Retuše jsou otrava a tak každé vyfocení něčeho, kde není nutné pak retušovat je fajn.

Účast je opravdu velká.

SanDisk a Lexar jsou prototypy značek CF karet, které patří k tomu nejlepšímu, žel i cena tomu značně napovídá.

Tyhle čtečky se občas hodí.

Tomu odpovídalo i provedení, parametry a funkce, ale když si vzpomenu na tyhle foťáčky, do ruky padly dobře.

FX řada nebyla taky špatná.

D200­/D80

Je fakt, že FujiFilm dělal snímače kvalitnější s nižším šumem, ale tento je celkem povedený.

LX2 dále vylepšuje zdařilý LX1. Potěšilo tehdy HD video leč jen 15 fps, ale lepší než nic. No a další funkce a parametry také nebyly k zahození.

Panasonic mám rád z hlediska ostření, neb jeho foťáčky umí pěkně rychle ostřit. Na druhou stranu zpracování obrazu už není úplně špičkové aspoň u kompaktu.

GoPro Hero se prodává dodnes, to už je docela dlouhá historie.

Tento fotoaparát měl ale mnohem dostupnější cenu, zoom akorát a jediné, co se dalo vytknout byla chybějící stabilizace a pár dalších drobností, jinak v mnohém exceloval a měl krásně ergonomické tělo.

Lexar karty patřily k tomu nejlepšímu, ale cena tomu také často odpovídala bohužel.

Tenhle formát nevypadal obrazově špatně, ale s tím zpracováním to bývalo horší.

Je to ale opravdu spíše kamerka pro nenáročné.

Canon umí dělat dobré kompakty, ale v řadě A mají dost much, a řada S a G jsou už velmi drahé.

Pokud si pamatuji, tak Sanyo dělal pěkné, ne sice moc vybavené, spíše stylové jako Casio, kompakty, jež však nebyly nejlevnější.

Canon a Nikon soutěže pořádají často.

Ostření a měření neměly kompakty nejrychlejší, ale cena a parametry, design a celková užitná hodnota u nich bývala dobrá.

Sice cena řady F nebyla nejnižší, ale její kompakty byly celkem povedené, obraz docela fajn, až to ovládání nebylo až tak super.

Přiznám se, že FujiFilmy mi byly u ultrazoomů blízké, pěkná ergonomie, tělo a celkem kvalitní snímací čipy i parametry, jen to menu a některé ovládání nebylo nic moc.

Jen škoda těch parametrů objektivu, nic moc světelnost a ne moc širokoúhlý zoom. Navíc periskopické objektivy nikdy moc neoplývaly kvalitou obrazu.

Logo reaguje na aktuální trendy.

Přeci jen 4 GB karty se hodily.

Tento foťáček byl standardní, ale s 10 Mpx nabízel detailnější fotografie, snímač už měl větší, ale šum nebyl zrovna malý.

I když lepší by bylo, kdyby se nemusely chyby opravovat.

Mělo vlastní formáty skoro na všechno, nejen pro karty, ale i u zvuku, rozhraní atd.

Tenhle komunikátor se mi opravdu líbil, nicméně cena nebyla moc příznivá a když byla, tak už byly na trhu zajímavější přístroje.

Nicméně, když to bude zlobit, naštve to hodně lidí.

Je jasné, že s tím zoomem to nebudou už tak superostré fotky. Nicméně takové kompaktní foťáčky nebyly špatné, i když cenu tady už tak nízká nebyla.

Tyhle úloziště nemám moc rád, neb se snadno poškodí.

Vysoká cena a ne moc dobré ovládání nevyvážili ani nějaké unikátní funkce.

Samsung přinesl konečně foťáčky, co uměly nahrávat i smysluplné video.

Samsung dělal moc hezké foťáčky a nefotily špatně. Škoda, že to zabalil.

Uměly ho kdysi Olympusy, dneska RAW a JPEG stačí.

I dneska má Asus pěkné telefony, jen baterie a napájení jsou u něj hrůza.

