Digitální fotoaparát II: Rozdělení
4.3.2003, David Dvořák, článek
Dnes se pokusím o téměř nemožnou věc a to o rozdělení současných digitálních fotoaparátů. Nebudeme se bavit o modelech jednotlivých značek, ale spíš o obecných rysech, které jsou charakteristické pro danou kategorii fotoaparátů. Více ale v článečku ...
V dnešním článku se pokusím provést rozdělení současných digitálních fotoaparátů do několika tříd. Nebudu se ani tak snažit o to, podat komplexní výčet jednotlivých typů fotoaparátů, ale spíš výčet jednotlivých vlastností, které by měla daná třída obsahovat.
Jakékoliv rozdělení digitálních fotaparátů je však věc značně nejistá, protože se toto odvětví trhu mění se značnou rychlostí, srovnatelnou s vývojem technologií u osobních počítačů. Proto co platí dnes, nemusí platit již v relativně blízké budoucnosti - a je zřejmé, že vývoj stále půjde dál, protože výrobci ještě ani zdaleka nedosáhli fyzikálních hranic. Navíc bych rád podotknul, že jakékoliv rozdělení je subjektivní a proto níže uvedené je pouze názor autora. Určitě by stačilo provést rozdělení jen podle konstrukčního hlediska a pak by byly jen tři třídy. Ovšem kompaktní fotoaparáty zaujímají velice široké spektrum přístrojů, od naprosto jednoduchých až po "nadupané" hi-endové modely. A proto jsem se rozhodl toto široké spektrum rozdělit do několika podtříd.
Pokud má případný zájemce o digitální fotografii skutečný zájem, měl by se velkým obloukem vyhnout první kategorii. Skutečně se jedná jen o dražší "hračky", jejichž koupí se zákazník jen připraví o peníze, ale nezíská tím žádnou kvalitu. Jedná se hlavně o tzv. webové kamery a fotoaparáty s malým rozlišením, typicky menším než 1 Mpix. Proto se této kategorii nebudeme věnovat.
Jedná se skutečně o přístroje, které jsou určeny pro segment začínajících, případně nenáročných fotoamatérů. Tyto přístroje mají samozřejmě svá specifika. Jejich rozlišení se typicky pohybuje v rozmezí 1 - 2 Mpix. Mohlo by se zdát, že je to "málo", ale pokud se uživatel spokojí s fotkami o maximálním rozměru 10x15 cm, je toto rozlišení dostatečné. Jelikož se jedná o přístroje pro začátečníky, mají velmi jednoduché ovládání, které po člověku nepožaduje žádné zvláštní znalosti. Optická soustava je většinou jednoduchá (jedná se o levné řešení) monofokální. Také není možný zásah do nastavení expozice - vše nastavuje plná expoziční automatika. Bývá tu ale přeci jen jistá možnost, pokud je přístroj vybaven tzv. korekcí expozice. Přístroje bývají vždy vybaveny vestavěným bleskem, připojení výkonnějšího externího blesku však není možné. U některých modelů je k dispozici i sekvenční snímání, video či audiosekvence. Co se týká nákladů na pořízení, většinou se uživatel vejde do 10000 Kč (konec roku 2002).
Tato kategorie přístrojů je v současné době nejzastoupenější, takže se ve skutečnosti jedná o opravdovou digitální džungli. Přístroje se už vyznačují jistými vyspělejšími prvky a značně větším počtem doplňkových funkcí. Velký rozdíl je ovšem i v optice, protože se většinou jedná o zoomy, u nichž si výrobce velmi pečlivě hlídá optické vlastnosti. Co se týká expozice, je k dispozici samozřejmě expoziční automatika (protože tato funkce je přítomná vždy), ale navíc už má uživatel možnost nastavovat expozici i manuálně. Typické rozlišení snímacího čipu se pohybuje v rozmezí od dvou do čtyř megapixelů. Cenově se tyto fotoaparáty pohybují mezi 10 - 30 tisíci korunami.
