Já teda tabulky na hyperfokál nikdy nepoužíval, ale jdeš na to podle mě ze špatný strany. V situaci, kterou popisuješ, bys měla nejdřív zjistit, na jakou vzdálenost zaostříš ­- např. odhadneš, že nejbližší objekt je od tebe 3 metry, tak zaostříš na dvojnásobnou vzdálenost, 6m. Potom si v tabulkách najdeš, při jaký cloně je těch 6m pro tvé ohnisko hyperfokální vzdáleností, a tu clonu nastavíš. A protože může dojít k řadě nepřesností, klidně přidej 1­-2 stupně.

Ale spíš než se zdržovat s tabulkama mi přijde jednodušší prostě manuálně zaostřit na tu zhruba dvojnásobnou vzdálenost, než ve který leží nejbližší objekt, a nastavit nějakou vyšší clonu ­(8­-11­). Když pak zjistíš, že v popředí nebo v pozadí není fotka ostrá, tak to vyfotíš znova se stejnym zaostřením a vyšší clonou. Pokud jde o situaci, kdy je čas na luštění tabulek, tak bude čas i na kontrolu fotky a případný nový pokus.

Jinak při manuálním ostření nezáleží na tom, kam míří zaostřovací body, prostě bude zaostřeno tak daleko, jako se ukazuje na tý stupnici objektivu.

Čas na další testy by šel, alespoň částečně, získat vypuštěním ukázek vyvážení bílé. Poznatek, že při nastavení žárovky v denním světle bude fotka modrá, je čtenářům celkem k ničemu. Když už testovat WB, tak v podmínkách, pro které jsou jednotlivé předvolby určeny. Ale protože tahle funkce podle mých poznatků u současných foťáků nebývá problematická, ani by v recenzi nechyběla. To samé bych řekl o ukázkách nastavení kontrastu a sytosti. Smysl vidim v ukázkách obrazových efektů, ty sice rovnou přeskakuju, ale nedivil bych se, kdyby hodně čtenářů zajímaly.

Souhlas, graf přepočtené světelnosti by byl užitečný, podobně jako třeba už uváděné přepočtené zvětšení u makra. Taky by bylo přehlednější, kdyby měla svislá osa logaritmické měřítko, které lépe vystihuje logiku clonové řady řady­- tím myslím, aby např. mezi F2,8, F4 a F5,6 byla v grafu pokaždý stejná mezera. A celkově by bylo dobré ten obrázek zvětšit, protože s velkým množstvím křivek už je nepřehledný.

A díval ses taky na jiné části těch fotek, než stěnu s moiré? Vždyť prakticky všude jinde je LX100 detailnější. A slovní hodnocení je potřeba brát v kontextu kategorie, do které je foťák zařazen.

Kromě toho co psal Busy mohou mít špatný vliv na ostrost ještě 2 další nastavení.
Jednak je to funkce ­"Intelligent resolution­" ­(možná se jmenuje trochu jinak­), která se snaží víc zaostřit detaily a odšumět hladké plochy, ale často se splete a rozpatlá kresbu. Pro rovnoměrnější detailnost je tedy dobré ji vypnout.
Dále jde o funkci ­"intelligent dynamic range­" ­(opět neručím za přesný název­), která prosvětluje stíny, což často vede k přirozenějšímu vzhledu fotek. Cenou je ale vyšší šum ­(je to jakoby lokální zvýšení ISO­), tím pádem i vyšší odšumování a opět horší detaily. Pokud je kresba na prvním místě, opět je lepší tuto funkci vypnout.

Potom je ale otázka, jestli 0 opravdu znamená nulový ořez...podle těch ukázek to tak nevypadá. Třeba odpovídá 0 těm 6 ve starších verzích a teprve stažení na ­-100 znamená vypnutí ořezu.

Pro převod RAWů bylo v ACR použito základní nastavení jen s vypnutou redukcí šumu? V základním nastavení má totiž ACR určité oříznutí stínů, ale při správné expozici to vidět není. Problém je, že to oříznutí se aplikuje ještě před dodatečnou korekcí expozice. Takže u těch fotek schválně podexponovaných o 2EV dojde proporciálně k mnohem většímu oříznutí stínů, než kdyby byla expozice správná. Následná korekce expozice do plusu už nepomůže, protože černá pořád zůstane černou. Také se tím zvyšuje kontrast ve stínech a barevná odchylka ­(viz zelená u zesvětlených fotek z Nikonu­). Sám jsem se s tímto problémem v ACR potýkal, ale stačí snížit nebo úplně vypnout oříznutí stínů ­(posuvník ­"blacks­") a oříznuté oblasti se zase objeví a podobají se tomu, co ukazuje RAW Therapee.

