Digitální fotoaparát VII: Hledáček
11.3.2003, David Dvořák, článek
Další díl seriálu o digitálních fotoaparátech se věnuje zařízení, jímž se díváme na fotografovaný objekt - hledáčku. U digitálních fotoaparátů existuje několik typů a my si o nich dnes trochu popovídáme ...
Na začátku bychom si možná mohli položit otázku: K čemu vlastně hledáček slouží? Každého ale jistě napadne okamžitá a také ta správná odpověď: K vyhledání vhodného záběru, ke zkomponování snímku.
Skutečně, tohle je hlavní funkce hledáčku. Dnes je ale hledáčku využito i pro další funkce, které prostě přišly s dobou a s možnostmi současné techniky. Dříve tomu bylo úplně stejně i v klasické fotografii. S postupem času se ale začaly dít věci! Dnešní hledáček má s původními pionýry společnou právě jen tuto hlavní funkci. Mimo ni ale umožňuje provádět kontrolu nad správným zaostřením, měřícími režimy, nastavením expozice, korekcemi expozice, počtem snímků, připravenosti blesku a určitě bychom přišli ještě na další funkce. Ale přesto není hledáček jako hledáček a ačkoliv se u digitálních fotoaparátů vyskytují dva typy, které jsou i u klasické fotografie, existují navíc další dva, které jsou specifické právě pro ně.
Současné typy hledáčků jsou tedy následující:
Je nejjednodušším typem ze všech výše uvedených. Jeho optická konstrukce je velmi jednoduchá a proto jsou jím vybaveny hlavně kompaktní fotoaparáty. Jeho hlavní nevýhodou je tzv. paralaktická vada - neleží totiž v jedné ose s objektivem, a proto dochází k odchylce obrazu zkomponovaného v hledáčku oproti obrazu výslednému. Pro vzdálené předměty tento efekt prakticky neexistuje, ale čím bližší objekty uživatel fotí, tím se projevuje více. V průhledovém hledáčku bývají také některé z výše uvedených funkcí, ale především tam je kontrolka, která nás informuje o správném zaostření (protože jinak uživatel kontrolu provádět nemůže). Funguje tak, že dokud kontrolka bliká, systém ostří, jakmile je zaostřeno, kontrolka svítí kontinuálně. Další kontrolkou, která bývá vždy u těchto hledáčků je indikace bleskového světla - zapíná se při malé intenzitě vnějšího osvětlení a informuje tak uživatele o nutnosti použití blesku.
Je myslím důležité poznamenat, že průhledový hledáček nezobrazuje 100% snímané plochy (ani nemůže). U zoomů je hledáček také schopen zoomování, takže v tomto potíž není. Snad jen u funkce makro není schopen správné interpretace obrazu. Vyspělejší průhledové hledáčky také obsahují možnost korigovat oční vadu, většinou v nějakém rozsahu plus mínus jednotek dioptrií.
Jedná se vlastně o zařízení, které primárně slouží k nastavení různých funkcí fotoaparátu výběrem z menu, prohlížení či mazání fotek. Obsahuje jej každý fotoaparát, od kompaktů až po tu nejdražší zrcadlovku. V současné době mívá úhlopříčku až 2 palce zhruba se sto tisíci zobrazovacích bodů. U některých modelů se dá LCD displej vyklápět a proto lze s jeho pomocí v mnoha případech fotit mnohem pohodlněji (třeba v makrofotografii, kde se fotograf nemusí krčit za hledáčkem, ale v pohodě záběr nastaví na LCD).
Ačkoliv má své výhody, je tu i pár nevýhod. Ta hlavní spočívá v kontrastu displeje, protože na přímém slunci většinou není na displeji nic vidět. Další "vadou na kráse" je křehkost tohoto zařízení. LCD displej je totiž náchylný na mechanické poškození a že je takových situací v terénu při fotografování dost a dost.
Stejně jako předchozí typ, je i tento specifický právě pro digitální fotoaparáty a u klasických se s ním nesetkáte. Je to proto, že tento hledáček místo čoček obsahuje miniaturní displej, na který se "promítá" obraz, který zachytí snímací světlocitlivý čip. To znamená, že v hledáčku vidíme přesně totéž, co fotíme a i při použití konvertorů či makrofotografii nemáme žádné potíže. Používá se u digitálních zrcadlovek s velkým rozsahem zoomu, protože u nich už by nebyl průhledový hledáček schopen tento rozsah interpretovat.
Jeho další velkou výhodou je, že můžeme mít možnost si na něm zobrazit různé údaje, informující nás o nastavení fotoaparátu. Nejenže obsahuje indikátory zaostření, blesku, nastavené expozice, jejího měření, režimu, korekce a mnoha dalších. Máme totiž i možnost si v hledáčku zobrazit histogram fotografie či kontrolovat na něm nastavení funkcí z hlavního menu.
