Fotografování lidí – 16.díl: Č-B fotografie
4.7.2007, Roman Pihan, článek
Po vzniku barevné fotografie se chvíli zdálo, že černobílé fotografii odzvonilo. Záhy však řada lidí zjistila, že černobílá fotografie má své nezapomenutelné kouzlo - je mnohem dekorativnější, abstraktnější i kreativnější. A sluší i lidem, protože zjednodušuje snímek a zaměřuje pozornost na linie, tvary, světlo, výraz atd.
Černobílá fotografie a digitální fotoaparát
Na úvod zdůrazněme, že každý digitální fotoaparát umí černobílou fotografii. Ale přitom není žádný důvod fotografovat přímo černobíle. Fotografii do černobílé podoby snadno převedete jedním kliknutím myši, milionem kliknutí myši však neuděláte z černobílé fotografie barevnou. Navíc způsobů převodu do černobílé fotografie v PC je více a liší se docela dramaticky a tak je škoda se o tuto možnost připravit. Pokud totiž necháte převést snímek do černobílé fotografie přímo ve fotoaparátu, on převede fotografii tou nejjednodušší cestou. Závěr – fotografujte barevně, na černobílou verzi snímek převeďte až v PC!
Černobílá fotografie je mnohem více hra světel a stínů a přitahuje pozornost na linie, tvary, děj, emoce atp. Jednoduše řečeno – tam kde barva buď již téměř není (jako na tomto obrázku) nebo není nijak podstatná (jako na tomto obrázku), je lepší ji odstranit, aby nerušila.
Kdy černobíle?
Otázkou je, kdy snímat lidi černobíle. Jednoduše řečeno vždy, když barva není z nějakého důvodu důležitá a naopak může zbytečně přitahovat část pozornosti a tím rušit. Černobílý snímek je také mnohem více dekorativní a hodí se téměř do každého interiéru. Asi to nebudou snímky z dovolené (jak to tam vypadalo), ale budou to spíše snímky zachycující emoce, náladu a situaci a to hrou linií, světel a stínů. Jsou fotografové, kteří dokáží „vidět černobíle“. Běžný smrtelník však může mít tušení, že snímek bude černobíle vypadat dobře, ale výsledek stejně uvidí až v PC. Tragédie se ale nekoná, protože v PC není problém se na každou fotografii v černobílém provedení podívat.
Rovnou vidět černobílou fotografii je velmi obtížné, i když se to dá naučit. Snazší je zkusit u PC černobílý náhled (mnoho prohlížečů umí prohlížet fotografii rovnou černobíle) a učit se proč některá fotografie je černobíle zajímavá a proč jiná ne.
Černobílé fotografii sluší měkké světlo typu obloha pod mrakem. Paradoxní je, že když pro barevnou fotografii je světlo mdlé a běžní fotografové jsou smutní, pro černobílou je ideální. Měkké světlo totiž likviduje stíny, které na černobílé fotografii silně ruší nejsou-li přímo záměrem. Pamatujte také pravidlo, že černobílá fotografie musí být obsahově maximálně jednoduchá. Je-li toho na černobílé fotografii moc, vzniká z toho obvykle zmatek.
Pamatujte, že u černobílé fotografie toho musí být na snímku opravdu málo. Skoro platí, že čím méně tím lépe. Spousta barev se totiž slévá do stejného černobílého odstínu a je-li toho na snímku moc, obrázek začne být nepřehledný.
Černobílé fotografii sluší měkké světlo. Příliš ostré světlo totiž produkuje spoustu ostrých stínů a fotografie je potom změť hran a ploch.
Černobíle ve studiu
Máte-li chuť a možnost fotografovat aranžované snímky ve studiu, tak vězte, že černobílé provedení sluší mnoha portrétům či aktům (těm se budeme věnovat později). Pokud nefotografujete účelově stíny, opět je vhodné nasvítit model spíše měkkým světlem a spíše si pohrát s pozadím, měkkým gradientem stínů atp.
Měkké světlo a technika blízká high-key s nízkým kontrastem byl základ tohoto černobílého snímku.
