BenQ DC T800: dotykový displej levně

Příslušenství

Poměrně malá krabice ukrývala fotoaparát BenQ DC T800 a spoustu dalšího příslušenství. Krabice je černá s vyobrazením fotoaparátu, překvapivě však příliš nezdůrazňuje své vlastnosti. U stylového fotoaparátu bych čekal trochu větší odvázanost v designu.
Balení obsahuje samotný přístroj, záruční listy a jiné letáky, CD-ROM se softwarem (ArcSoft PhotoImpression a VideoImpression), dále zhruba 400-stránkový manuál. Ten obsahuje instrukce v 15 jazycích, mezi nimiž je pochopitelně i čeština. Dále je zde pouzdro na fotoaparát, nabíječka, přívodní kabel k nabíječce, dotykové pero, poutko na ruku, AV a USB kabel.

Výdrž baterie

Velmi tenký akumulátor nabízí při napětí 3,7 V kapacitu pouze 720 mAh. Už dle těchto specifikací se dá odvodit krátká výdrž a praxe to bohužel potvrdila. V náročném testovacím provozu (několik videí, hodně fotografií s dlouhou noční expozicí, častější prolézání menu bez fotografování) stačil akumulátor na pořízení 165 fotografií. V běžnějším provozu se dá dosáhnout přibližně 200 fotografií. Ale ani to není mnoho. Vzhledem k nízkým specifikacím akumulátoru se však jedná o odpovídající výdrž.

Signalizace stavu nabití informuje poměrně dobře. Nabízí tři stupně, na prvním vydrží poměrně dlouho, střední už dává najevo, že byste měli uvažovat o brzkém dobití fotoaparátu. To zbývá zhruba něco kolem 50-70 fotografií. Na poslední stupeň už vyfotíte jen pár desítek (cca 20, max. 30) fotografií a fotoaparát se poté vypne. Žádné další zapnutí už není možné. Jakmile jednou ohlásí vybitou baterii je konec. Nabití však netrvá dlouho, do dvou hodin je baterie nabitá. Překvapí váš však i teplota baterie při provozu. Ta se totiž výrazně zahřívá a toto teplo se přenáší po celém fotoaparátu.

Dodaný software

Na dodaném CD-ROM je k dispozici vedle Microsoft DirectX 9.0 také software pro nahrávání fotografií do počítače a jejich editaci, ArcSoft PhotoImpression 5. Tento software bohužel umí nahrát do počítače pouze fotografie. Videa nechává na paměťové kartě bez povšimnutí. Takže si na to dávejte velký pozor, takto jsem přišel o spoustu videí natáčených pro recenzní účely a musel jsem je točit znovu. Věru, nepotěšilo mě to.
Na programu se mi rovněž nelíbilo, že při ukládání fotografií nelze vytvářet složku (tu musíte vytvořit ručně, třeba přes klasického Průzkumníka). Automatické vytváření složek dle data se zde vůbec nekoná. Na druhou stranu software poskytuje několik editačních technik, které z části nahradí editory fotografií.Videa lze pak nahrávat přes aplikaci ArcSoft VideoImpression. Osobně jsem raději volil přímo kopírování z karty přes čtečku (nebo po USB kabelu, ale přímo bez softwaru).

Zobrazení LCD

Dotykový LCD displej je základem celého fotoaparátu, neboť se zde fotografie nejen zobrazují (a hledáček zde není), ale také se jím celý fotoaparát ovládá. Má zrcadlovou úpravu, takže se dá velmi dobře použít jako zrcátko. Bohužel negativem je to, že se v něm všechno pořád zrcadlí a to i ve stínu. Silnější slunce dělá fotoaparát nepoužitelným. Proto také prosím omluvte sníženou kvalitu fotografií. Byl jsem nucen fotografovat seshora, aby se v displeji odrážel bílý papír a pak korigovat perspektivu. Poté nebyl vidět fotoaparát a mé ruce v odrazu (na několika fotografiích jsem to pro představu zachoval).

Zobrazení LCD displeje není nikterak bohaté, ale rozhodně postačí. Začnu levým horním rohem. Tam je ikona fotografického režimu (A - automatický), dále je zde signalizace blesku, metody ostření (zde makro) a samospouště. Na pravé straně je signalizováno použití SD karty a počet fotografií, které lze ještě pořídit. Na 4 GB SDHC kartu se jich vejde téměř 1000.

V dolní části je histogram a informace o dalších nastaveních fotografování. Zprava to jsou ISO citlivost, vyvážení bílé, měření expozice, kvalita JPEG komprese, rozlišení fotografie, dále korekce expozice a úplně vlevo pak signalizace nabití akumulátoru. Po namáčknutí spouště zezelená rámeček ostření (fotografie vpravo) a objeví se nastavená clona a expoziční čas.


Po kliknutí na displej se objeví tato rychlá nabídka nastavení. První čtyři položky jsou povinné, další čtyři jsou tzv. hot-key. Ty si volíte sami. Později o nich bude ještě řeč, je to totiž skvělá věc. Po kliknutí na jednu z voleb se objeví nabídka možností. Kliknutím potvrzujete. Rychlé, pohotové a účinné. Ovládání tímto stylem je jednoduše vynikající. Tlačítka jsou tak veliká, že překliknout se není vůbec jednoduché.

K ovládání můžete využít jednak dotykové pero, jednak své vlastní prsty. Ty mají nevýhodu ve znečišťování displeje, ale naopak výhodu v rychlém a intuitivním ovládání. U dotykového pera jsem měl pocit, že je třeba tlačit na LCD displej trochu více.


