Ten fotoaparát vypadá dost divně.

Nicméně tehdejší kamery se dnešním záznamům nemohou moc vyrovnat, ale pokrok šel dál.

FujiFilm umí občas vydat pěkné a zároveň fungující fotoaparáty.

Prosazení nových formát je díky kompatibilitě obtížné.

Použití bylo jen dokumentační na mobil telefonu, na tisk to bylo nekvalitní, ale dnes je vše jinak.

Je to dobré laborovat.

To, že kinofilmové přístroje budou časem raritou bylo jasné už na začátku digiéry.

Polaroid je znám spíše jako přístroj na instantní fotografii než běžné fotoaparáty.

Je zjevné, že Sony vyhrávají ve většíně případů, ale ani Panasonic nedopadl úplně nejhůře, Canon je ovšem propadákem i zde.

Většina lidí stejně sáhne po osvědčených softwarech rozšířených.

A to i přes mnoho omezení jako je max. 24 bit v barvách. Nicméně se ukazuje, že to pro většinu účelů stále stačí.

Panasonic TZ1 jsem měl v ruce a musím říci, že ten fotoaparát není špatný. Je rychlý a dobře ostří, zoom má krásný rozsah a optika má korekce vad, takže to vypadá, že je má malé, ale vše je za cenu velkého žehlení detailů a celkově ne moc šetrného zpracování obrazu, který se podepisuje na kvalitě kresby a detailech. Je to tedy pro nenáročné použití pro nějakou ženu na dovolenou třeba do kabelky, tam to svůj účel splní dobře, ale pro pokročilého amatéra či vážnější použití bych tento fotoaparát nebral.

Doba konání veletrhů a akcí v době rozvinutého internetu už nemá takový význam jako v době, kdy internet sice byl, ale ne tak běžně užívaný a rozšířený jako dnes.

Každopádně měly svoje období.

Musím přiznat, že Samsung se hodně zlepšovat a je velká škoda, že fotodivizi zcela opustil.

Samsung měl výhodu lepších zkušeností s elektronikou, Pentax zase s optikou a fotografickými funkcemi a když se daly dohromady, bylo to jen kuprospěchu. Bohužel už je to jen minulost.

Jeho výhodou však bylo při daném rozlišení méně komprimované video než u DVD záznamu. Záznam na kartu by byl samozřejmě už tehdy lepší, ale to se zatím nekonalo, na kartu šly ukládat jen fotografie. Vývoj šel trochu pomalu.

Video v této době bylo u fotoaparátů stále bídné a málo použitelné, jeho časy přišly až později. Nicméně Ricoh vynikal vždy celkem dobrým zpracováním obrazu i v JPEG a solidní rychlostí, jen ta cena s ohledem na parametry nebyla malá.

Pentax s vyšším číslem je méně vybavený, to je trochu matoucí, ale rozdíl 100 dolarů za stabilizaci není málo, a vyplatí se tomu, kdo fotí za horšího světla a na delší časy.

Začalo to E­-1 a pokračovalo s E­-300, E­-500 a E­-330 přinesla nějaká další vylepšení. Osobně si myslím, že doba Olympus zrcadlovek nebyla špatná, i když je to minulost. Šum si myslím není tak hrozný ani u E­-330, je vyšší než na větších čipech APS­-C či FullFramu, ale není to taková katastrofa. Je jen třeba počítat s tím, že nativní je poměr 4:3 a ne tradiční 3:2, i když to jde samozřejmě vždy dát na ořez.

Malé čipy se vždycky hodí.

Displeje s lepšími pozorovacími úhly.

2 Mpx snímače začaly být běžnější.

Docela dobré fotografování.

Tento objektiv se povedl a podává docela solidní obrazové výkony.

Doba kapesních počítačů je pryč, ale měla svoji éru, než ji nahradily mobily a tablety.

Photoshop je etalon editorů, ovšem také dosti drahý.

U kamer nebylo focení v této době ještě moc zdařilé, i když občas už se daly fotky z kamer celkem použít.

Tento není velký, ale přesto se fotorámečky nikdy moc hojně neujaly.

Tehdy však tato kapacita disků byla docela dobrá.

Tajit se to povedlo dlouho a dodnes si pamatuji na ten příchod, který byl bombastický.

Tyhle vymoženosti jsou fajn, ale je to jen pro vyvolené.

Kodak byla významnou fotografickou značkou a dlouho kralovala, pak však přišla digitální éra, kterou moc nezvládla a postupně upadala.

Určitě jde o zajímavé pokračování původní verze, ne vše je však popsáno úplně přesně, na druhou stranu chápu, že šlo o přiblížení veřejnosti a není možné zabíhat do technických podrobností.

Některé pixely šumí více, jiné méně, takže jde z toho zjistit opravdu, jaký fotoaparát to přesně fotil.

