Wow, to bych rád viděl. Můžete mi jeden poslat do e-mailu?
cavon@atlas.cz
Díky
cavon@atlas.cz
Díky
Odpovědět0 0
Ach jo, vidím že se Aasi nedohodnem.
Pravdu ale nemáte.
Schválne otevřte si Photoshop, zobrazte si panel obraz/velikost obrazu a mrkněte na ty dva oddíly.
Píše se tam někde, že spodní oddíl je pouze nějaká SIMULACE?
Nepíše.
Víte proč?
Protože to žádná simulace není. Naopak, je to parametr který se do souboru zapisuje a často je velmi důležitý.
příklad: pokud někdo vyžaduje digitální fotografie o velikosti 10 x 15 cm a 300 DPI (což je 1181 x 1772 px)
a vy jim je dodáte ve formátu 1181 x 1772 px ale 72 DPI, může se vám stát, že vytištěné fotografie 10 x 15 cm budou obsahovat pouze výřez z formátu 41,66 x 62,51.
Digitální fotografie od počátku svého vzniku obsahuje údaj rozlišení (v drtivé většině 72 DPI) a rozměr automaticky výchází dle počtu pixelů. Všechny tyto údaje jsou v tomto souboru uloženy.
Možná vás mate, že některé aplikace tento údaj ignorují nebo nezobrazují,
možná si nedokážete představit rozměr fotky uložené na paměťové kartě o velikosti 1 x 2 cm
to ale neznamená, že ho tato digitální fotografie neobsahuje.
Pokud jste tedy chtěl poukázat na to, že fotka dokud se nevytiskne, nemá žádný měřitelný rozměr pravítkem, máte pravdu. Je to jen soubor plný jedniček a nul.
Ale v tom případě digitální fotka nemá žádné pixely, které byste dokázal spočítat, do chvíle než si ji zobrazíte na monitoru. Ale to už se pohybujeme spíš někde ve filozofické rovině.
Asi nemá smysl dál v této diskuzi pokračovat, vy asi budete dál obhajovat svoji pravdu. Navíc to nebylo jediné co bylo v tom článku špatně. Dost, nemá smysl o tom dál psát.
Jako fotografa si vás dále vážím, a fotky děláte parádní.
Třeba se u vás přihlásím na nějaký workshop a můžeme se o tom bavit jak dlouho budeme chtít.
Cavon
Pravdu ale nemáte.
Schválne otevřte si Photoshop, zobrazte si panel obraz/velikost obrazu a mrkněte na ty dva oddíly.
Píše se tam někde, že spodní oddíl je pouze nějaká SIMULACE?
Nepíše.
Víte proč?
Protože to žádná simulace není. Naopak, je to parametr který se do souboru zapisuje a často je velmi důležitý.
příklad: pokud někdo vyžaduje digitální fotografie o velikosti 10 x 15 cm a 300 DPI (což je 1181 x 1772 px)
a vy jim je dodáte ve formátu 1181 x 1772 px ale 72 DPI, může se vám stát, že vytištěné fotografie 10 x 15 cm budou obsahovat pouze výřez z formátu 41,66 x 62,51.
Digitální fotografie od počátku svého vzniku obsahuje údaj rozlišení (v drtivé většině 72 DPI) a rozměr automaticky výchází dle počtu pixelů. Všechny tyto údaje jsou v tomto souboru uloženy.
Možná vás mate, že některé aplikace tento údaj ignorují nebo nezobrazují,
možná si nedokážete představit rozměr fotky uložené na paměťové kartě o velikosti 1 x 2 cm
to ale neznamená, že ho tato digitální fotografie neobsahuje.
Pokud jste tedy chtěl poukázat na to, že fotka dokud se nevytiskne, nemá žádný měřitelný rozměr pravítkem, máte pravdu. Je to jen soubor plný jedniček a nul.
Ale v tom případě digitální fotka nemá žádné pixely, které byste dokázal spočítat, do chvíle než si ji zobrazíte na monitoru. Ale to už se pohybujeme spíš někde ve filozofické rovině.