Tady už se dostáváme ke skutečné špičce mezi fotoaparáty kompaktních rozměrů. Oproti modelům z předchozích tříd jsou zase o pověstný krůček napřed. Především svou špičkovou optikou a pak také rozlišením snímacího čipu, které bývá v rozmezí 4 - 5 Mpix. Optickou soustavu tvoří několikanásobný zoom (typicky trojnásobný), u něhož jsou vady zkorigovány na nejnižší možnou hodnotu. Co se týká dodatečných funkcí, je jich již značné množství (např. bracketing, histogram, větší možnosti měření). Expozici je možné nastavovat nejen automaticky, ale i manuálně, popřípadě v polouatomatických režimech s předvolbou clony či času. Navíc už tyto fotoaparáty umí spolupracovat i s jinými systémy jako jsou externí blesky, různé předsádky a konvertory. Výhoda synchronizace fotoaparátu s externím bleskem je velmi významná. A možnost použití konvertorů a předsádek je zase vhodná k tomu, abychom mohli obejít problémy spojené s konečným rozsahem zoomu. Jednoznačně se tedy dá říci, že tyto kompakty jsou skutečně špičková zařízení k pořizování již velmi kvalitních fotek i dostatečně velkých zvětšenin. Cenově ovšem naši kapsu opět o něco víc zatíží, protože typické ceny se pohybují od třiceti do čtyřiceti tisíc korun.
Zásadní rozdíl digitálních zrcadlovek oproti jiným digitálním fotoaparátům je v konstrukci hledáčku. Ten už totiž není průhledový (jako u všech předchozích modelů), ale tzv. elektronický (EVF - Electronic View Finder). Jedná se vlastně o LCD displej, který je vložený do hledáčku, a který nám zprostředkovává obraz tak, jak jej vidí snímací čip. Ačkoliv má tento typ hledáčku jistě velkou budoucnost, dnes se ještě potýká s některými nedostatky. Především je to malé rozlišení displeje, takže ruční ostření - tak jak je známe z klasických zrcadlovek - není možné. Potom jsou problémy i s kontrastem a reakcí na změnu snímané scény. Okolní teplota také dělá své, protože pracovní teplota LCD bývá v rozmezí nuly až čtyřiceti stupňů Celsia. Výhody má tento systém ale značné, a protože dobré vlastnosti převažují, vynakládají se do vývoje dokonalejších systémů nemalé investice. Takže se v této oblasti ještě máme určitě na co těšit. Co se týká finanční stránky, ceny se v současné době pohybují až okolo 50000Kč. Někteří výrobci už ale začali s cenovou válkou, a proto je možné zakoupit i tyto velmi kvalitní fotoaparáty za cenu okolo 20000 Kč.
Tento typ fotoaparátů patří k absolutní špičce na trhu a je to poznat nejen podle jejich možností, ale i podle ceny, která často dosahuje ceny menšího automobilu. Říká se jim také pravé zrcadlovky, protože jejich konstrukce vychází z klasických modelů zrcadlovek. Skutečně obsahují zrcadlo, matnici a pentagonální hranol, takže u nich odpadají problémy, které jsou spojeny s elektronickým hledáčkem. Jediný vážnější problém je pouze v tom, že plocha hledáčku musí být zmenšena tak, aby odpovídala reálným rozměrům snímacího čipu. Ovšem tento problém se už také podařilo obejít, protože firmy Canon a Kodak přišly se snímači, jejichž reálné rozměry dosahují velikosti kinofilmového políčka.
V této kategorii drží hlavní slovo firmy známých značek, jako jsou Canon, Nikon či Olympus. Ta poslední se zatím vydala cestou tzv. zrcadlovek vše v jednom (all in one), které nemají výměnné objektivy, ale výkonný zoom s možností použití konvertorů (na letošní PhotoKině Olympus předvedl i maketu profesionální zrcadlovky s výměnnými objektivy). Ostatní firmy, které produkují tyto fotoaparáty (FujiFilm, Kodak) se vydaly cestou prověřených klasických těl firmy Nikon. Nicméně tato těla mají možnost výměny objektivů, jsou velmi robustní a odolná, takže se skutečně předpokládá spíše profesionální využití. Rozlišení jejich snímacích čipů patří do té nejvyšší kategorie a dnes se typicky pohybuje od 6 do 14 Mpix. Množstvím doplňkových funkcí jsou také na čelném místě, manuální nastavitelnost, spolupráce s externími blesky či kontrola hloubky ostrosti jsou též samozřejmostí. A cena? Tady je rozpětí největší - od 70 tisíc až do 300 tisíc korun za novinku Canon EOS 1Ds.
V dnešním článku jsem se pokusil provést jisté roztřídění současných modelů digitálních fotoaparátů. Je jasné, že všechny třídy se vzájemně prolínají a novější modely přebírají stále víc vlastností z tříd vyšších. Cenově by navíc měly jít digitální fotoaparáty za nějakou dobu také níž, takže se do budoucna určitě máme na co těšit.
