BenQ DC E1050: různorodý jako aprílové počasí

Další test fotoaparátu BenQ máme zdárně za sebou. Pojďme si tedy znovu shrnout všechna pozitiva a negativa fotoaparátu, zda tedy stojí za koupi nebo ne.

V první řadě je velmi dobrým důvodem ke koupi jeho nízká cena. Druhou dobrou vlastností je jeho příjemný design, rozměry a slušná kvalita zpracování. Docela mě potěšil LCD displej, který je velký, má slušný obraz i pozorovací úhly. Dost mi vadil barevný šum, ale na druhou stranu fotoaparát podával občas docela dobré výsledky i na citlivosti ISO 200 a ISO 400, alespoň ve srovnání s konkurencí (to se týká zejména příjemné struktury jasového šumu).

Negativem je tedy zejména to, že nižší citlivosti oproti těmto dvěma zmíněným často nepřináší o mnoho lepší kvalitu obrazu. Radost udělá i bohatá nabídka funkcí, třeba editace již pořízené fotografie. Velké nadšení alespoň ve mně vyvolaly prioritní režimy nastavení expozice, je zde i plně manuální režim a překvapí i expoziční bracketing.

Tím však bohužel výčet pozitiv asi končí. Půjdeme-li na špatné stránky fotoaparátu, můžeme začít hned objektivem. Pouze 3× optický zoom mu v této kategorii mile rád odpustím, a stejně z toho vyplývající ohniskový rozsah, nelíbí se mi však jeho horší světelnost a poměrně silná vinětace na nejširším ohnisku.

Hardwarovou formu stabilizace zde pochopitelně nenajdete. Radost neudělají ani trochu delší vzdálenosti, ze kterých je nutno ostřit, nicméně oproti předchozím fotoaparátům BenQ jde o slušný krok vpřed. Na krátkém ohnisku budou vadit silné chromatické aberace. Vzhledem k velkému displeji zbývá na tlačítka méně místa, a jejich ergonomie tím trpí.

Vadil mi poněkud slabší dynamický rozsah čipu, než je v kraji zvykem. Automatika pak má problém se správným nastavení expozice, už jen proto, že kvůli slabému dynamickému rozsahu ji ani nelze dosáhnout, často se k ní ani přiblížit. Řešením je ale rozumně fungující technologie Z-Lighting, jejíž práce je však neuvěřitelně pomalá. Výdrž baterie patří rovněž k podprůměru, nepotěší výrazný barevný šum při jakékoli citlivosti, tedy i ISO 50. Ještě, že jasový šum je na tom podstatně lépe.

Nicméně všechno toto jsou jen minoritní problémy. Druhý nejzávažnější je rychlost. Tedy lépe řečeno pomalost. Fotoaparát skutečně patří k nejpomalejším kompaktům na trhu. Některé věci umí i docela svižně, ale v průměru je docela lenivý. Hlavním a největším problémem přístroje BenQ DC E1050 je ale naprosto nezvládnutý a uživatelsky extrémně nepřátelský firmware. Nemám ve zvyku mluvit sprostě, ale občas ze mně při práci lítala skutečně dost neslušná slova. Za vše může jen jedna jediná věc. A to je restart veškerých nastavení při jakékoli změně fotografického režimu.

Nejšílenější je to při prohlížení právě pořízené fotografie. Vchod do režimu prohlížení automaticky zrestartuje veškerá nastavení, a pokud se vám fotografie nepovedla, můžete to zkusit znovu s tím, že si pěkně veškerá nastavení naklikáte znovu. To může být klikací záležitost i na 15 sekund.

Co tedy říci závěrem? Snad jen jednu osobní poznámku adresovanou společnosti BenQ. Prosím vás, opravdu vás na kolenou prosím, najměte softwarového inženýra a programátora, který alespoň jednou v životě držel fotoaparát v ruce a ví, k čemu takový přístroj slouží. Toto je opravdu nepoužitelné. Stačí jen upravit pár "ifů" ve firmwaru a bude to velmi zajímavý fotoaparát za velmi zajímavé peníze. Vždyť stačí tak málo,..., tak málo.