Klasický kompakt má takové omezení velmi podobné. Těžko se bude bouchat mnoho různě zakřivených čipů pro různé objektivy kompaktů. Pamatuj, že pro přežití firem je stěžejní minimalizace nákladů, unifikace... Rozdrobit výrobu na milion speciálních případů v tak malé oblasti, jako jsou fotoaparáty, je opět něco, čím bys je mohl pohřbít. Možná by se to dalo čekat v něčem jako X100 od Fujifilmu, jeden kompakt s jedním pevným objektivem, ale pokud se takový koncept dostane do fotoaparátu, bude to ojedinělé.

"... Těžko se bude bouchat mnoho různě zakřivených čipů pro různé objektivy kompaktů...­"

Tak to v realitě, kde je klasický kompakt na seznamu vyhynulých druhů, snad ani nežádám. Ale prostě jeden či dva modely by se vyrobit mohly.

Což vlastně zmiňuješ, jenomže použití tohoto snímače v kompaktu s pevným objektivem bych zrovna nepovažoval za šťastné, protože by se optimálně nevyužily benefity této technologie.

Nemělo by mnohem větší význam, dát tento snímač např. do ­(pořádného­) ultrazoomu? Další dobrou možností by pak mohl být kompakt s ultrawide zoom objektivem, nemýlím­-li se.

Prave tie ­(poriadne ultra­)zoomy su probem. Vo vseobecnosti, pre kazde ohnisko je vhodne ine zakrivenie snimacieho cipu ­(pre siroke ohniska silne zakrivenie, pre dlhe ohniska temer ziadne zakrivenie­). To co by tento ultrazoomovy objektiv vdaka zakriveniu snimaca nemusel opticky korigovat na sirokom konci, o to viac by musel korigovat na dlhom konci. A dlhe konce byvaju obvykle kritickejsie, tam je tazsie dosiahnut danu obrazovu kvalitu, preto by to cele mohlo objektiv este viac predrazit.

Vyznam pre jednoduchsu stavbu ­(ultra­)zoom objektivov by to malo jedine vtedy, ak by sa so zmenou ohniskovej vzdialenosti dalo menit aj zakrivenie snimaca. Napriklad nieco taketo:
https:­/­/www.digimanie.cz­/vynalezen­-snimac­-s­-ohebnym­-cmos­-a­-zoomem­/3689

Proč problém? U ultrazoomu by to opravdu mohlo pomoci. Záleží na tom, kde se to koriguje a o kolik. Pokud budeš mít ultrazoomový objektiv s různým rozdělením zakřivení dle zoomu ­(třeba +1 až +5­), které musíš korigovat, tak by bylo snazší vyrobit objektiv např. pro zakřivení +3 ­(a pak by se korigovalo jen v rozsahu +­/­-2­). Celý objektiv by tak mohl být menší a opticky jednodušší. Prostě to nastavíš někam tak, abys na oba směry musel korigovat co nejméně místo toho, aby jeden extrém zoomu byl OK, zatímco druhý totálně mimo.

Nicméně zásadní problém tu vidím v tom, že řady kompaktů využívají stejné senzory a nikdo nebude vyrábět jeden snímač v deseti různých zakřiveních pro 10 různých objektivů. Takže možná vyrobit jeden typ zakřiveného snímače, který sice nebude ideální pro všechny kompaktové objektivy, ale bude ­"ideálnějším­" výchozím bodem pro menší korekce, to by šlo. Ale v dnešní době, kdy se vlastně už kompakty ani nevyvíjí a neuvádí na trh? S tím se už asi nikdo drbat nebude.

Pokud vezmeme ultrazoomy, tak poslední nový ultrazoom byl Coolpix P950, což je ale optika z P900. Poslední větší uvádění kompaktů­/ultrazoomů udělal Panasonic před dvěma lety v únoru 2019, ale i to byly už známé objektivy a asi jediný kompakt s novým objektivem byl poslední dobou Canon PowerShot G5X Mark II v červenci 2019.

