážení bílé a zejména na expozici – prubířský kámen snímků Měsíce.
Autor: Roman Pihan

Vystudoval ČVUT Fakultu elektrotechnickou. Po nástupu digitální fotografie se stal jedním z propagátorů jejího využití v komerční i amatérské praxi. Pravidelně přispívá fotografickými články do řady odborných časopisů, lektoruje a přednáší fotografii na konferencích. Vydal úspěšné knihy „Mistrovství práce s DSLR“ a „Mistrovství práce se světlem“.