J77: 45mm je pro mě tak strašně málo použitelné v reálném životě, že raději používám jako portrétní 25mm (50mm). Typická situce. Sedíte u stolu a kamarádova holčička se začne usmívat. Foťák leží na stole. Perfektní příležitost nafotit si ji. Na fotce máš krásně talíř s polívkou i celou její tvář. Nedělám art. Dělám fotky pro sebe. Máš přiměřeně separované pozadí a celou tvář. To samé koncerty. Někdo stojí vedle tebe a 45mm budeš odbíhat a už ho nevyfotíš bezprostředně. 45 je fajn, ale vytáhl jsem ji v interiéru snad 2x za půl roku. Viděl jsem opravdu nádherné fotky z kompaktu sony RX10, pointa byla v tom, že dotyčný fotograf především fotil a řešil kompozici v dané situace a vůbec ne zkreslení ani nějaké počítání. Focení má být o radosti, že se ti něco povede zachytit tak, že se ti fotka líbí. Technické věci je dobré řešit až jako druhé.
Nejvíce přínosné komentáře