Canon EOS 1000D: solidní základ
Jako první jsme v našem letním speciálu otestovali nejlevnějšího zástupce Canonu, model EOS 1000D. Ten byl v našem případě vybaven objektivem EF-S 18-55 mm s optickou stabilizací. Jak si tato zrcadlovka s 10MPx CMOS snímačem a procesorem DIGIC III povede?
Kapitoly článku:
Noční scéna
Zrcadlovky jsou pro noční focení velmi dobře vybaveny a Canon EOS 1000D není výjimkou. Velký čip umožní získat fotografie s minimem šumu, obrovské možnosti nastavení clon a expozičních časů dovolují používat nejrůznější efekty. Nejvyšší citlivost ISO 1600 je pro většinu situací dostatečná, nicméně pro rychlé noční snímky bez stativu (rychlé výcvaky) stačit nemusí. Lze zapnout redukci šumu u vysokých citlivostí nebo u delších expozičních časů.
Jak je vidět, díky redukci šumu zde není ani jasový ani barevný šum, a to při 30sekundové expozici. Některé detaily tak jsou trochu slabší, nicméně v porovnání s tím, co vám nabídnou kompakty za stejnou cenu, se jedná o velmi dobrý výsledek. Kvalitní snímek.
Na snímku v podstatě nemáte šanci najít šum, ostrost a detaily jsou velmi dobré. Pokud využijete vyššího přiclonění, můžete kolem světel získat výraznější hvězdičky.
Ani při citlivosti ISO 200 se vůbec nemusíte bát o kvalitu snímku. Vše je naprosto bez problémů.
Mírně začíná vzrůstat jasový šum, občas má trošku nepříjemnější charakteristiku ustřelených pixelů, ale v průměru jde stále o velmi dobrou práci s dostatkem ostrosti a detailů.
Zde trochu narostl jasový i barevný šum, nicméně ostrost a množství detailů je na velmi dobré úrovni a pořizování nočních snímků na ISO 800 rozhodně nelze označit za špatný nápad. Pokud však máte stativ a nebudou vadit delší expozice, radil bych zůstat u citlivostí do ISO 200 včetně.
U nejvyšší citlivosti ISO 1600 už jasový a barevný šum dost roste, takže se nedá hovořit o hezkém snímku. Ani velký čip a kvalitní odšumovací algoritmy to nejsou schopny zachránit. Nicméně pro nenáročné použití se této citlivosti bát nemusíte, na střední a větší formáty bych už ale fotografie raději opravdu netisknul.
Standardní scéna
V této podkapitole se podíváme na tři tradiční standardní scény.
Scéna rybníka už tradičně přináší přepálenou oblohu. Na stromech jsou vidět namodralé kontury, po šumu není ani památka.
Na krajích snímku se trochu projevuje chromatická aberace, jinak je zde rozumná ostrost a zdi budovy mají alespoň nějakou kresbu.
Při citlivosti ISO 200 na snímku prakticky neexistuje šum, díky dlouhému ohnisku zde není ani žádná aberace. Snímek by ale mohl být trochu ostřejší, v JPEG fotoaparát trochu ubírá na detailech.