Jakékoliv rozdělení digitálních fotaparátů je však věc značně nejistá, protože se toto odvětví trhu mění se značnou rychlostí, srovnatelnou s vývojem technologií u osobních počítačů. Proto co platí dnes, nemusí platit již v relativně blízké budoucnosti - a je zřejmé, že vývoj stále půjde dál, protože výrobci ještě ani zdaleka nedosáhli fyzikálních hranic. Navíc bych rád podotknul, že jakékoliv rozdělení je subjektivní a proto níže uvedené je pouze názor autora. Určitě by stačilo provést rozdělení jen podle konstrukčního hlediska a pak by byly jen tři třídy. Ovšem kompaktní fotoaparáty zaujímají velice široké spektrum přístrojů, od naprosto jednoduchých až po "nadupané" hi-endové modely. A proto jsem se rozhodl toto široké spektrum rozdělit do několika podtříd.
Jednotlivé třídy digitálních fotoaparátů
- digitální hračky
- kompakty pro nenáročné amatéry
- kompakty střední třídy
- hi-end kompakty
- digitální zrcadlovky
- profesionální zrcadlovky
Pokud má případný zájemce o digitální fotografii skutečný zájem, měl by se velkým obloukem vyhnout první kategorii. Skutečně se jedná jen o dražší "hračky", jejichž koupí se zákazník jen připraví o peníze, ale nezíská tím žádnou kvalitu. Jedná se hlavně o tzv. webové kamery a fotoaparáty s malým rozlišením, typicky menším než 1 Mpix. Proto se této kategorii nebudeme věnovat.
Kompakty pro nenáročné amatéry
Jedná se skutečně o přístroje, které jsou určeny pro segment začínajících, případně nenáročných fotoamatérů. Tyto přístroje mají samozřejmě svá specifika. Jejich rozlišení se typicky pohybuje v rozmezí 1 - 2 Mpix. Mohlo by se zdát, že je to "málo", ale pokud se uživatel spokojí s fotkami o maximálním rozměru 10x15 cm, je toto rozlišení dostatečné. Jelikož se jedná o přístroje pro začátečníky, mají velmi jednoduché ovládání, které po člověku nepožaduje žádné zvláštní znalosti. Optická soustava je většinou jednoduchá (jedná se o levné řešení) monofokální. Také není možný zásah do nastavení expozice - vše nastavuje plná expoziční automatika. Bývá tu ale přeci jen jistá možnost, pokud je přístroj vybaven tzv. korekcí expozice. Přístroje bývají vždy vybaveny vestavěným bleskem, připojení výkonnějšího externího blesku však není možné. U některých modelů je k dispozici i sekvenční snímání, video či audiosekvence. Co se týká nákladů na pořízení, většinou se uživatel vejde do 10000 Kč (konec roku 2002).
Kompakty střední třídy
Tato kategorie přístrojů je v současné době nejzastoupenější, takže se ve skutečnosti jedná o opravdovou digitální džungli. Přístroje se už vyznačují jistými vyspělejšími prvky a značně větším počtem doplňkových funkcí. Velký rozdíl je ovšem i v optice, protože se většinou jedná o zoomy, u nichž si výrobce velmi pečlivě hlídá optické vlastnosti. Co se týká expozice, je k dispozici samozřejmě expoziční automatika (protože tato funkce je přítomná vždy), ale navíc už má uživatel možnost nastavovat expozici i manuálně. Typické rozlišení snímacího čipu se pohybuje v rozmezí od dvou do čtyř megapixelů. Cenově se tyto fotoaparáty pohybují mezi 10 - 30 tisíci korunami.