Asi nemá smysl dál v této diskuzi pokračovat, vy asi budete dál obhajovat svoji pravdu. Navíc to nebylo jediné co bylo v tom článku špatně. Dost, nemá smysl o tom dál psát.
Jako fotografa si vás dále vážím, a fotky děláte parádní.
Třeba se u vás přihlásím na nějaký workshop a můžeme se o tom bavit jak dlouho budeme chtít.
Cavon
Odpovědět2 1
Přesně tak, každá digitální fotka má nějaké rozlišení, je to totiž jeden z jejich rozměrů.
Rozměr fotky se buď uvádi v pixelech třeba 3000 x 3000 px
nebo šířka x výška + rozlišení
rozměr v pixelech se požívá zejména při zobraazování fotky na displeji,
rozměr v mm (cm, palcích apod.) + rozlišení používáme hlavně pokud se bude fotka tisknout.
Pro představu:
Máme-li fotografii o vodorovném počtu bodů 3000 pixelů a požadujeme-li rozlišení tisku 300 dpi, velikost fotografie bude 3000 / 300 = 10 palců = 25,4cm. Stejně se postupuje i pro svislý rozměr.
Takže fotka 3000 x 3000 pixelů je na vlas shodná jako fotka 254 x 254 mm při rozlišení 300 dpi.
Rozměr fotky se buď uvádi v pixelech třeba 3000 x 3000 px
nebo šířka x výška + rozlišení
rozměr v pixelech se požívá zejména při zobraazování fotky na displeji,
rozměr v mm (cm, palcích apod.) + rozlišení používáme hlavně pokud se bude fotka tisknout.
Pro představu:
Máme-li fotografii o vodorovném počtu bodů 3000 pixelů a požadujeme-li rozlišení tisku 300 dpi, velikost fotografie bude 3000 / 300 = 10 palců = 25,4cm. Stejně se postupuje i pro svislý rozměr.
Takže fotka 3000 x 3000 pixelů je na vlas shodná jako fotka 254 x 254 mm při rozlišení 300 dpi.
Odpovědět2 1
Ale pane Klímo,
trochu přehnaná reakce,ne?
Navíc nevím, kde berete tu jistotu, že zrovna VY tomu tak rozumíte.
S fotka, digitální zpracováním a tiskem už pracuju (profesionálně) už přes 20 let a nepovažuju se za úplného laika.
To, že váš článek prostě obsahuje nesmysl a zavádějící informace je prostě fakt.
Než začnete psát rádoby odborný článek, trochu si to srovnejte, ať se v tom vyzná i „laik“.
1) Nejdřív píšete, že digitální fotka rolišení NEMÁ.
O odstavec níž už ale píšete „zdrojový soubor cca 300 obrazových bodů na palec (dpi)“.
Co myslíte, že tento udaj zamená? ROZLIŠENÍ! (nebo nepovažujete zdrojový soubor za digitální fotografii?)
To co uvádíte ohledně rozlišení monitorů, je samozřejmě pravda, ale funguje to na stejném principu jako tisk.
při stejném rozlišení displeje na 24" monitoru budete mít zobrazeno stejné možství informací, jako na nějakém tabletu, nebo supertelefonu. To samé platí o fotce vytištěné ofsetem na A4 a bilboardem.
Když půjdu do hloubky, na billboard vytisknu mnohem více detailů, než nejlepší ofsetová tiskárna na A4, stačí mít jen správná data! Klidně se s vámi vsadím, a nepomůže vám ani shazování ze schodů nepo polemika o původu.
trochu přehnaná reakce,ne?
Navíc nevím, kde berete tu jistotu, že zrovna VY tomu tak rozumíte.
S fotka, digitální zpracováním a tiskem už pracuju (profesionálně) už přes 20 let a nepovažuju se za úplného laika.
To, že váš článek prostě obsahuje nesmysl a zavádějící informace je prostě fakt.
Než začnete psát rádoby odborný článek, trochu si to srovnejte, ať se v tom vyzná i „laik“.
1) Nejdřív píšete, že digitální fotka rolišení NEMÁ.