Už první Alpha nebyla špatná, ale přeci jen Sony na to šlo jinak než Konica­-Minolta.

Fotka je mizerná, ale je fakt, že doba, kdy Nokie měla řadu N nebyla špatná, tehdy to opravdu byly velmi vyspělé telefony a ani fotoaparáty nebyly na tehdejší konkurenci úplně špatné.

Začátky mobilních fotografií byl návrat do ne moc použitelných fotografií, které často i pro web neměly dost kvalitu a na tisk větších formátů nebyly použitelné vůbec. Dnes je naštěstí situace již zcela jiná.

Omezení na značku Sony předem odsoudilo tyto karty k záhubě. Sice nabízely zajímavé parametry, ale když jsou drahé karty nepoužitelné jinde, je to škoda.

Rámeček je jako pěst do oka. Nicméně už v této době čínští či tchajwanští výrobci se snažily více zapojit i na evropský trh, tehdy ještě bez větších úspěchů, které mají nyní.

Doba, kdy se Samsung zaměřil na hranaté telefony po oblých tvarech byla zajímavá a tento drobek k nim také patřil.

Byl to zajímavý fotoaparát, žel jeho cena ho odsoudila k malým prodejům.

Tiskárničky jsou to pěkné, používám sublimační tiskárnu Canon a dříve Kodak, ale Sony jsem nikdy neviděl, jak tisknou.

Určitě je někdy dobré otestovat techniku, zejména pokud je používána na profesionální výstupy.

Tato značka mne potěšila hlavně díky ceně, ale spoléhávám více na značku Kingston.

Tento prográmek může pomoci, ale je to běžná součást většiny editorů.

Ne vždy však má smysl se ji zúčastnit.

Nicméně použití drahých karet Memory Stick jsem vždy kritizoval. Přeci jen SD karty byly vždy výrazně levnější.

Bohužel lepší to bylo v době analogů a v počátcích digitálních fotoaparátů. Novější modely už ztrácely na atraktivitě a funkcích oproti konkurenci. Video nebyla nikdy silná stránka Olympusu.

Ze začátku byl tento software i přes konkurenci poměrně povedený, pak však přišlo plno poplatných verzí a konkurence už nabízela více a navíc často zdarma, takže jsem tento software opustil.

Nicméně jejich cena mne vždy odradila od koupě a taky minimum pokročilých funkcí.

Tyhle reklamní ukázky nemají žádný větší význam a využití.

Je to zajímavá metodika, ovšem ne vždy fungující.

Kamery se moc na záznam fotek nikdy nehodily, ale nouzově se použít daly.

Je to vidět na příšerné kresbě toho dolního snímku, kdy to jsou opravdu žehlící mazanice a kresby je tam velmi pramálo a ani vyšší rozlišení tomu nijak nepomůže. Je fakt, že Nokie řady N díky lepšímu objektivu kreslí o kapánek lépe.

Měl jsem a ještě mám Aiptek 3D fotoaparát a kamerku a byla za pár stovek a moc fajn, navíc měla i 3D displej použitelný bez brýlí.

Dodnes si pamatuji, že k svoji T68i jsem měl přídavný fotoaparát MCA­-20 a fotil max. myslím 320x240 a v mizerné kvalitě, ale občas se to hodilo.

V zoo je někdy ještě nutný polarizační filtr, jinak přes odlesky skla a terárek nic nevyfotíte. Také je třeba vypnout blesk a vzít si stativ nebo monopod a umět najít dobré místo a trpělivost, jen tak je šance na pěkné fotky. Rozhodně je třeba počítat i s vyšší citlivostí, takže malé čipy s vysokým šumem nepřipadají moc v úvahu.

Ricoh je zajímavá značka, umí dělat zajímavé fotoaparáty, ale cenově je trochu dražší.

U Sony mne zaujala skoro více řada N s dotykovým displejem, s kterou se lépe fotilo nebo pak W je taková lacinější verze a na většinu věcí stačí.

Zrcadlovky jsou stavěné na focení s optickým hledáčkem, ale dnes je zvyk fotit přes displej, jež má i své výhody.

Dnešní mobily kombinují více čoček, což dříve u fotoaparátů byla velká vzácnost.

Vyšší cena a horší parametry, solidní design, to je u většiny Casio fotoaparátů, nicméně pár povedených se i tak našlo.

Tento fotoaparát byl dost drahý, meagapixely nejsou vše, ale pár fotoaparátů Casio se celkem povedlo.

Problémem je slabší elektronika, čip a zpracování obrazu, fotografie nevypadají až tak dobře. Je to škoda.

Měl jsem Kodak EasyShare dock printer a musím říct, že sice cena nebyla malá tisku, ale fotky vypadaly dobře a slibovali i docela dobrou trvanlivost. Samozřejmě v rámci možností, cena tiskárničky byla navíc velmi nízká okolo 1 000 Kč, ale displej neměla. Tyto modely odpovídají a Printer 500 je už docela vyspělý model.