Přes svou značnou výhodu má však i několik nedostatků, na jejichž odstraňování se ale stále pracuje. Především jde o to, že tyto miniaturní hledáčky mají velmi malé rozlišení, takže i když máme možnost zaostřovat manuálně, stejně jsme odkázáni na elektronický senzor, protože na tak malém a hrubém displeji nejsme schopni určit, kdy je zaostřeno dobře. Hledáček také nepodává dostatečnou informaci o kontrastu fotografovaného objektu. Nicméně i přes tyto dílčí nevýhody se pro toto řešení otevírá velmi nadějná budoucnost.
Jak už název napovídá, jedná se o řešení, kterého se použilo u klasických jednookých zrcadlovek. TTL, z anglického through the lens, totiž znamená, že se na fotografovaný objekt díváme doslova "skrz objektiv". Je toho dosaženo díky tomu, že se v konstrukci fotoaparátu používá polopropustného zrcadla. Svazek světla odraženého od fotografovaného objektu prochází objektivem a od tohoto zrcadla se odráží na matnici a do hledáčku, který obsahuje pentagonální hranol (srovnává stranové obrácení obrazu). Matnice je jasná (navíc se často dá vyměňovat mezi několika typy), a proto je i manuální ostření snadné a možné. Velkou výhodou tohoto systému je i fakt, že je možné vyměňovat objektivy bez jakéhokoliv vlivu na interpretaci výsledného obrazu v hledáčku.
Jistým úskalím je snad jen velikost plochy snímané čipem, která bývá menší než u kinofilmového políčka, a proto je obraz menší i v hledáčku. Nicméně tento nešvar už se podařilo odstranit firmám Canon a Kodak, které do svých profesionálních modelů zamontovaly snímací čip, jehož reálné rozměry jsou totožné s kinofilmovým políčkem.
Poslední "vadou" na kráse tohoto systému je snad jen fakt, že snímací čip (z principu) potřebuje, aby na něj světlo dopadalo kolmo - což samozřejmě není u klasické fotografie nutné. Proto se u objektivů pro digitální fotografii používá o něco odlišnější optické konstrukce. A právě zrcadlovky používají výměnných objektivů z klasických modelů, čímž není tento "neduh" odstraněn. Nicméně je asi jen otázkou času, než se velké firmy, produkující fotooptiku, začnou věnovat i speciálním typům pro digitální fotoaparáty.
Skutečně, tohle je hlavní funkce hledáčku. Dnes je ale hledáčku využito i pro další funkce, které prostě přišly s dobou a s možnostmi současné techniky. Dříve tomu bylo úplně stejně i v klasické fotografii. S postupem času se ale začaly dít věci! Dnešní hledáček má s původními pionýry společnou právě jen tuto hlavní funkci. Mimo ni ale umožňuje provádět kontrolu nad správným zaostřením, měřícími režimy, nastavením expozice, korekcemi expozice, počtem snímků, připravenosti blesku a určitě bychom přišli ještě na další funkce. Ale přesto není hledáček jako hledáček a ačkoliv se u digitálních fotoaparátů vyskytují dva typy, které jsou i u klasické fotografie, existují navíc další dva, které jsou specifické právě pro ně.
Současné typy hledáčků jsou tedy následující:
- průhledový hledáček
- LCD displej
- elektronický hledáček (EVF)
- TTL systém (Through The Lens)
Průhledový hledáček
Je nejjednodušším typem ze všech výše uvedených. Jeho optická konstrukce je velmi jednoduchá a proto jsou jím vybaveny hlavně kompaktní fotoaparáty. Jeho hlavní nevýhodou je tzv. paralaktická vada - neleží totiž v jedné ose s objektivem, a proto dochází k odchylce obrazu zkomponovaného v hledáčku oproti obrazu výslednému. Pro vzdálené předměty tento efekt prakticky neexistuje, ale čím bližší objekty uživatel fotí, tím se projevuje více. V průhledovém hledáčku bývají také některé z výše uvedených funkcí, ale především tam je kontrolka, která nás informuje o správném zaostření (protože jinak uživatel kontrolu provádět nemůže). Funguje tak, že dokud kontrolka bliká, systém ostří, jakmile je zaostřeno, kontrolka svítí kontinuálně. Další kontrolkou, která bývá vždy u těchto hledáčků je indikace bleskového světla - zapíná se při malé intenzitě vnějšího osvětlení a informuje tak uživatele o nutnosti použití blesku.