MicroSD mají už za sebou dlouhou historii.

Opravdu rychlost expozice a ostření hraje při fotografování zejména pohybujících se a rychlých objektů velkou roli.

O takové podpoře se u čínských foťáčků mohou nechat zdát.

Na druhou stranu cena těchto tiskárniček je docela vysoká.

Nicméně bude asi drahá.

Office postupně zlepšení skutečně došel.

Každopádně to chce delší časy, jinak tam budou jen světýlka, a jinak samá tma. Na ohňostrojy je třeba vidět ty dráhy.

Nicméně pokud je nepoužíváte a vybijí se, trpí velkým samovybíjením a destrukcí, tak jsou na nic. Li­-Ion sice také slábnou s časem, ale většinou těch 2­-4 roky vydrží a pak jsou mnohem stabilnější v napětí a všem a nezradí s teplotou tolik a v jiných věcech jako NiMH, takže dnes už prefuruji spíše ty a s ohledem na nenáročnost použití a údržby se ve výsledku vyplatí i více.

Navíc spotřeba akumulátoru musela hodně vzrůst.

Bohužel starší čtečky tyhle karty neuměly číst a ani starší fotoaparáty a to byla velká škoda.

Nabízely zajímavé funkce a rychlost, podobně třeba i Kyocera, kde ty značky dneska jsou? Každopádně cena byla většinou přemrštěná.

Dnes už by to nebyl žádný zázrak.

Musím říct, že zatímco Canony se mi designově nikdy nelíbily, Casio uměl udělat hezké stylové foťáčky, ovšem problémem bylo, že ty funkce nebyly nic moc a obrazové možnosti vzhledem k ceně taky nebyly ideální.

Tyhle softwary toho moc nepřinášely.

Musím říct, že čeští horolezci mají svoji tradici, ač na některé zahraniční zatím nemají, pár úspěšných se najde a fotky na diáky musely být docela fajn.

Tyhle první ještě byly jen překopírované Pentaxy s mírnými úpravami a změnami, takže se Samsung teprve učil, ale další modely už byly o hodně lepší a mohli konkurovat i jiným značkám, i když samozřejmě v těch fotografických funkcích trochu ztráceli, doháněli to pestřejším menu a zajímavými funkcemi. Takže šlo o zvyk.

V roce 2006 ještě mnoho fotoaparátů neumělo natáčet kloudnější videa, ale fotky už tak hrozné nebyly, tenhle Sony si kupce našel.

Když jsem ten plasťák držel v ruce a viděl z toho video, tak bylo jasno, že tohle ne.

Ovšem funkce a kvalita fotek už moc na vrchol nepatřily.

Některé věci bych napsal trochu jinak.

Acer a Benq vydávaly fotoaparáty na pohled celkem dobré, ale když je člověk používal zjistil, že na zavedené značky prostě nemají.

Automatické ostření tam dost chybělo.

Přijde mi drahý, cena známějších je podobná nebo i lepší.

Na první zrcadlovku Sony to nebyl špatný model, pár much se pak vychytalo, i když ta cena nebyla moc lidová.

Tehdy ještě Kodak dělal opravdu kvalitní ultrazoomy, pak se dal na laciné ultrazoomky pro nenáročné. Pozitivní však je, že Kodak dával vždy možnost fotit do RAW formátu, což je fajn. Taky světelnost potěšila.

Panasonic nabídl pěknou zrcadlovku, jen škoda, že to dlouho nevydrželo.

Tyhle kartočtečky často moc nevydrží.

Picasa se povedla.

Otázka je, jak se využil.

Člověk zná tuto značku spíše z doby klasických zrcadlovek.

Tyhle snímače ovšem nemívali barevné filtry a tedy byly bez barevné informace.

Tehdy byly špička FullHD.

Párkrát to tím nabijete a pak Vám vytečou. Bohužel to není na dlouhou životnost.

