To je pravda, Fuji skusa rozne ine RGBW masky, ale aj v tychto pripadoch zostava zakladny princip interpolacie farebnej informacie na zaklade masky, pretoze samotne fotodiody v snimacom cipe su farboslepe.

PS: EX1 je Samsung :­)

Nikoli :D, E X 1 je originál japonská fototechnika...
http:­/­/images.gizmag.com­/hero­/fujifilm­-ex1.jpg

Ale to je X­-E1 :­)
http:­/­/www.dpreview.com­/products­/fujifilm­/slrs­/fujifilm_xe1

Neboj se, vím i o dalších výrobcích, kteří chystají něco podobného jako Foveon :­-)

Tady je zajímavá zpráva o nových čipech z polymeru, které mají údajně až 3x vyšší citlivost než čipy CMOS
http:­/­/thenewcamera.com­/organic­-sensors­-three­-times­-more­-sensitive­-to­-light­-than­-conventional­-cmos­-sensors­/

Já myslím že do toho investují zejména i proto aby mohli dál zvyšovat rozlišení v rámci marketingového boje, btw začínají chápat že 18­-20Mp na 1­/2,3­" už je fakt za hranicí i nouzové použitelnosti a lidi už to začínají chápat...

Az tak negativne by som to nevidel. Pri Foveon X3 cipoch je ­(takym nepisanym managerskym­) zvykom udavat trojnasobny pocet pixelov, nez je skutocne na cipe. Kedze aj tato technologia umozni snimat vsetky tri farby na kazdom pixeli, manageri isto budu chciet tiez uvadzat trojnasobny pocet pixelov. Nuz a ked sa objavi nejaky cip 1­/2.3­" o ktorom sa bude oficialne tvrdit ze ma ­(napr.­) 18 megapixelov, my budeme vediet, ze v skutocnosti ma ­"len­" 6 MPix co je pre nas znalych velmi pozitivna sprava :­) O to viac, ze ten cip bude schopny skutocne dat realnych 6 MPix detailov.

No, viděl jsi ty fotky z nových Foveonů ­(těch 15MPx, co jim udávají 46 MPx nebo kolik?­). To je naprosto šílené, co to dokáže. Docela by mě zajímalo srovnání s Nikonem D800, myslím, že Nikon by měl co dělat. Jinak, skutečné rozlišení při použití Bayerovy masky je zhruba někde okolo poloviny, resp. lehce pod. Takže pokud člověk chce třeba 4 MPx skutečných detailů, potřebuje k tomu 8­-10MPx snímač.

Voci klasickym 15 MPix cipom s bayerovou maskou je to naozaj sialene, to je pravda. Ale to nie je tym, zeby ten 15 MPix Foveon mal nejake ­(dajme tomu­) nadprirodzene vlastnosti, ale skor tym, ze bayerova maska nam na klasickych cipoch minimalne celu polovicu detailov ponici :­)

Este sa vratim k tomu mojmu porovnaniu. Je pravda, ze z 18 MPix cipu by sme ­(za idealnych podmienok­) mohli vytrieskat 8 az 9 MPix detailov, avsak len co bude svetlo slabsie, ocakavam ze ten novy Panasonikovy cip so svojimi 6 MPix da predsa len lepsi obraz, pretoze kvoli pixelovej hustote klasickeho cipu sa vecsina detailov z neho utopi v sume ovela skor, nez na novom cipe s nizsou pixelovou hustotou. Som velmi zvedavy, ako to dopadne v praxi...

Prave ma napadlo, ze to co som napisal ­- snimanie vsetkych troch farieb na kazdom pixeli je hlupost :­) Pretoze tak ci tak z tohto noveho cipu dostaneme len tolko informacie, kolko by sme dostali aj s pouzitim bayerovej masky, a cele dve tretiny informacii sa tak ci tak budu musiet interpolovat ­(alebo demozaikovat, ako pise isty pan Ondrej N.­). Takze realne rozlisenie, ktore z tohto noveho cipu ziskame, bude podobne ako keby cip mal klasicky bayerovu masku. Jediny prinos tejto novej technologie je len v tom, ze neplytva az tak svetlom ­(co ja osobne povazujem, hlavne v kompaktoch s velmi obmedzenym rozsahom pouzitelneho ISO, za velky prinos­).

No pozor, to nemusí být až tak moc pravda. Tu FDTD metodu ­(metoda konečných diferencí v časové doméně­) jsem zatím nestudoval, takže nevím, co vše umí, ale je dost dobře možné, že z toho dokáže vytřískat tolik dat, o kterých se ti ani nesnilo ­(ne vše musí jít vyřešit jednoduchými lineárními rovnicemi jako Bayerova interpolace­).