Je myslím důležité poznamenat, že průhledový hledáček nezobrazuje 100% snímané plochy (ani nemůže). U zoomů je hledáček také schopen zoomování, takže v tomto potíž není. Snad jen u funkce makro není schopen správné interpretace obrazu. Vyspělejší průhledové hledáčky také obsahují možnost korigovat oční vadu, většinou v nějakém rozsahu plus mínus jednotek dioptrií.
LCD displej
Jedná se vlastně o zařízení, které primárně slouží k nastavení různých funkcí fotoaparátu výběrem z menu, prohlížení či mazání fotek. Obsahuje jej každý fotoaparát, od kompaktů až po tu nejdražší zrcadlovku. V současné době mívá úhlopříčku až 2 palce zhruba se sto tisíci zobrazovacích bodů. U některých modelů se dá LCD displej vyklápět a proto lze s jeho pomocí v mnoha případech fotit mnohem pohodlněji (třeba v makrofotografii, kde se fotograf nemusí krčit za hledáčkem, ale v pohodě záběr nastaví na LCD).
Ačkoliv má své výhody, je tu i pár nevýhod. Ta hlavní spočívá v kontrastu displeje, protože na přímém slunci většinou není na displeji nic vidět. Další "vadou na kráse" je křehkost tohoto zařízení. LCD displej je totiž náchylný na mechanické poškození a že je takových situací v terénu při fotografování dost a dost.
Elektronický hledáček (EVF)
Stejně jako předchozí typ, je i tento specifický právě pro digitální fotoaparáty a u klasických se s ním nesetkáte. Je to proto, že tento hledáček místo čoček obsahuje miniaturní displej, na který se "promítá" obraz, který zachytí snímací světlocitlivý čip. To znamená, že v hledáčku vidíme přesně totéž, co fotíme a i při použití konvertorů či makrofotografii nemáme žádné potíže. Používá se u digitálních zrcadlovek s velkým rozsahem zoomu, protože u nich už by nebyl průhledový hledáček schopen tento rozsah interpretovat.
Jeho další velkou výhodou je, že můžeme mít možnost si na něm zobrazit různé údaje, informující nás o nastavení fotoaparátu. Nejenže obsahuje indikátory zaostření, blesku, nastavené expozice, jejího měření, režimu, korekce a mnoha dalších. Máme totiž i možnost si v hledáčku zobrazit histogram fotografie či kontrolovat na něm nastavení funkcí z hlavního menu.
Přes svou značnou výhodu má však i několik nedostatků, na jejichž odstraňování se ale stále pracuje. Především jde o to, že tyto miniaturní hledáčky mají velmi malé rozlišení, takže i když máme možnost zaostřovat manuálně, stejně jsme odkázáni na elektronický senzor, protože na tak malém a hrubém displeji nejsme schopni určit, kdy je zaostřeno dobře. Hledáček také nepodává dostatečnou informaci o kontrastu fotografovaného objektu. Nicméně i přes tyto dílčí nevýhody se pro toto řešení otevírá velmi nadějná budoucnost.
TTL systém
Jak už název napovídá, jedná se o řešení, kterého se použilo u klasických jednookých zrcadlovek. TTL, z anglického through the lens, totiž znamená, že se na fotografovaný objekt díváme doslova "skrz objektiv". Je toho dosaženo díky tomu, že se v konstrukci fotoaparátu používá polopropustného zrcadla. Svazek světla odraženého od fotografovaného objektu prochází objektivem a od tohoto zrcadla se odráží na matnici a do hledáčku, který obsahuje pentagonální hranol (srovnává stranové obrácení obrazu). Matnice je jasná (navíc se často dá vyměňovat mezi několika typy), a proto je i manuální ostření snadné a možné. Velkou výhodou tohoto systému je i fakt, že je možné vyměňovat objektivy bez jakéhokoliv vlivu na interpretaci výsledného obrazu v hledáčku.
Jistým úskalím je snad jen velikost plochy snímané čipem, která bývá menší než u kinofilmového políčka, a proto je obraz menší i v hledáčku. Nicméně tento nešvar už se podařilo odstranit firmám Canon a Kodak, které do svých profesionálních modelů zamontovaly snímací čip, jehož reálné rozměry jsou totožné s kinofilmovým políčkem.
Poslední "vadou" na kráse tohoto systému je snad jen fakt, že snímací čip (z principu) potřebuje, aby na něj světlo dopadalo kolmo - což samozřejmě není u klasické fotografie nutné. Proto se u objektivů pro digitální fotografii používá o něco odlišnější optické konstrukce. A právě zrcadlovky používají výměnných objektivů z klasických modelů, čímž není tento "neduh" odstraněn. Nicméně je asi jen otázkou času, než se velké firmy, produkující fotooptiku, začnou věnovat i speciálním typům pro digitální fotoaparáty.