Barevný akcent
Velmi oblíbená technika je barevný akcent, kdy na pozadí černobílé fotografie vystupuje jen jeden barevný objekt nebo je barevná jen část objektu (část modelu) – například květiny, pusa, oči atp. Tímto způsobem se dá vytvořit i série fotografií, která tzv. drží při sobě a fotografie jsou tedy vhodné např. na kalendář atp. Fotografie se samozřejmě snímá barevná a efekt barevného akcentu se docílí na PC, kde je třeba objekt pečlivě vymaskovat a zbytek snímku vhodným způsobem desaturovat (převést na černobílou).
Barevný akcent je technika, kde část snímku (celý model nebo i jen jeho část) je barevná, zbytek je černobílý. Tato technika vyžaduje schopnost pokročilého výběru nebo maskování ve fotoeditoru.
Převod na černobílou verzi
Vedle nalezení a správného vyfotografování scény je klíčovou dovedností právě její převod na černobílou verzi. K tomu lze použít různých metod:
Odbarvit (Desaturate)
Funkce Odbarvit (Desaturate) jednoduše zprůměruje všechny tří RGB kanály (33 % červený + 33 % zelený + 33 % modrý) a vytvoří z nich jeden kanál černobílý. Je to sice rychlé a pohodlné, ale zbaví vás to možnosti ovládat způsob převodu na černobílé provedení. Tuto metodu používá obvykle fotoaparát a prohlížeče fotek, pokud dokáží přímo zobrazovat černobíle.
LAB barva, LAB režim
Předchozí metoda je sice rychlá a jednoduchá ale nerespektuje odlišnou citlivost lidského oka na různé barvy. Převod metodou LAB se o toto snaží a dává proto různým barevným kanálům různé váhy – přibližně 30 % červená + 59 % zelená + 11 % modrá. Oko je totiž na zelenou nejcitlivější. Taková černobílá fotografie mnohem více odpovídá lidskému vnímání jasu i když černobílý obraz člověk přirozeně nikdy neuvidí.
Míchání kanálů (Channel Mixer)
Nástroj „Míchání kanálů“ je nejobecnější metoda, jak převádět barevné fotografie na černobílé. Umožňuje rozsáhle ovládat převod a simulovat barevné filtry používané při černobílé fotografii. Pomocí posuvníků se dá zvolit kolika procenty se do výsledného černobílého obrazu promítnou jednotlivé barevné kanály původního obrazu. Přiřadíme-li kanálu G (Green, zelená) např. 100 % a ostatním 0 %, výsledek je stejný jako fotografování na černobílý film přes silný zelený filtr.
Máte-li záměr černobílé fotografie, tak proklikat např. ve Photoshopu barevné kanály v paletce Kanály (Channels) se rozhodně vyplatí. Jak snímky přírody a krajiny, tak snímky lidí a zejména lidský obličej vypadá dramaticky jinak v červeném, zeleném a modrém kanále.
Originální barevný obrázek.
Vzhled v červeném kanále, tedy přes silný červený filtr. Pleť většinou vypadá nejlépe a nejuhlazeněji, pozor však na přepaly v červeném kanále! Ty běžně neblikají ale po tomto převodu jsou velmi rušivé (viz šipka). Máte-li tedy záměr podobného převodu, musíte pečlivě exponovat podle červeného kanálu a nepřepálit jej!
V zeleném kanále jsou obvykle obrázky nejpřirozenější.
Modrý kanál má tendenci zdůrazňovat vady pleti a obličej je většinou proti zbytku snímku velmi tmavý a nepřirozený.
Je obtížné naservírovat obecné schéma převodu. Nejsnazší je proklikat všechny tři kanály a rozhodnout se podle vzhledu v nich. Nicméně za startovní sadu vhodnou pro portrét je možné označit například 50 % červená + 30% zelená + 20% modrá (suma by měla dát 100 %).
Tónování fotografií
Oblíbenou technikou pro černobílé fotografie je jejich následné tónování. Z technického pohledu se potom jedná opět o barevnou fotografii. Počet barev je však omezen nejčastěji na barvu jedinou (monochrom) a oblíbenou tónovací barvou je sépiový odstín. Jeden ze způsobů jak jej dosáhnout je použít nástroj „Odstín a sytost“ (Hue/Saturation), zaškrtnout volbu Kolorovat a nastavit Odstín na cca 32 a Saturaci na cca 30.
Ukázka snímku v sépiovém odstínu kombinovaného s barevným akcentem.
Příště se podíváme na akty.