Standardní nabídka je pak k dispozici přes tlačítko MENU, kde jsou dvě obrazovky s nastavením focení (Režim nahrávání 1 a 2). Jeden z nich je pak ukázán na fotografii vpravo. Dále je zde nastavení videa, nabídka Běžné právě zahrnuje nastavení tzv. hot-keys a dalších velmi zajímavých vlastností. Nechybí nastavení zvuku a samotného nastavení fotoaparátu, jemuž se blíže budu věnovat v sekci Menu.


Při natáčení videa je obrazovka o něco chudší. Při vybírání scénického režimu se objeví informační obrazovka s krátkým popisem režimu (vpravo). Po odkliknutí OK (nebo namáčknutí spouště) se program aktivuje. To ukazuje fotografie vlevo (zde vidíte i odlesk mých rukou a fotoaparátu). Nahoře je indikace režimu, následuje ikonka blesku (naprosto zbytečně) a styl ostření. Na pravé straně je indikace použití SD karty a čas videa, který lze nahrát. Spodní řádek obsahuje vlevo stav baterie, vpravo pak rozlišení videa, jeho framerate (počet snímků za sekundu), kvalitu komprese a vyvážení bílé. Nahoře je i histogram. Je zajímavé, že histogram lítá nahoru a dolů, přestože se obraz vůbec nemění.


Levá obrazovka ukazuje nastavení videoklipů (přes tlačítko MENU) s trojicí tlačítek. V případě dotyku na displej se však ukáže obrazovka podobná jako u focení se čtyřmi povinnými tlačítky a čtyřmi volitelnými. Na pravé fotografii je pak prohlížení snímků. Nahoře je indikace SD karty a pořadové číslo fotografie včetně celkového počtu fotografií. Pod ním je histogram, jméno souboru, datum a čas pořízení, nastavený čas a clona. Dole pak citlivost ISO, vyvážení bílé, měření expozice, kvalita JPEG komprese a rozlišení fotografie. V jednodušším režimu zde zůstane pouze pořadové číslo fotografie a stav baterie. Čas a datum pořízení se přesune do spodního řádku mezi šipky. V nejjednodušším režimu zmizí všechno, zůstanou pouze šipky.


Pokud při prohlížení snímků narazíte na video, zobrazí se asi tak, jak vidíte na levém snímku. Nahoře je zobrazena jeho délka, stisk horní šipky pak spustí přehrávání videa. To dokumentuje pravý snímek.


Možnosti přehrávání jsou bohaté a zmáčknutí tlačítka MENU v tomto režimu zobrazí poměrně slušnou nabídku činností, které lze provádět (vlevo). Dotyk na LCD displeji pak spustí zjednodušenou nabídku (vpravo). Kromě mazání jsou zde třeba takové zajímavé věci, jako integrovaný editor fotografií.


Tento editor fotografií je zobrazen na snímku vlevo. Na pravé straně obrazovky jsou možnosti úprav, na levé pak upravovaná fotografie. Na snímek jsem použil tužku (první ikonka seshora), kterou jsem napsal nápis DIGIMANIE. Odezva na dotyk pera je bohužel velmi pomalá. Při psaní druhého "I" se na obrazovce vykreslilo sotva "D". Ikonka razítka vyvolá nabídku nejrůznějších razítek (snímek vpravo), jedno takové jsem vložil i na testovací fotografii.


V menu speciálních efektů naleznete docela zajímavé možnosti Z Lighting (poměrně slušná úprava expozice již pořízených fotografií), dále můžete měnit kompozici záběru jeho ořezáním a kreslit do snímku (viz výše). Tato jediná obrazovka má tlačítko "Konec". Ovládání pomocí LCD displeje je u tohoto fotoaparátu výborné, ale chybějící tlačítko "Zpět" a nutnost přecházet z tisknutí LCD displeje na mačkání tlačítka MENU na fotoaparátu není zrovna nejpohodlnější.

Menu

Vlastní menu Nastavení obsahuje poměrně typické volby jako výběr jazyka, formátování karty a podobně. Nechybí ani volba jasu LCD displeje (ani nejjasnější displej neprosvítí odrazy), restartování nastavení a mnoho dalších.


Zde se dostávám k něčemu, co dělá ovládání fotoaparátu naprosto úžasným a neváhal bych označit tuto možnost za geniální. Vše je přístupné v kouzelném tlačítku "Běžné". Zde si totiž můžete nastavit "Paměť", tedy co si bude fotoaparát při fotografování pamatovat. Pokud tedy nechcete po přecházení mezi módem fotografování a prohlížení pokaždé nastavovat blesk, metodu ostření a mnoho dalšího (jak tomu bylo u nedávno testovaného BenQ DC E1000), není nic jednoduššího než v tomto menu fotoaparátu říci, ať si jej pamatuje. Tímto si můžete chování fotoaparátu upravit dle libosti své.

Další výtečnou věcí jsou tzv. hot-key. Při stisku LCD displeje se zobrazuje rychlá nabídka fotografických možností, kde vrchní čtyři volby nelze měnit. Fotograf si však může povolit další čtyři tlačítka dole (viz třetí snímek LCD displeje v kapitole), kde si může přiřadit například rychlou volbu pro citlivost ISO, vyvážení bílé, rozlišení, korekci expozice a mnoho dalších. Pořadí je rovněž na fotografovi. Takové možnosti uživatelských nastavení mě opravdu překvapilo a musím říci, že jej shledávám skutečně výtečným nápadem.