Canon IXUS 1100 HS: rodinné stříbro

Fotoaparát má na výběr několik ostřících režimů. Nejprve je zde středové ostření a pak detekce tváří s automatickým výběrem ostřícího bodu. Ten pracuje velmi slušně a neměl jsem s ním žádné problémy. Poněvadž je zde dotykový displej, můžete samozřejmě využít i ostření dotykem na obrazovku. Zároveň dojde i k vyfocení snímku. K dispozici je průběžné ostření, a to jak pro náhled, tak i po namáčknutí (lze zapnout nezávisle). Za horšího světla je funkčnost těchto režimů poněkud omezená. Můžete si nechat zobrazovat zvětšený náhled AF bodu, osobně to ale považuji za rušivé.

U fotoaparátu můžete volit normální ostření, makro i ostření na nekonečno. V normálním režimu můžete fotit ze tří centimetrů a prakticky do 80mm ohniska můžete fotit ještě ze 4 centimetrů. Už takto lze dosáhnout více než 1× virtuálního zvětšení. V makro režimu lze až do 90mm ohniska fotit z pouhých 2 centimetrů, což se projevuje ve výborném 1,4× přepočteném zvětšení, a to při velmi líbivé kompozici dané delším ohniskem. Na delších ohniscích (od cca 140-150mm ohniska) už potřebujete 90 centimetrů. Telemakro tak je jen průměrné s cca 0,3× zvětšením.

Rychlost ostření mě bohužel příliš nenadchla. Fotoaparát sice nezdržuje, ale je tu vidět jakási stagnace Canonu v této oblasti za posledních několik let. Zatímco před pár lety byl jasnou jedničkou, rychlost se za tu dobu nijak zvlášť nezvýšila, konkurence se na Canon dorovnala a v mnoha případech jej i znatelně překonala. Úspěšnost ostření je ve dne dobrá, ale ve tmě toho moc nezvládne. Zde se dočkáte mnoha špatně zaostřených fotografií (např. při fotografování nočních scén jsem chtěl vyfotit jedoucí autobus a nestihl jsem předostřit za půl minuty, než se dostal na místo, kde měl být vyfocen).

Na nejširším ohnisku je makro skutečně výborné, musíte ale počítat se širokým úhlem záběru.

O něco zajímavější je trochu přizoomovat. Musíte jít na zhruba 2cm vzdálenost, což při delším ohnisku vytváří příjemnější perspektivu snímku. Šum je při citlivosti ISO 320 přijatelný.

IXUS 1100 HS podporuje automatické nastavení expozice (v nočním režimu má pak velmi omezenou prioritu času, viz dále). Měření expozice může být celoplošné, s důrazem na střed nebo bodové. Většinou jsem využíval celoplošné měření, které prokazovalo docela dobré výsledky. Zdá se mi, že fotoaparát trochu méně přeexponovává ve srovnání se staršími Canony, nicméně s omezeným dynamickým rozsahem a přepaly kolem zdrojů světla musíte počítat i nadále. K dispozici je i-Contrast (v Auto režimu), který zvyšuje citlivost na dvojnásobek (resp. fotí na poloviční čas a ve stínech dožene jas softwarovým prosvětlením). Musíte tak počítat s o něco vyšším šumem ve stínech, ale dynamický rozsah scény je zachycen mnohem kvalitněji.

Světelnosti mají rozsah od ISO 100 do ISO 3200 v plném rozlišení (režim Nízká hladina osvětlení umí až ISO 6400). Časy jsou hodně roztodivné. Podle údajů mohou nabývat 1/4000 s až 1 sekundy v normálních režimech, osobně mi přišlo, že pod 1/3200 s to nešlo a na maximálním zoomu se nešlo dostat dokonce pod 1/1250s. Navíc na nejdelším ohnisku objektiv vůbec necloní, F5,9 je nastaveno za všech okolností. U nejširšího ohniska už ale automatika je schopna aktivovat (překvapivě!) irisovou clonu, a to do maximální hodnoty F5,6. Světelnost objektivu je svým průběhem spíše lehce podprůměrná.