Je celkem kompaktní, má široký rozsah zoomu a za dobrého světla jsou i solidní fotky. Ovšem na vážné focení se nehodí, ale na dovolenou člověk jede spíše užívat a ne dělat profi fotky.

Sleva byla zajímavější spíše procentní.

Dotazy jak noha.

Dnes foťáky moc nejedou.

Nicméně v Londýně byla z ruky.

Je škoda, že Google Picasu už odpískal.

Každopádně Sony ultrazoomy nikdy nebyly rychlíky ani rekordmani v ostření a občas měly i problémy s expozicí. Nicméně kresbu nemívali špatnou i přes velký rozsah zoomu, byla na přijatelné úrovni a žehlení nebylo tak hrozné jak u JPEGů Panasonicu. Přesto tu zamrzí, že nemá RAW, také ovládání není ideální a i přes větší množství tlačítek není rozvržení nejlepší. Hledáčky mívala řada H opravdu pidi a velký displej s malým rozlišením taky nebyl úplná výhra. Potěší už použitelnější video a celkem dobré držení. Osobně bych ale dal přednost tehdy S3, byla více vyladěná a spolehlivější. Sony ultrazoomy dělat pořádné neumí a H5 na tom nic nezměnila. Zajímavý je i překvapivě celkem nízký šum, ale asi to je tím, že je softwarově odstraněn a detaily vyžehleny.

Tehdy to ale nebyl tak častý typ.

Byl to jeden z prvních telefonů, kde byla fotka aspoň trochu použitelná ač omezeně.

Určitě by byly zajímavé, ale asi realizace není.

Musím říct, že i přes některé mouchy se A100 docela povedla.

Teprve 300 dpi nabízí skutečně rozumné rozlišení na tisk.

Hlavně rozsah na zrcadlovkách není skutečný zoom, ale jen rozsah možností výměnných objektivů, které však musíte vyměňovat, nedosáhnete to jedním. Takže skutečně velký rozsah mají jen tzv. ultrazoomy.

Pamatuji si, jak jsem si kupoval první 256 MB kartu a říkal si, jak vysoká kapacita to je a dnes mi přijde občas málo i 256 GB. Holt doba 4K videa tehdy nebyla.

Vůbec jsem nevěděl, že dělala displeje.

Povedené byly řady S, L i i. Pěkné byly i ultrazoomy a zrcadlovky a nakonec bezzrcadlovky. Je moc škoda, že fotodivizi nakonec zcela opustil a dnes už má fotoaparáty jen v mobilních telefonech.

fotoaparátu, ale nelíbil se mi nikdy moc design a rozložení, takže to vyhrál Olympus a nelituji. Poté jsem přešel k Nikonu a dalším značkám, i když Canony jsem testoval a docela si je také oblíbil.

i6 PMP byl povedený fotoaparát s periskopickým objektivem a solidnějším videem, dodnes mám i85, která ve své době byla na tom opravdu dobře a i za dobrou cenu. Jen ty multimediální funkce byly díky nutné konverzi formátů celkem k ničemu.

Bezpečnostní rizika jsou u všech výrobců.

Sony se snažilo opravdu do toho pustit naplno.

Docela pěkný objektiv.

Alpha 100 nebyla vůbec špatná, i když nešlo o nějakou super třídu.

Tyhle rybí oka jsou zajímavá, ale na normální focení se moc nehodí.

Design byl u HP vždy takový specifický, funkce zajímavé, ale fotky už ne vždy byly tak skvělé, i když často překvapil cenou.

Dnes jsou displeje i mnohem tenčí.

Nicméně Creative není moc výrobce kamer.

Filtry se občas opravdu hodí.

Je to klasický foťáček, co neoplývá funkcemi ani nějakou skvělou kvalitou obrazu, ale neurazí.

D2xs se docela povedl, ale inovace u Nikonu byly hodně pomalé.

Na HP fotoaparátech se mi vždy líbilo, že vypadaly hodnotně a draze a ani moc nebyly a tento je v této řadě také.

Zejména jejich optika za moc nestála.