Canon CanoScan 5600F: levně na knihy i kinofilmy

V tomto testu budou použity zejména snímky pořízené zrcadlovkou Zenit TTL s objektivem Helios-44M (58mm F2) a diapozitivním filmem Kodak Professional Elite Chrome 100.

Skenování diapozitivů nešlo moc ani Canonu CanoScan 9000F, bohužel u modelu 5600F to není o mnoho lepší. Snímek je hodně bledý a především má velmi, ale opravdu velmi málo detailů.

Ani zde to nedopadlo dobře. Detailů je skutečně velmi málo, i v 1MPx verzi snímku je vidět značná neostrost kresby.

Situace se nezlepšuje ani zde, na druhou stranu mi přijde, že má o něco věrnější barvy než 9000F.

U tohoto snímku jsem použil korekci podsvícení, což dalo snímku trochu výraznější kontrast a barvičky, bohužel detaily jsou i nadále velmi špatné (v tomto případě jde o snímek HQ). Opět přejdeme na testy v různých rozlišeních a maticové zobrazení přepočítaných rozlišení, kde uvidíme, kolik detailů skener ve skutečnosti nabízí.

Na snímcích lze vidět artefakty po zvětšování od 2400 dpi níže, nicméně pokud srovnáte detaily jako takové, od 1200 dpi už rozlišení v podstatě neroste.

Při skenování v HQ kvalitě se to trochu posouvá, tam je při 1600 dpi vidět mírný pokles kvality proti 2400 dpi. V obou případech jsou ale snímky dosti neostré.

Opět je vidět, že u 1200 dpi a 1600 dpi jsou vidět artefakty resamplovacího algoritmu, množství detailů se ale nemění (jen hladkost).

Ani tady nečekejte moc velké detaily. Okolo 1600 dpi se to láme a větší rozlišení už nic lepšího nepřináší.

Větší rozlišení dokážou kresbu udělat více hladkou, více detailů ale bohužel nepřináší, rozlišení se pohybuje okolo 1600 dpi.

Snímání v HQ zde situaci moc nezlepšuje. Kresba je spíše hladká než detailní.

Snímku chybí detaily i kontrast. Konečnou je hranice někde okolo 1600 dpi.

V podstatě totéž se dá říci o tomto snímku, hnát se výrazněji přes 1600 dpi nemá smysl, ještě tak 2400 dpi může zajistit hladší a přirozenější vzhled, ale to je tak vše.

Tento snímek škrábance by měl odhalit skutečné rozlišení skenování. Škrábanec totiž není závislý na kvalitě filmu a objektivu. Ani na tomto "detailu" se nezdá, že by rozlišení od 1600 dpi nějak rostlo.

Tady v HQ kvalitě se to trochu zlepšilo, zejména pokud jde o hladkost snímku.

Pokud budete skenovat v největší rozumné kvalitě (1600 nebo 2400 dpi), pak čekejte téměř 2 minuty na snímek, ve vyšší kvalitě (HQ) pak lehce přes dvě minuty. Mezi každým snímkem je takřka 20sekundová prodleva, čas na snímek je tedy součtem tří čísel na řádku (doby přípravy, skenování a doby ukládání).

I u pozitivních filmů lze využít technologie pro korekci obrazu. Uvidíte tu buď celé obrázky nebo výřezy. Původní obraz bude ukázán v obou podobách.

Auto tone se na výsledku moc neprojevil, doostření mu dalo trochu života a umělých detailů. Funkce pro odstraňování prachu potlačila jen pár prachových částeček, softwarové řešení bohužel nemá moc výkonu. Docela dobře tu fungovala oprava vyblednutí i korekce podsvícení. Potlačení zrnitost akorát celý snímek výrazně rozostří.

Pokud jde o rychlost jednotlivých funkcí, tak až na korekci podsvícení nemá žádná z nich vliv na čas (a i u této korekce je to jen minimální).