Zkusil jsem ještě starší makro objektiv ale výsledek nebyl dobrý. Sice se do obr. nalily pixely ­(OK pro větší tisk­) ale k navýšení ostrosti ve smyslu detailů nedošlo. Asi bych souhlasil s tím, co se uvádí na Dpreview: nejlepší výsledky se dosáhnou s rawy, se senzorem s vysokým rozlišením bez alias filtru a dodávám, že důležité je skutečně kvalitní sklo. Každopádně je to dobrý AI enhanced nástroj, rychlý a časem má být ještě obohacen o odšumování.

Tak určitě, ale myslím si, že užitečnost tohoto nástroje je ještě mnohem širší:

1­) Použití pro fotky pořízené ­"mrňavými­" snímači.
2­) Podpoří to důležitost velkých buněk ­(pixelů­) na snímači, protože už nebude tak podstatné mít velmi vysoké rozlišení na velkém snímači.
3­) Poměrně nedávno vzniklá technika multiexpozice realizovaná posunem snímače, při které se pořídí fotka s větším rozlišením, může mít docela problém, neboť tento softwarový nástroj by ji mohl velmi dobře nahradit.
4­) Technologie pomůže těm lidem, kteří automaticky nepočítají s tiskem fotografie, ale mohou se pro něj rozhodnout později. Pro účely zobrazování fotky např. na monitoru tak mohou zakoupit levný či levnější fotoaparát a když se někdy rozhodnou vytisknout fotku na nějaký větší formát, použijí tento nástroj.
5­) Rekonstrukce nějakých starých či starších fotomateriálů či fotografických dat.

Atd.

Když jsme zrovna u Vámi oblíbených MFT ­- tak tyto přístroje jsou někde mezi body 1­) a 2­) a tak logicky z této technologie mohou těžit opravdu významně.

Jde o zvětšení fotky, tj. aplikaci jednorázového efektu, takže si myslím, že na dokončení takového procesu lze čekat i dlouho, takže výkonný HW podle mě není úplně nezbytný ­(za předpokladu, že pomalý HW to bude alespoň nějak podporovat­).

Zvětšení fotky znamená vždy zvětšení objemu dat v souboru, takže pokud budu chtít fotku zvětšit a zachovat, nebo zlepšit kvalitu, budu muset mít HW, který bude umět pracovat s velkými objemy dat, zejména pokud jde o grafiku a RAM. Ono stačí, když zpracovávám ORF soubory z Olyho; originál má kolem 18 MB, ­(RAW bez komprese­) a když z toho pak vznikne finální TIFF, jsem na 200 MB. A když původní obraz oříznu a ořez zvětším na velikost původního snímku, ­(30 x 40 cm­), dostávám se na meziprodukt s objemem až 2 GB. Postupuji tak, že z původního obrázku, velikost 30 x 40 cm, rozlišení 400 dpi ­- tohle mi leze přímo z foťáku­), vyříznu požadovanou část, v nastavení parametrů dám zvětšení obrazu, rozlišení zvětším z původních 400 dpi na 1400 dpi a výřez s tímto rozlišením zvětším na 30 x 40 cm. takto získaný soubor zedituji a poté sundám dpi na původních 400. Meziprodukt, čili obraz 30 x 40 při 1400 dpi mívá od 1,8 do 2,5 GB a pokud si grafika, nebo procesor z takto velkým souborem neporadí, ­(požadavek nelze dokončit z důvodů nedostatku paměti RAM­), tak holt smůla.

Nj, zpracování obrazu bude vždy hodně náročné na paměť. Ty pixely a historie se někam uložit musí ­(já to řeším tak, že ve Photoshopu postupně mažu historii a uvolňuji paměť­). A do nového počítače pro jistotu plánuji 64 GB RAM ­(i kvůli videu­).

Já mám 64G RAM už od počátku, ­(NB jsem kupoval v době, kdy se začaly prodávat W7 a od té doby na ně jedu bez toho, že by mi někdy spadly, nebo se nějak šprajcovaly­). A tímto způsobem už jsem vyrobil i několik fotek o velikosti 60 x 90 cm, čili A1 Oproti té A3 je rozdíl jen v rozměru, oboje je stejně perfektně ostré a dokonale prokreslené.

No jasně, ale jestli jsem dobře počítal, tak Vy zvětšujete cca 30 Mpx fotku na cca 360 Mpx fotku. Ten nástroj ­"Super Resolution­" bude podporovat až 500 Mpx, takže je možné, že někdo fotky s takto velkým rozlišením jistě bude vytvářet, ovšem na druhou stranu bude existovat hodně lidí, kteří s tím budou vytvářet fotky s dramaticky menším rozlišením, což pro nějaké průměrné PC ze současných či nedávných let nejspíš nebude představovat žádný problém.

Mimochodem, proč pro účely editace zvětšujete fotku více jak desetkrát? Že je nutné fotku před editací zvětšit a po editaci zmenšit, tomu bych rozuměl, ale proč více jak desetkrát?

Díky kvalitním sklům a perfektní stabilizaci si to mohu dovolit, při tomto zvětšení jsou na fotce vidět detaily, na které bych v reálu potřeboval minimálně velmi silnou lupu. Takže květ orchideje, mající v průměru cca 1 cm při zvětšení na plochu 30 x 40 cm poskytne pohled na detaily, které nejsou v reálu vůbec vidět. Takže se dají rozeznat jednotlivé detaily uvnitř květu, což je u některých druhů ke správnému určení nutné; květy se mohou lišit i kus od kusu. Na lokalitě je X rostlin, každá má jinak vybarvené květy a teprve podle takovýchto záběrů je možno s jistotou určit, zda jde ve všech případech o jeden druh. Jde o přísně chráněné rostliny, takže odběr vzorků pro laboratorní zkoumání není možný a takto upravená fotografie, klasickou technikou i s mnohem většími foťáky nedosažitelná, ­(s DSLR takto precizně nelze zaostřit, takže pokus o zvětšení skončí rozmatláním­), má vysokou vypovídací hodnotu. A podotýkám že fotím výhradně z ruky a bez jakékoli pomocné techniky, jako odrazné desky, rozptylové deštníky a podobné krámy.