O odstavec níž už ale píšete „zdrojový soubor cca 300 obrazových bodů na palec (dpi)“.
Co myslíte, že tento udaj zamená? ROZLIŠENÍ! (nebo nepovažujete zdrojový soubor za digitální fotografii?)
To co uvádíte ohledně rozlišení monitorů, je samozřejmě pravda, ale funguje to na stejném principu jako tisk.
při stejném rozlišení displeje na 24" monitoru budete mít zobrazeno stejné možství informací, jako na nějakém tabletu, nebo supertelefonu. To samé platí o fotce vytištěné ofsetem na A4 a bilboardem.
Když půjdu do hloubky, na billboard vytisknu mnohem více detailů, než nejlepší ofsetová tiskárna na A4, stačí mít jen správná data! Klidně se s vámi vsadím, a nepomůže vám ani shazování ze schodů nepo polemika o původu.
Odpovědět3 0
Obvykle mi články od pana Klímy příjdou zajímavé a proto si je rád čtu. Tentokrát se ale dost seknul. Článek je plný nesmyslů, zavádějících informací a polopravd. Míchá do sebe hrušky s jablkama.
Například:
1) fotka zobrazená na monitoru nemá žádné rozlišení.
Nemá? Kam se ztratilo, nebo kde se veme když si ji vytisknu? Samozřejmě že má. V tomto případě je však omezujícím faktorem váš monitor, na kterém zrovna na tu fotografii koukáte!
2) Tvrdit, že ofsetové tiskárny tisknou (zpravidla pouze pomocí 4 barev) skoro 10 lépe než nejkvalitnější inkjetová tiskárna s dvojnásobným počtem barev, je dost odvážné. Nezdá se vám to. Není divu. Kvalita tisku není daná pouze nejakým DPI, ale rastrem, druhem tiskové technologie, počtem barev a taká materiálem, na který tisknete.
3) Porovnávat fotku v časopise z billboardem je taky dost zavádějící. Pokud budete zkoumat billboard ze stejné vzdálenosti, jako čtete svůj časopis, ano ta kvalita časopisu je opravdu výrazně lepší. Na druhou stranu, pokud si parádní fotku ze svého časopisu vystřihnete nalepíte na plochu billboardu, asi vás výsledek taky moc nepotěší.
Fotka na billboardu je prostě cca 100x zvětšená a to včetně tiskového rastru.
Celkový dojem z toho článku je pak takový, že pokud si svou digitální fotku nenecháte vytisknout někde na super kvalitním ofsetovém stroji, budete mít vždy v ruce jen nějaký zmetek.
Ale tak to přeci není ;-)
Například:
1) fotka zobrazená na monitoru nemá žádné rozlišení.
Nemá? Kam se ztratilo, nebo kde se veme když si ji vytisknu? Samozřejmě že má. V tomto případě je však omezujícím faktorem váš monitor, na kterém zrovna na tu fotografii koukáte!
2) Tvrdit, že ofsetové tiskárny tisknou (zpravidla pouze pomocí 4 barev) skoro 10 lépe než nejkvalitnější inkjetová tiskárna s dvojnásobným počtem barev, je dost odvážné. Nezdá se vám to. Není divu. Kvalita tisku není daná pouze nejakým DPI, ale rastrem, druhem tiskové technologie, počtem barev a taká materiálem, na který tisknete.
3) Porovnávat fotku v časopise z billboardem je taky dost zavádějící. Pokud budete zkoumat billboard ze stejné vzdálenosti, jako čtete svůj časopis, ano ta kvalita časopisu je opravdu výrazně lepší. Na druhou stranu, pokud si parádní fotku ze svého časopisu vystřihnete nalepíte na plochu billboardu, asi vás výsledek taky moc nepotěší.
Fotka na billboardu je prostě cca 100x zvětšená a to včetně tiskového rastru.
Celkový dojem z toho článku je pak takový, že pokud si svou digitální fotku nenecháte vytisknout někde na super kvalitním ofsetovém stroji, budete mít vždy v ruce jen nějaký zmetek.
Ale tak to přeci není ;-)
Odpovědět5 0