Zase na druhej strane, pre plnofarebnu informaciu potrebujeme vediet pre kazdy pixel hodnoty vsetkych jeho troch farebnych zloziek. Nech sa svetlo spracuva pred dopadom na fotodiody akokolvek, z fotodiod na cipe vzdy ziskame iba jednu tretinu potrebnej plnofarebnej informacie.

Inymi slovami, mnozstvo obrazovej informacie o hodnote ­(dajme tomu­) N bitov, prichadzajuce z fotenej sceny cez objektiv, musime v kazdom pripade ­(bayerova maska alebo tato nova technologia­) tak ci tak zakodovat do objemu N­/3 bitov ­(lebo fotobunky na cipe z principu proste viac neprenesu­), a nasledne zase v postprocese dopocitat na povodnu hodnotu N bitov. Tym padom bude vysledna fotka realne obsahovat len N­/3 bitov povodnej informacie. Skratka, mozeme si vymysliet akykolvek sposob prepoctu informacie pred vstupom do fotobuniek ­(a nasledny inverzny proces v jpg postprocese­), tym uzkym hrdlom celeho systemu stale zostavaju klasicke fotobunky na cipe.

Máš ­"n­" světelných hodnot, ale zároveň víš, že polovina informace z pixelu ­"x­-1­" je i v pixelu ­"x+1­" a celá tato hodnota není v pixelu ­"x­". To není až tak zanedbatelná informace, problém je ale to nějakými rovnicemi s dostatečnou přeností vytřískat ­(iterativně by to asi šlo­). Tedy v každém druhém pixelu más součet hodnot z jeho sousedních pixelů a pokud dokážeš zjistit rozložení hodnot ­(kolik přiteklo odkud­) budeš mít ­(např. v té červené­) plnou barevnou informaci.

No to praveze nedokazes :­) Je pravda, ze polovica hodnoty R z pixelu x je v pixeli x­-1, lenze v tomto pixeli x­-1 je aj polovica R z pixelu x­-2 a nevieme kolko je z ktoreho. A dokonca ani nevieme, kolko jasu v danom pixeli je z neho samotneho a kolko sa dohno ­"prisvietilo­" z okolitych pixelov.

Cely problem sa da velmi jednoducho predstavit matematicky: Mame N ciselnych premennych ­(to su fotobunky­) do ktorych musime nejak nacpat 3*N ciselnych hodnot ­(RGB farebna informacia dopadajuca na cip z objektivu­). Nech to robime ako chceme, nikdy nevieme na zaklade tychto N cisel z premennych presne zistit povodnych 3*N ciselnych hodnot. Je to ako keby sme chceli riesit N rovnic o 3*N neznamych. Mozeme s tym pohnut jedine vtedy, ked si 2*N hodnot alebo rovnic k tomu vymyslime. Napriklad kludne aj tak, ze niektore nezname polozime rovne inym ­(susednym­) neznamym. Ked si takto pridame nejakych 2*N rovnosti, mame sancu vsetkych 3*N hodnot aspon nejak vypocitat ­(tych 2*N dodatocnych rovnosti si v praxi aproximujeme anti­-aliasing filtrom­). Tento princip funguje nezavisle od toho, ci mame bayerovu masku, alebo nejake specialne ine masky ­(napr. RWBW­) alebo tento novy panasonikovy cip, ktory mozno matematicky vyjadirit tiez urcitou konkretnou RGBW maskou.

Ano, určitá interpolace tam proběhnout musí, teď jde ale o to, kolik informace navíc ti tam ta závislost dá navíc. V podstatě každý pixel ovlivní všechny další pixely. Těch možných závislostí je tam velké množství, proto je nutné najít ty správné a upřímně řečeno, zatím si také nedokážu představit, jak to udělat.

Srovnání je https:­/­/www.thecamerastore.com­/blog­/2012­/12­/22­/sigma­-dp­-1­-2­-merrill­-field­-test­-nick­-devlin a doporučuju kanál TheCameraStoreTV na youtube, videorecenze jsou jednak zábavné a jednak mají i docela vysokou informační hodnotu

Foveon je bezvadná věc ­- na focení nepohyblivých objektů v ideálním světle. Při ISO 400 vás naštve a při 800 je prakticky nepoužitelný. IMHO není mnoho fotografů, kterým by vyhovoval. Mně tedy vůbec...

Prave preto som rad ze sa Panasonic nevydal cestou trojvrstvoveho Foveonu X3, ale samotne snimacie bunky ma normalne klasicke, kde sucasne technologie umoznuju dosiahnut uz velmi pekny odstup signal­/sum vdaka ktoremu je pouzitelne ISO aj 1600 ci 3200. A vdaka tomu, ze bayerova maska nezlikviduje cele dve tretiny svetla, by som sa nebal ani ISO 6400. Uvidime co prinesie prax :)

Měl by to být zkrácený zápis nitridu křemíku Si3N4.

V tom případě to dává smysl děkuji :­).