Nejdelší objektiv na světě - Zeiss 1700 mm
16.10.2006, Jaroslav Kopečný, aktualita
Jen velmi zřídka je běžní fotografové využijí a přesto budí údiv, touhu a respekt. Jeden takový teleobjektiv byl letos představen na Photokině a jeho výrobce, německá firma Carl Zeiss AG, mu dala do vínku rovných 1700 mm a přívlastek nejdelší objektiv světa.
Plným názvem ZEISS Apo Sonnar T* 4/1700 - to je novodobý král objektivů, co se týče stavební délky. Dosud žádná jiná firma na světě objektiv takové délky nevyrobila, a tak patří německému Carlu Zeissovi právem světové prvenství.
Nutno ovšem dodat, že výrobce má na mysli objektivy pro nevojenské účely. Jinak je totiž prakticky nemožné zjistit skutečně nejdelší objektiv na světě. Optika totiž velmi často podléhá přímému vojenskému výzkumu a bývá v nejrůznějších podobách využívána k utajeným operacím. Utajení takto vyvíjených a vyráběných produktů je na nejvyšším stupni, a tak můžeme pouze odhadovat a tu a tam se na internetu dočíst něco zajímavého o podobných projektech.
Možná až delší čas, nebo celá desetiletí, se nám následně poodhalí tajemství tehdy vyvíjených lahůdek, které by v běžném životě fotografa ani nenašly uplatnění a zůstanou tak navždy jen technickou finesou pro potřebu různých armád světa.
Světelnost objektivu F/4 patří při této délce k samozřejmosti, i když její dosažení nebylo pro konstruktéry nic jednoduchého. Připomeňme si, že světelnost objektivu je dána poměrem jeho ohniskové vzdálenosti a průměru přední čočky v milimetrech. Jednoduchým výpočtem se tedy dostáváme na bezmála půlmetrový průměr přední čočky:
Už z těchto údajů musí být každému jasné, že nepůjde o nikterak malý objektiv a že ani jeho hmotnost nebude zanedbatelná - činí totiž úctyhodných 265 kg. Při této hmotnosti v žádném případě nedoporučuji na rychloupínací destičku stativové hlavy montovat přímo tělo fotoaparátu s nasazeným Zeissem 1700 mm :-) Objektiv totiž samozřejmě vyžaduje samostatný stativ a tělo fotoaparátu pak bude držet pouze za bajonet, podobně jako je tomu při práci i s daleko menšími teleobjektivy, které bývají za tímto účelem vybaveny stativovou objímkou. To však k Zeissu dodávána není. Zde výrobce umístil na plášť dva výčnělky, které slouží k uchycení na stativ - ani ten nebude samozřejmě z běžné produkce. Detaily týkající se stativu však výrobce zatím neuvedl.
V oblasti bajonetu je objektiv vybaven rozměrným displejem.
Objektiv byl původně vyvinut pro zákazníka, který se věnuje fotografii divoké přírody a jako optimální kombinace byl do páru vybrán středoformátový fotoaparát Hasselblad 203FE se záznamem obrazu na políčko o velikosti 6x6 cm. Na následujícím obrázku můžete vidět detail připojení fotoaparátu Hasselblad na bajonet objektivu.
Projekt si vyžádal použití zcela nových technologií, a tak museli inženýři sáhnout po řešení z astronomie. Výsledkem byl servomechanismus a obdobné zaostřování, jaké se používá ve velkých teleskopech. Mechanismus byl však značně přizpůsoben fotografickým potřebám a výsledkem je tak zcela unikátní konstrukce. Uvnitř objektivu bychom našli 15 optických prvků ve 13 skupinách. Pro zajímavost - hmotnost několika monobloků, které byly použity na výrobu čoček, byla více než 25 kg na kus!
Výrobce uvádí, že některé monobloky skla použité k výrobě finálních obrobků, měly hodnotu adekvátní ceně luxusního sedanu a po obrobení se jejich hodnota ještě zvýšila. Přesto nebyla přesná celková cena tohoto skvostu zatím zveřejněna. Pokud ale vyjdeme z ceny za Canon 1200 mm, jehož cena se pohybovala kolem 100.000 USD, dá se předpokládat, že u objektivu Zeiss 1700 mm cena pod 200.000 USD nepůjde. Už z důvodu jedinečnosti takového výrobku si asi Carl Zeiss s konkurencí lámat hlavu příliš nebude. Uvážíme-li navíc, jaký rozruch toto sklo ve světě způsobilo a ještě způsobí, jsou cesty cenotvorby pro výrobce prakticky neomezené a bude platit to, že jakou cenu si Zeiss řekně, takovou mu zákazník zaplatí, neboť nebude vlastně o čem diskutovat.
