CeBIT 2004: Osobní seznámení s Olympusem C-8080WZ

Olympus nazvaný C-8080WZ označuje výrobce jako svoji vlajkovou loď ve třídě digitálních kompaktů. Redakce Digimanie dostala na CeBITu možnost si přístroj osahat a zjistit, „o čem to je“. Aparát byl k vidění již na PMA, každý ovšem nemá možnost jen tak si odskočit do Spojených Států na veletrh. Připomeňme si základní fakta: C-8080WZ je osmimegový fotoaparát s pevným, tedy nevýměnným objektivem s pětinásobným optickým zoomem s rozsahem 28-140mm. Robustní sklo inzeruje tři ED členy schované uvnitř, jejich smyslem je redukovat chromatickou aberaci - slabinu digitálních fotoaparátů.




Po prvním úchopu, při němž zjistíte, že přístroj je spíše určen pro chlapa než pro ženskou ručku, překvapí rychlý náběh a neznatelná prodleva mezi stisknutím spouště a expozicí – výrobce uvádí 0,3 sekundy. Rychlé je též sekvenční snímání, kdy ve formátu JPG získáte 1,6 snímků za sekundu. Pokud jste z fotografií nabyli dojmu, že C-8080WZ je z plastu, je to omyl – tělo je zhotoveno z magneziové slitiny.

V místě, na němž byste u kinofilmové zrcadlovky hledali zásobník pro levou stranu cívky, zbývá prostor pro umístění ovládacích prvků dostupných palcem levé ruky. Toto řešení bývá doménou profi zrcadlovek a dokazuje nemalé ambice přístroje, stejně jako kruhový volič umožňující rychlou změnu hlavních parametrů (clona, čas atd). LCD displej je pojatý spíše jako monitor – není tak flexibilní jako např. LCD implantované do Canonu G5 (to lze vyklopit a otáčet kolem celé osy), umožňuje však náklon o 20 stupňů dolů a 90 stupňů nahoru.

Při prvním představení C-8080 na Digimanii jsme litovali, že přístroj není vybaven citlivostí 800 ISO. Při zvyšování citlivosti čipu dochází jak známo k nárůstu šumu, protože přístroj zpracovává tentýž signál z CCD (CMOS), ovšem je přitom vnímavější ke slabší úrovni signálu. Vyjdou tak najevo nejrůznější interference mezi jednotlivými snímacími buňkami, projeví se lom světla na filtrech snímacího čipu (okraje spektra, tj. fialová a červená, může neznatelně „ustřelit“ do snímací zóny vedlejší buňky). Proto je možná serióznější vybavit přístroj pouze takovou citlivostí, při níž se na snímku neprojeví nežádoucí artefakty. Při rozlišení 400 ISO neprodukoval, aspoň pokud jsme mohli v „polních podmínkách“ na CeBITu posoudit, tento Olympus viditelný šum, což je důležitější než supervysoká citlivost.

Co se objektivu týče, povšimli jsme si příjemné světlosti f2,4 - 3,5, což je dáno i širokoúhlým zaměřením přístroje. Marně však zatím čekáme, který výrobce zopakuje kousek konkurenčního Panasonic z loňského roku, kdy se podařilo dostat světelnost dvanáctinásobného zoomu na konstantní hodnotu f2,8.

I přes značný pokrok ve výrobě EVF hledáčků bývá tato součást fotopřístroje často pouze do počtu. Elektronický hledáček tohoto modelu má ovšem rozlišení 240 000 pixelů s obnovovací frekvencí 60 zobrazení za sekundu a zpožděním necelých 50ms, a při prvním pohledu do něj si uvědomíte, že se již blíží den, kdy SLR zrcadlovky přestanou mít opodstatnění.

Pokud toužíte po EVF zrcadlovce a máte něco ušetřeno, doporučujeme vyčkat, než se C-8080WZ objeví na našem trhu. Zoom posunutý ke kratším ohniskům dělá z tohoto aparátu nástroj hlavně pro krajináře, ovšem výrobce nabízí i různá předsádková skla jak pro tele rozsah, tak pro krátká ohniska typu „rybí oko“.