Ty výpočty difrakčních limitů zanedbávaj ostatní vlivy rozostření. Busy psal o Bayerově masce, pak jsou tu ještě nedokonalosti objektivu, obvykle AA filtr a kromě pevných stativů i určité otřesy. V reálu mám odpozorováno, že se začne difrakce přes tyhle vlivy prosazovat o cca 1 clonové číslo výš, než by podle výpočtů měla.

Navíc ty vypočtené limity závisí na rozlišení čipu. Dvojnásobné rozlišení teoreticky znamená nástup difrakce o clunu níž. Mluvím o projevech difrakce při prohlížení fotky 1:1, po zobrazení ve stejné výstupní velikosti bude i rozostření od difrakce stejné bez ohledu na rozlišení čipu.

Navíc to, že se difrakce při určitém rozlišení a cloně začne projevovat, ještě neznamená, že při dalším nárůstu rozlišení čipu už nepůjde zaznamenat podrobnější detaily. Jde o podobný případ, jako v článku popisované zlepšení detailnosti při nárůstu rozlišení snímače i přesto, že některé objektivy už u snímačů s nižším rozlišením ukazovaly neostrost. A difrakce je taky určitý druh neostrosti, takže pro ni platí to samé. I nad teoretickým difrakčním limitem je tedy možné zvýšením rozlišení čipu zlepšit detailnost fotky, akorát to zlepšení už není úměrné nárůstu rozlišení. Ono ale kvůli působení ostatních zdrojům neostrosti není úměrné, ani když se difrakce neprojevuje.

Ale vždyť nic zmenšovat nemusíš...přece ani těch 12mpix z D300 není konečná fáze fotky, ta nastane až s jejím zobrazením na monitoru nebo vytisknutím v určitém rozměru, který bude v případě obou foťáků stejný. Nakonec tedy tak jako tak dojde k přepočtu na stejné rozlišení, ve kterém z principu nemůže být výsledek z D7100 co do ostrosti horší. Mně to přijde jako zbytečné sebemrskačství zoufat si nad kresbou 1:1 v 24mpix rozlišení, když ho dle tvé spokojenosti s 12mpix D300s ani nepotřebuješ.

XQ1 už taky není čerstvá novinka, ale o to ani nejde, důležitější jsou reálné parametry a výkony. LX7 má např. mnohem lepší světelnost, papírově to tak možná nepůsobí, ale u QX1 stačí trochu hnout se zoomem a světelnost neuvěřitelně rychle padá­- kolem 40mm už má F4 a LX7 je najednou o víc než 2EV lepší...Dál má LX7 ostřejší objektiv, hlavně mimo střed. Lepší snímač už XQ1 nezachrání, výhodou toho foťáku můžou být snad jenom menší rozměry, narozdíl od LX7 je opravdu kapesní.

Musíš nastavit focení do RAW+JPEG a potom snížit rozlišení na 8mpix nebo míň. Při focení pouze do RAWu to bohužel nefunguje, protože pak v menu nejde snížené rozlišení nastavit...podobnými nesmysly bohužel programátoři u Fuji zatěžují foťáky této firmy s železnou pravidelností.
Další problém je, že zdaleka ne všechny konvertory dokáží správně zobrazit RAW z režimu DR ­(s rozšířeným dynamickým rozsahem­).

DR mód EXR snímačů opravdu funguje na principu rozdílných časů. Jde to poznat třeba ze skutečnosti, že při jeho nastavení nejde současně odpálit blesk. Při použití blesku nezávisí expozice na použitém čase a pravděpodobně z tohoto důvodu u Fuji blesk radši zakázali, než aby museli vysvětlovat, proč najednou rozšíření DR nefunguje. Možná by nastaly problémy i v situaci, kdy by polovina buněk překročila synchronizační čas, zatímco druhá polovina ne. Podle mě je toto omezení blesku hloupé, protože zabraňuje použití DR­-módu v kombinovaném osvětlení ­(blesk + okolní světlo­), kde by zvýšení DR řešilo aspoň přepaly způsobené tím okolním světlem. Pokud by bylo rozšíření DR řešeno použitím rozdílných citlivostí, potom by nebyl důvod blesk zakazovat­- a skutečně ve všech režimech, kde Fuji používá SW optimalizaci DR ­(např. při nastavení DR400 v plném rozlišení­), funguje blesk normálně.