Canon IXUS 220 HS: multifunkční Karkulka

Fotoaparát nabízí pouze autofokus. Ten dává k dispozici středové ostření, pak režim Tvář+AiAF, tedy solidní detekce tváří doplněná o automatický výběr ostřících bodů z 9 možných. Posledním režimem je AF Tracking, neboli sledování objektu. To mě potěšilo docela slušným výkonem. K dispozici máte klasické ostření, pak je zde "nekonečno", což znamená autofokus na větší vzdálenosti (nezabývá se ostřením na několik málo metrů) a naopak makro režim, který je ale aktivní pouze na několika nejkratších krocích zoomu. S větším zoomem květina na LCD displeji zašedne a ostřící vzdálenosti odpovídají klasickému režimu.

Ostatně na grafech to sami vidíte. Fotoaparát ostří od 3,5 centimetrů a postupně roste k 50 cm, v makro režimu je pak možno fotit od 1,5 cm. Přepočtené zvětšení je tedy v makro režimu nanejvýš 0,9×, což je ale vzhledem k 24mm ohnisku nepříliš dobře použitelné. Je dobré lehce zazoomovat, kdy je ještě možno ostřit z cca 2 centimetrů na lehce delším ohnisku při podobném zvětšení. Pak už ostřící vzdálenosti strmě rostou a na nejdelším ohnisku budete dosahovat pouze 0,2× přepočtené zvětšení. To není mnoho a na makro a telemakro bych fotoaparát spíše nedoporučoval.

Rychlost a úspěšnost ostření je za dobrých světelných podmínek slušná. Za horšího světla se rychlost trochu zhoršuje, totéž platí o úspěšnosti, které je potřeba dopomoci hledáním kontrastnějších linií.

Trochu delší snímací vzdálenost s velmi širokým úhlem záběru nejsou nejlepšími předpoklady pro makro, což je tu vidět. Fotoaparát je v této disciplíně spíše jen průměrný. Můžete si všimnout mírné vinětace.

Canon IXUS 220 HS vám bohužel nenabídne manuální režim expozice nebo prioritní režimy, a tak se budete muset spolehnout na automatiku. Tu lze ručně korigovat od -2 EV do +2 EV, což občas možná budete potřebovat. Měření expozice je docela spolehlivé, tradičně je zde ale cítit lehká tendence k přepalům (trochu lze potlačit snížením kontrastu). Měření může být poměrové, celoplošné se zdůrazněným středem nebo bodové.

Citlivosti mohou být od ISO 100 do ISO 3200 v plném rozlišení, režim Nízká hladina osvětlení pak umožňuje jít až na ISO 6400, ale pouze ve 3MPx rozlišení a s časy do 1/15 sekundy. Běžné režimy však podporují 1/2000 s až 1 sekundu a scénický režim Dlouhá závěrka vám povolí ručně nastavit čas od 1 do 15 sekund i citlivost (v podstatě omezený prioritní režim času). Zajímavá je i funkce Noční scéna z ruky, kdy fotoaparát vyfotí několik snímků s vyšší citlivostí, které složí dohromady za účelem snížení pohybové neostrosti i šumu. Tento režim se zastaví na ISO 4000 a času 1/4 sekundy.

Světelnost F2,7 na širokém ohnisku vypadá hezky, bohužel F5,9 na nejdelším ohnisku je dnešní typický nepříliš dobrý standard. IXUS 220 HS má bohužel velmi špatný průběh světelnosti, kdy ve středním rozsahu ohnisek letí světelnost nahoru a překvapivě je tak např. Nikon Coolpix S5100 s papírově horšími F2,7-6,6 takřka v celém průběhu o 1/2 EV světelnější. Cloní se jen silným ND filtrem. Ten je naštěstí volen pouze v případě, že opravdu není zbytí.

Jako videokamera slouží Canon IXUS 220 HS opravdu výborně. Jeho CMOS BSI čip totiž nabídne Full HD video v rozlišení 1920×1080 pixelů při 24 snímcích za sekundu. I přes nižší snímkovací frekvenci než tradičních 30 fps působí video velmi plynule. Výhodou je optická stabilizace a velmi příjemně překvapí i dynamická optická stabilizace s vynikajícím účinkem.

Zvuk je sice stereo, ale mikrofony jsou velmi malé a hodně citlivé na vítr. Smear efekt u videosekvencí nenajdete, bohužel trpí na docela výrazný rolling shutter efekt. K dispozici je relativně slušné průběžné ostření, občas ale musíte počítat s rozostřováním obrazu. Potěší i přítomnost zpomalených videosekvencí, a to v rozlišení 640×480 pixelů při 120 fps (ve velmi dobré kvalitě) a 320×240 pixelů při 240 fps. Zde už ale s nějak přesvědčivou kvalitou nepočítejte.

Úroveň videosekvencí můžete posoudit na několika ukázkách. Máte zde 50sekundovou videosekvenci za chůze (215 MB), dále tradiční 44sekundové video (182 MB). Nesmí chybět zpomalené video. Mám zde pro vás dvě videosekvence aut a lidí (ve VGA rozlišení 120fps se 49 MB a QVGA 240 fps s 15 MB) a dále dvě videosekvence s vážkami (VGA 120 fps se 79 MB a QVGA 240 fps s 31 MB).

K dispozici je optická stabilizace, která má u videosekvencí dokonce dynamický režim. To pak můžete při natáčení chodit a na videu to v podstatě není poznat. Stabilizace může pracovat neustále, případně pouze při focení (šetří baterii) nebo v jednom směru (panorámování), což je vhodné pro panning. Snímky byly pořízeny na vzdálenost 2 metrů při 120mm ohnisku a času 1/6 sekundy.

Stabilizace mi nepřišla nějak převratně účinná, tipoval bych ji tak možná 2 EV. Při trvalém stabilizování je vidět mírný přínos, při práci jen při focení jsem dosahoval buď docela ostré snímky nebo hodně rozmazané. Stativ je jasným řešením pro ostré snímky.

IXUS 220 HS bude zářit zejména v interiérech. Nabízí široké 24mm ohnisko a dobrou světelnost F2,7, což je pro focení ve stísněných prostorách ideální. Detekce tváří rovněž může pomoci, patří k těm lepším. Na detailnější portréty je to díky průměrné světelnosti na delších ohniscích trochu horší. Blesk vytváří silný efekt červených očí, je zde ale velmi účinná softwarová redukce. Dobré je také to, že ani na nejširším ohnisku nedostanete stín objektivu.

Detaily jsou slušné, ani vlasy se nepatlají, což lze pochválit. Pozadí se bohužel maže jen lehce. Silné světlo způsobilo na tričku výrazný přepal a na kontrastních hranách je dobře viditelná chromatická aberace.

Zde jsem použil automatiku a blesk. Vyšší citlivost je důsledkem i-Contrastu, který výrazně snížil přepal. Negativní stránkou věci je lehce vyšší šum i odšumování (některé vlasy se slévají, nicméně obecně jsou na kompakt dobré).

Napájení zajišťuje Li-Ion akumulátor NB-4L s napětím 3,7 V a nízkou kapacitou 760 mAh. Canon udává výdrž 220 snímků na jedno nabití. Při testování jsem naměřil výdrž zhruba kolem 265 snímků, což je průměrná hodnota.