Hi-end kompakty
Tady už se dostáváme ke skutečné špičce mezi fotoaparáty kompaktních rozměrů. Oproti modelům z předchozích tříd jsou zase o pověstný krůček napřed. Především svou špičkovou optikou a pak také rozlišením snímacího čipu, které bývá v rozmezí 4 - 5 Mpix. Optickou soustavu tvoří několikanásobný zoom (typicky trojnásobný), u něhož jsou vady zkorigovány na nejnižší možnou hodnotu. Co se týká dodatečných funkcí, je jich již značné množství (např. bracketing, histogram, větší možnosti měření). Expozici je možné nastavovat nejen automaticky, ale i manuálně, popřípadě v polouatomatických režimech s předvolbou clony či času. Navíc už tyto fotoaparáty umí spolupracovat i s jinými systémy jako jsou externí blesky, různé předsádky a konvertory. Výhoda synchronizace fotoaparátu s externím bleskem je velmi významná. A možnost použití konvertorů a předsádek je zase vhodná k tomu, abychom mohli obejít problémy spojené s konečným rozsahem zoomu. Jednoznačně se tedy dá říci, že tyto kompakty jsou skutečně špičková zařízení k pořizování již velmi kvalitních fotek i dostatečně velkých zvětšenin. Cenově ovšem naši kapsu opět o něco víc zatíží, protože typické ceny se pohybují od třiceti do čtyřiceti tisíc korun.
Digitální zrcadlovky
Zásadní rozdíl digitálních zrcadlovek oproti jiným digitálním fotoaparátům je v konstrukci hledáčku. Ten už totiž není průhledový (jako u všech předchozích modelů), ale tzv. elektronický (EVF - Electronic View Finder). Jedná se vlastně o LCD displej, který je vložený do hledáčku, a který nám zprostředkovává obraz tak, jak jej vidí snímací čip. Ačkoliv má tento typ hledáčku jistě velkou budoucnost, dnes se ještě potýká s některými nedostatky. Především je to malé rozlišení displeje, takže ruční ostření - tak jak je známe z klasických zrcadlovek - není možné. Potom jsou problémy i s kontrastem a reakcí na změnu snímané scény. Okolní teplota také dělá své, protože pracovní teplota LCD bývá v rozmezí nuly až čtyřiceti stupňů Celsia. Výhody má tento systém ale značné, a protože dobré vlastnosti převažují, vynakládají se do vývoje dokonalejších systémů nemalé investice. Takže se v této oblasti ještě máme určitě na co těšit. Co se týká finanční stránky, ceny se v současné době pohybují až okolo 50000Kč. Někteří výrobci už ale začali s cenovou válkou, a proto je možné zakoupit i tyto velmi kvalitní fotoaparáty za cenu okolo 20000 Kč.
Profesionální zrcadlovky
Tento typ fotoaparátů patří k absolutní špičce na trhu a je to poznat nejen podle jejich možností, ale i podle ceny, která často dosahuje ceny menšího automobilu. Říká se jim také pravé zrcadlovky, protože jejich konstrukce vychází z klasických modelů zrcadlovek. Skutečně obsahují zrcadlo, matnici a pentagonální hranol, takže u nich odpadají problémy, které jsou spojeny s elektronickým hledáčkem. Jediný vážnější problém je pouze v tom, že plocha hledáčku musí být zmenšena tak, aby odpovídala reálným rozměrům snímacího čipu. Ovšem tento problém se už také podařilo obejít, protože firmy Canon a Kodak přišly se snímači, jejichž reálné rozměry dosahují velikosti kinofilmového políčka.
V této kategorii drží hlavní slovo firmy známých značek, jako jsou Canon, Nikon či Olympus. Ta poslední se zatím vydala cestou tzv. zrcadlovek vše v jednom (all in one), které nemají výměnné objektivy, ale výkonný zoom s možností použití konvertorů (na letošní PhotoKině Olympus předvedl i maketu profesionální zrcadlovky s výměnnými objektivy). Ostatní firmy, které produkují tyto fotoaparáty (FujiFilm, Kodak) se vydaly cestou prověřených klasických těl firmy Nikon. Nicméně tato těla mají možnost výměny objektivů, jsou velmi robustní a odolná, takže se skutečně předpokládá spíše profesionální využití. Rozlišení jejich snímacích čipů patří do té nejvyšší kategorie a dnes se typicky pohybuje od 6 do 14 Mpix. Množstvím doplňkových funkcí jsou také na čelném místě, manuální nastavitelnost, spolupráce s externími blesky či kontrola hloubky ostrosti jsou též samozřejmostí. A cena? Tady je rozpětí největší - od 70 tisíc až do 300 tisíc korun za novinku Canon EOS 1Ds.
Závěr
V dnešním článku jsem se pokusil provést jisté roztřídění současných modelů digitálních fotoaparátů. Je jasné, že všechny třídy se vzájemně prolínají a novější modely přebírají stále víc vlastností z tříd vyšších. Cenově by navíc měly jít digitální fotoaparáty za nějakou dobu také níž, takže se do budoucna určitě máme na co těšit.
