Canon EOS 700D: dotykový hybrid

Canon EOS 700D má 18MPx APS-C CMOS snímač, na jehož výkony se nyní podíváme. K dispozici budou snímky v JPEGu i RAWu při konverzi přes Adobe DNG Converter a Camera RAW s vypnutým odšumováním.

U nejnižší citlivosti ISO 100 je vše v pořádku, šum minimální, odšumování a doostřování je nastaveno citlivě.

Ani při ISO 200 nejsou žádné problémy, v RAWu je vidět lehký jasový šum.

Citlivost ISO 400 už v RAWu dělá jasový šum poněkud viditelným, stále to ale bohatě stačí na hodně kvalitní snímky. Multiexpozice zahlazuje veškerý šum, což se projevuje v hladké kresbě bez šumu, ale také nepříliš vysokou ostrostí. Očekávejte také trochu přiblížený obraz.

S citlivostí ISO 800 se v RAWu začínají objevovat barevné fleky (v lehké míře byly i při ISO 400). Vidět to jde zejména v podobě azurových fleků na šedých plochách, např. na sklech automobilů. JPEGy jsou nadále slušné, vidět je na nich lehce snížená ostrost daná odšumováním.

ISO 1600 dále navyšuje barevný i jasový šum. JPEGy se začínají lehce rozmývat a ztrácet saturaci barev.

U citlivosti ISO 3200 už počítejte s hodně výrazným šumem v RAWu a ani po citlivých úpravách už nečekejte vysokou kvalitu. JPEGy jsou flekaté, výrazné detaily ještě zůstávají.

Do citlivosti ISO 6400 bych se už nepouštěl. RAWy hrají všemožnými barvami, JPEGy jsou barevně flekaté, ale samotná saturace barev je slabá. Detaily jsou rovněž slabé.

ISO 12800 už opravdu nemá smysl používat, jak RAWy, tak JPEGy vypadají opravdu hodně špatně.

Nejvyšší citlivost ISO 25600 je rozšířená (dvakrát prosvětlené ISO 12800) a na výsledku je to znát. Všude jen samé fleky, žádné detaily.

Na snímcích konvertovaných do rozlišení 12 MPx vidíte slušné výsledky do ISO 400, při ISO 800 dochází k lehkému rozpíjení, použitelné je i ISO 1600. Výše to chce ale už hodně opatrnosti a snížené nároky na kvalitu. Ještě ISO 3200 se dá použít, výše bych raději nechodil.

RAWy vypadají o něco lépe, tady do ISO 800 není problém (barevný šum lze bez větších problémů odstranit). ISO 1600 už lehce ztrácí na detailech, ale stále se to dá se slušným RAW konvertorem použít, nouzově se dá zvládnout i ISO 3200. Vyšší citlivosti bych raději nepoužíval. Dále se podíváme na zachování detailů ve vousech plyšového zajíce.

Do citlivosti ISO 800 včetně nejsou větší problémy, šum a odšumování roste jen pomalu. ISO 1600 je na tom trochu hůře, ale dá se akceptovat, ISO 3200 pak zvyšuje rozmazávání kresby v JPEGu a i RAW ukazuje viditelný barevný šum.

I při zmenšení na 12 MPx (pro vzájemné srovnání s dalšími fotoaparáty) je vidět, že do ISO 800 jsou snímky v pořádku, pak už roste třepení a rozmazávání.

RAWy zhruba opakují tutéž situaci. Při ISO 1600 se už začíná objevovat lehká ztráta detailů. ISO 3200 ještě vypadá, že půjde slušně odšumět, ale na ostré detaily zapomeňte. Nouzově se možná budou dát použít RAWy při ISO 6400, ale to už chce hodně odvahy. Jako poslední tu máme snímky bílé plochy.

V RAWu se začíná objevovat barevný šum ve velmi lehké formě zhruba od ISO 400. Výraznější začíná být až někde od ISO 1600 výše a barevné mapy zůstávají i v JPEGu.