Takže jak vidíme, v CSC by to byl problém kvůli objektivům, takže tam se to asi neobjeví. V kompaktech... no tam je spíše otázkou, zda se vůbec objeví nějaký další kompakt, a pokud ano ­(což asi ano, hovoří se o nové RX­), díky výše zmíněnému se ani tam nedá moc očekávat, že by se to objevilo. Takže moc nevidím třídu, kde by to mělo v dnešní době valného smyslu ­(tím myslím především ekonomického, protože to je to, na co se tu většinou zapomíná­).

Ano, viem, pametam si ked si mi nieco podobne pisal minule. Tentokrat mi slo skor o negativny vplyv korekcie na dlhych ohniskach. Skusim to uviest na priklade:

Idealne zakrivenie snimaca pre 18mm ohnisko je dajme tomu 7. Pre 55mm ohnisku je povedzme 3.

To znamena, ze pre zoom objektiv 18­-55 by sa idealne malo zakrivenie menit od 3 do 7, ale kedze zakrivenie sa nemoze menit, tak dajme tomu bude stred 5. To znamena, ze objektiv nemusi kompenzovat od +3 do +7 na rovny cip, ale postaci kompenzovat od ­-2 do +2. Hodnota ­-2 namiesto +3 kvalitu na 55mm mierne vylepsi, hodnota +2 namiesto +7 na 18mm kvalitu vylepsi vyrazne.

Lenze, co sa stane ak mame ultrazoom, napr. 18­-450 ? Tych 450mm je uz dak dlhe ohnisko, ze obluk velky ako uhlopriecka snimaca, s polomerom velkym ako ohnisko je temer rovna ciarka. Idealne zakrivenie snimaca pre toto ohnisko je temer nulove, ale dajme tomu ze pre nas priklad to bude 1.

Pokial uz mame snimac so zakrivenim 5, a na tento snimac chceme nasadit objektiv 18­-450 pre ktory by boli idealne zakrivenia 1 az 7, potom nastane problem. Na sirokom konci je vsetko v poriadku, tam namiesto korekcie +7 staci iba korekcia +2. Lenze na dlhom konci, kde povodne na rovny snimac bola korekcia +1, teraz musi byt korekcia ­-4 !!! Je preto silny predpoklad, ze kvoli nutnosti stvornasobne silnejsej korekcii bude mat ten objektiv na dlhom konci aj stvornasobne vecsie opticke chyby. No, mozno nie presne stvornasobne, ale urcite budu vecsie nez by boli s povodnou korekciou +1 a takyto objektiv by na dlhom konci daval este horsi obraz, nez teraz dava s rovnym snimacom.

Problem ­(ktory spominam vo svojom predchadzajucom prispevku­) je hlavne v tom, ze na dlhom konci sa pozadovana kvalita obecne dosahuje ovela tazsie ­(zvecsenie je vecsie a zvecsenie zvecsi aj opticke vady­). To znamena, ze nutnost vecsej korekcie na dlhkom konci ma potencialne vecsi vplyv na znizenie kvality, nez take iste zvecsenie korekcie na kratkom konci.

Ak uz teda musi byt pouzity snimac s pevnym zakrivenim, tak z hladiska co najlepsej kvality by pre takyto 18­-450 bol ovela vhodnejsi snimac so zakrivenim ­(dajme tomu­) 2. To by predstavovalo nutnost mat korekciu ­-1 na dlhom konci, kde je to kriticke, a potom +6 na kratkom konci, kde to nie je az tak kriticke a by nesposobilo az taku velku stratu kvality.

Lenze pouztie takehoto snimaca by bolo zase velmi neefektivne pre objektv 18­-­-55, pretoze v oboch pripadoch by bolo treba vysoke korekcie +3 a +6, co sa uz az tak moc nelisi od nutnych korekcii pre rovny snimac.

No tak počkat, mluvíš tu o kompaktech nebo CSC­/DSLR? Protože, pokud mě paměť neklame, jsme řešili kompakty a zakřivení pro jeden objektiv.