V nočním režimu fotoaparát natvrdo nastaví citlivost ISO 100, odcloní objektiv a vy můžete volit expoziční čas od 1 do 15 sekund. Jde tedy o již zmíněný velmi omezený režim priority času. K dispozici je i korekce expozice od -2 EV do +2 EV.

Canon IXUS 1100 HS podporuje Full HD videosekvence v rozlišení 1920×1080 pixelů při 24 snímcích za sekundu. Kvůli tomu je obraz trochu trhanější, než jsme u jiných kompaktů zvyklí. V nižších rozlišeních (HD a VGA) je už ale k dispozici plných 30 snímků za sekundu.

Podporováno je automatické ostření, které je poměrně rychlé a přesné, jen občas se dočkáte menších úletů. Přicloňování je většinou plynulé, ale i zde se občas dočkáte trochu viditelných skoků. Každopádně i přesto hodnotím videosekvence jako nadprůměrné. Jsou totiž detailní a nerozpatlané zbytečně silným odšumováním. Poryvy větru jsou slyšitelné, na druhou stranu dynamická stabilizace dokáže běžné natáčení výborně ustát a při opatrnější chůzi vypadají videosekvence rovněž poměrně stabilně. K dispozici jsou i zpomalené videosekvence v rozlišení 640×480 pixelů při 120 fps a 320×240 pixelů při 240 fps. Jak je už u Canonu zvykem, videosekvence zabírají opravdu moc místa.

Pro posouzení kvalit si můžete stáhnout ukázkové videosekvence. Prvně je tu venkovní Full HD video (46 sekund, 184 MB). Dále se můžete podívat na druhé venkovní video při chůzi a zkoušce sirén (11 sekund, 46 MB). Následuje interiérová videosekvence o délce 38 sekund (142 MB). Nesmí chybět ani zpomalené videosekvence při 120 fps (10 sekund, 12 MB) a při 240 fps (68 sekund, 21 MB).

Canon IXUS 1100 HS má optickou stabilizaci. Oproti jiným Canonům je nabídka v menu trochu jednodušší, neboť o práci se tu stará inteligentní hybridní řízení. Stabilizaci tedy můžete vypnout, nechat ji stabilizovat neustále nebo jen při focení. Testovalo se při 91mm ohnisku na vzdálenost 2 metrů s časem 1/8 sekundy.

Účinek trvalé stabilizace mě příliš nepřesvědčil, jednorázová stabilizace při focení se projevovala o něco lépe. Stabilizaci bych hodnotil jako lehce nadprůměrně účinnou.

Pro focení můžete samozřejmě využívat detekci tváří. Rozsahy ohnisek a světelnosti nejsou pro focení portrétů úplně nejlepší, ale v rámci své kategorie jde o běžné hodnoty.

Překvapilo mě malé množství šumu i poměrně dobré detaily při citlivosti ISO 400, což bych nečekal. Blesk je možná až trochu moc silný, ale každopádně výsledek je nadprůměrný. Samotný blesk v interiérech způsobuje efekt červených očí a bohužel ani jeho redukce příliš nepomáhá.

Bez blesku fotoaparát volil vyšší citlivost ISO 640. I zde mě překvapila nadprůměrná kvalita obrazu. Samozřejmě je zde hodně šumu, neostrost po odšumování, ale vzhledem k podmínkám (opravdu hodně pod mrakem a ISO 640) to Canon IXUS 1100 HS zvládl výborně.

Přísun energie zajišťuje Li-Ion akumulátor NB-9L s napětím pouhých 3,5 V a kapacitou 870 mAh. Výrobce uvádí výdrž na 170 snímků. To opravdu není mnoho a skutečnost není o nic lepší. V testu jsem se pohyboval mezi 150 až 190 snímky, takže výdrž je opravdu slabá.