Umělé oči budou asi v budoucnu normální jako umělá oční čočka.

Mamiya měla každopádně zdařilé středoformáty.

Tak kdo čekal, že to tak bude, jen dnes už vyrábí jen bezzrcadlovky, zrcadlovky už vzal čas.

U tiskárny se dá zjistit po tisku přímo konkrétní výrobní číslo, které daný tisk vytisklo, používají se malé žluté body, takto je to ale jen u barevných tiskáren, zda to jde u černobílých, to nevím.

U barevných filtrů je otázka, zda má smysl je používat, ano, mám je a občas použiji, ale podle mne to za ztrátu světelnosti až tak nestojí. Většinou je lepší to upravit až v editoru a snímat do RAW 14 bit.

Každopádně D50 byla opravdu docela povedený fotoaparát, jen to jedno kolečko u něj chybí a ISO nejde krokovat tak jemně, ale to jsou detaily. No i TZ1 byla celkem povedená, ač tradičně žehlila jak je u Panasonic kompaktů zvykem.

V roce 2006 ještě bylo docela na co koukat.

Je fakt, že v té době si člověk koupil max. 1 GB kartu a i ta stála hodně.

Je však nutné dobré použití a správně fungující systém. Je jasné, že u dynamických snímků s pohybem je třeba rozhodnout často, co bude ostré, zda pohybující se objekt nebo naopak to okolo či pořádně ani jedno. Úkolem stabilizace je spíše udržet klidný obraz na snímači, který je roztřesen držením v ruce či jinými vibracemi a záchvěvy.

To byly časy, kdy si každý kupoval plazmovku na TV, dneska už jsou LCD jasně v převaze.

Málokdy to někdo zopakuje v praxi normální.

Odlesky a parazitní světlo, neostré rohy bývá velký problém, zatímco korekce barevné vady a vinětace či zkreslení je dnes řešena automaticky už docela dobře.

Panely LCD prošly vývojem, ale je fakt, že už teď to není tak slavné.

Interkamera patřila k dobrým výstavám, ale pak skončila.

Řada A FujiFilmu nikdy nebyla nic moc.

Je to celkem dobrý software na zpracování RAW souborů.

SanDisk a soutěž je vzácný.

Je tam plno much a cena sice nebyla až tak špatná, ale to video neumí plynulé a to je velká škoda. Prostě celkem solidní optika a ergonomie, kterou kazí snímací čip a pomalé zpracování.

Rámečky jsou fajn na stůl, ale jejich displeje byly většinou poměrně nekvalitní.

To, že fotky z toho lezou prachmizerné, není žádné překvapení. Kamery nejsou na fotografování prioritně stavěné a jejich doménou je video.

Fajn je každá soutěž, která podpoří fotografování.

Kdo mohl čekat, že technologie LCD bude tak dlouho na trhu, když jiné technologie šly do pozadí.

Nemám rád, když se strká do PC takto tenký konektor, často končí ulomením.

Dnes už to dávno neplatí a mnohé neplatilo ani v době vzniku článku. Hlavní fakt je, že dnes se rozdíly mezi kategoriemi stále více stírají.

Korekce a redukce vad jsou dnes už docela běžné.

Fotit něčím odolným na cestách terénem přišlo vhod i přes vyšší cenu modelů.

Většinou mají periskopové objektivy problémy s kvalitou kresby a světelností, ale u tohohle Sony se docela povedl. Byl to hezký, leč dražší foťáček.

Je to spíše foťák pro méně náročné na funkce a náročnější na design.

Kamery mají lepší světelnost a objektivy tak vykazují více vad jako aberaci, vinětaci a měkčí obraz, což u videa tolik nevadí, u fotek však ano, malý snímací čip a rozlišení moc možnostem fotografii nedávají, navíc chybí i blesk. Možnosti ostření a stabilizace není špatná, ale na fotky byly kamery opravdu nouzovka.

Velký displej a možnost přehrávání není vše, komfort a nutnost konverze většiny souborů člověk od použití multimediálního přehrávače nadobro odradila.

Je fakt, že Leicu si koupil málokdo, neb stála mnohem víc než dvojče z Panasonicu.

Sice E­-330 byla zajímavější, ale i E­-500 patřila k dobrým fotoaparátům.

Je velká škoda, že tato povedená fotografická značka skončila. Dělala nejen prima zrcadlovky klasické i digitální, ale velmi povedené a vyspělé kompakty. Dodnes mám Minoltu F300 a kvalita fotek z ní dodnes překvapí. Sice ergonomie kompaktů nebyla nijak skvělá, ovládání zrcadlovek měla však na velmi dobré úrovni.

Nicméně clona má opravdu vliv na hodně věcí a taky záleží na počtu lamel clony, třeba ovlivňuje ohybový jev a difrakci světla.