Pokud bude mít třeba jeden objektiv +3 až +7 a druhý objektiv +1 až +7, tak to můžeš nastavit někam mezi pro jeden objektiv, někam, kde průměrná korekce bude nejmenší napříč objektivy, někam, kde to bude brát v úvahu potřebu dobrých výsledků v rámci zoomu,... možností je spousta. Vtip je ale v tom, že i kdybys to nastavil třeba na +1, tak v prvním případě budeš mít korekce +2 až +6 a v druhém +0 až +6. I když to nebude ideální, pořád to bude lepší než rovný čip a +1 až +7, resp. +3 až +7. Takže se to sice moc neliší, ale může to mít své plus. To ale nic nemění na tom, že se s tím asi nikdo nebude moc chtít drbat. Což neznamená, že by to nemuselo být špatné např. pro takový kompakt jako je řada RX100 od Sony. Mohlo by to být menší a snad by nebylo už třeba zmenšovat fotky z 20 na 6 MPx, aby rohy vypadaly trochu ostře.

Aj ked som kvoli nazornosti pouzil hodnoty ohnisk obvykle pre CSC­/DSRL, pisal som o kompaktoch. Je pravda, ze kazdy kompakt moze mat inak zakriveny snimac, s najlepsie vhodnym zakrivenim pre dany ohniskovy rozsah v nom pouziteho objektivu, ale zase na druhej strane, jednak vychadzal som aj z toho, ze rozdrobovat vyrobu snimacov na spustu rozne zakrivenych snimacov je zase nieco, co by mohlo cely projekt pochovat a dvak, tie optimalne zakrivenia pri ultrazoomoch s naozaj dlhymi ohniskami ­(600+ mm ekv.­) by boli tak male, ze tie realne korekcie sa od klasickych rovnych snimacov uz moc nelisia a mozno by sa ani nevyplatilo take zakrivene snimace vobec vyrabat.

Dobrá, tak foťáky s výměnnými objektivy jsou ze hry ­(potřebují snímač s měnitelným zakřivením­), kompakty taky ­(nasazení může být ekonomicky nerentabilní­), nicméně článek stejně hovoří jen o speciálním použití a to je podle mě nesmysl. Stále tu jsou pro běžného koncového spotřebitele např. smartphony...

Pri mobiloch ­(a nielen smartfonoch, aj dumpfony maju fotaky :­) ­) by to mohlo byt velmi zaujimave. Tam je fotak realizovany ako kompaktny fotomodul s ­(obvykle­) pevnym ohniskom, tam by sa mohol pouzit snimac so zakrivenim idealnym k pouzitemu objektivu, ktory by tym padom mohol byt tensi co by viedlo a­) k tensim mobilom b­) k vecsim snimacom pri rovnakej hrubke mobilu.

Tam si to také dokážu představit, protože je to předně kategorie, kde jsou malé rozměry velmi důležité, jednak jde o obrovský objem výroby. A také by mohlo hrát do karet to, že čipy jsou nezřídka dodávány jako moduly rovnou s objektivem.

"... b­­) k vecsim snimacom pri rovnakej hrubke mobilu...­"

Že by nakonec Samsung takto vyřešil ten svůj 600 Mpx APS­-C snímač?

Jo takhle, tak teď už to chápu :­-­).

Ale pro krátkorozsahové široké zoomy by to ­(zásadní­) přínos mělo, nebo ne?

Řekněme třeba pro něco takového:
https:­/­/www.digimanie.cz­/ultrasirokouhly­-svetelny­-profi­-kompakt­-nikon­-dl18­-50­-f­-18­-28­/6459

Čili budoucnost tkví ve snímači, který může měnit své zakřivení, pevně zakřivený snímač je jen takový mezikrok.

Pak si říkám, jestli by nešlo elastický snímač zakřivovat pouze elektromagneticky, protože hydraulický způsob nevnímám jako úplně šťastné řešení. A elastické OLED displeje už jsou, stačí těm vrstvám dát prostě jen funkci snímače, nikoliv zobrazovače.