Zdroj: www.zeiss.com
Nutno ovšem dodat, že výrobce má na mysli objektivy pro nevojenské účely. Jinak je totiž prakticky nemožné zjistit skutečně nejdelší objektiv na světě. Optika totiž velmi často podléhá přímému vojenskému výzkumu a bývá v nejrůznějších podobách využívána k utajeným operacím. Utajení takto vyvíjených a vyráběných produktů je na nejvyšším stupni, a tak můžeme pouze odhadovat a tu a tam se na internetu dočíst něco zajímavého o podobných projektech.
Možná až delší čas, nebo celá desetiletí, se nám následně poodhalí tajemství tehdy vyvíjených lahůdek, které by v běžném životě fotografa ani nenašly uplatnění a zůstanou tak navždy jen technickou finesou pro potřebu různých armád světa.
Světelnost objektivu F/4 patří při této délce k samozřejmosti, i když její dosažení nebylo pro konstruktéry nic jednoduchého. Připomeňme si, že světelnost objektivu je dána poměrem jeho ohniskové vzdálenosti a průměru přední čočky v milimetrech. Jednoduchým výpočtem se tedy dostáváme na bezmála půlmetrový průměr přední čočky:
1700 mm / F4 = 425 mm
resp.: stavební délka / světelnost = průměr přední čočky
resp.: stavební délka / světelnost = průměr přední čočky
Už z těchto údajů musí být každému jasné, že nepůjde o nikterak malý objektiv a že ani jeho hmotnost nebude zanedbatelná - činí totiž úctyhodných 265 kg. Při této hmotnosti v žádném případě nedoporučuji na rychloupínací destičku stativové hlavy montovat přímo tělo fotoaparátu s nasazeným Zeissem 1700 mm :-) Objektiv totiž samozřejmě vyžaduje samostatný stativ a tělo fotoaparátu pak bude držet pouze za bajonet, podobně jako je tomu při práci i s daleko menšími teleobjektivy, které bývají za tímto účelem vybaveny stativovou objímkou. To však k Zeissu dodávána není. Zde výrobce umístil na plášť dva výčnělky, které slouží k uchycení na stativ - ani ten nebude samozřejmě z běžné produkce. Detaily týkající se stativu však výrobce zatím neuvedl.
V oblasti bajonetu je objektiv vybaven rozměrným displejem.
Objektiv byl původně vyvinut pro zákazníka, který se věnuje fotografii divoké přírody a jako optimální kombinace byl do páru vybrán středoformátový fotoaparát Hasselblad 203FE se záznamem obrazu na políčko o velikosti 6x6 cm. Na následujícím obrázku můžete vidět detail připojení fotoaparátu Hasselblad na bajonet objektivu.
Projekt si vyžádal použití zcela nových technologií, a tak museli inženýři sáhnout po řešení z astronomie. Výsledkem byl servomechanismus a obdobné zaostřování, jaké se používá ve velkých teleskopech. Mechanismus byl však značně přizpůsoben fotografickým potřebám a výsledkem je tak zcela unikátní konstrukce. Uvnitř objektivu bychom našli 15 optických prvků ve 13 skupinách. Pro zajímavost - hmotnost několika monobloků, které byly použity na výrobu čoček, byla více než 25 kg na kus!
Výrobce uvádí, že některé monobloky skla použité k výrobě finálních obrobků, měly hodnotu adekvátní ceně luxusního sedanu a po obrobení se jejich hodnota ještě zvýšila. Přesto nebyla přesná celková cena tohoto skvostu zatím zveřejněna. Pokud ale vyjdeme z ceny za Canon 1200 mm, jehož cena se pohybovala kolem 100.000 USD, dá se předpokládat, že u objektivu Zeiss 1700 mm cena pod 200.000 USD nepůjde. Už z důvodu jedinečnosti takového výrobku si asi Carl Zeiss s konkurencí lámat hlavu příliš nebude. Uvážíme-li navíc, jaký rozruch toto sklo ve světě způsobilo a ještě způsobí, jsou cesty cenotvorby pro výrobce prakticky neomezené a bude platit to, že jakou cenu si Zeiss řekně, takovou mu zákazník zaplatí, neboť nebude vlastně o čem diskutovat.
Zdroj: www.zeiss.com
