Lenna z Playboye: nejslavnější "vědecký" snímek, který stál i u zrodu JPEGu, končí
4.4.2024, Milan Šurkala, aktualita
Je tomu už přes 50 let, co došlo k zajímavému kroku ve vývoji algoritmů pro zpracování obrazu. Nejslavnějším obrázkem, na kterém začalo docházet k vývoji algoritmů, se totiž tehdy stala fotografie z Playboye. Tomu je ale konec.
V roce 1973 Alexander Savčuk na University of Southern California Signal and Image Processing Institute vyvíjel nové algoritmy pro zpracování obrazu, přičemž ty se později staly základem např. i dnes již velmi dobře známé komprese JPEG (ta byla představena o dvě dekády později). Nechtěl ale pro testování algoritmů používat stále ty stejné nudné obrázky, a tak v laboratoři sáhl po časopisu Playboy z listopadu 1972. V něm byla fotografie švédské modelky Leny Forsén, kterou naskenoval a výřez o rozlišení 512×512 pixelů, jenž zabíral Lenu od ramen nahoru (a vynechal tak kontroverznější nahé partie), začal používat k testům. Snímek byl ideálním z několika důvodů. Obsahoval totiž jemné stínování, ostré hrany i jemnou texturu, takže se na něm dalo otestovat v podstatě všechno od detekce hran přes odšumování až po zachování detailů.
A právě tato fotografie se stala snad nejslavnější a nejpoužívanější fotografií ve vědeckých kruzích, alespoň co se vývoje grafických algoritmů týče. I já jsem za svou vědeckou kariéru při vývoji algoritmů na zpracování obrazu napsal několik článků, kde byl použit právě tento obrázek. Snímek, který se u vědců stal známým jako "The Lenna", měl v názvu dvě "n", protože jméno Leny bylo už v časopise zmíněno se dvěma "n" místo jednoho, aby lidé vyslovovali její jméno správně (tzn. "lena" a ne "lína").
Časopis Playboy chtěl počátkem 90. let zahájit soudní řízení ohledně porušování copyrightu, nakonec ale od toho upustil, protože se ze snímku stal takový fenomén. Fotografie se stala natolik slavnou (a její představitelka také), že Lenu Forsén dokonce pozvali na 50. ročník vědecké konference Annual Conference of the Society for Imaging Science in Technology, kde fanouškům podepisovala autogramy.
Slavný snímek ale ve vědeckých kruzích končí. V kontextu dnešní doby je příliš sexistický, a tak se od něj organizace začínají odvracet. Už v roce 2018 zakázal jeho používání časopis Nature a nyní (od dubna 2024) přestává s tímto snímkem přijímat jakékoli vědecké články i instituce IEEE (The Institute of Electrical and Electronics Engineers).
