Canon IXUS 300 HS: superstylovka i pro náročné

V útrobách přístroje nalezneme malý 1/2,3" čip s velmi rozumným rozlišením 10 megapixelů. Díky tomu by ani nemusel příliš šumět. Jde však o čip CMOS. Byla použita technologie BSI s vyšší citlivostí na světlo, která by měla zajistit nižší šum, nicméně jak jsme viděli v mnoha jiných recenzích, klasickým CCD čipům se alespoň na nižších citlivostech ještě úplně nevyrovná. Proto bude zajímavé sledovat, zda i Canon IXUS 300 HS bude následovat tuto nepříznivou vlastnost CMOS čipů, nebo zda na tom bude lépe. Na modré ploše si lze všimnout jasový šum, na bílé pak barevný a malá písmena jsou indikátory zachování detailů.

Canon zde předvedl vynikající práci. Na nejnižší citlivosti je obraz krásně čistý bez výraznějšího šumu.

I na citlivosti ISO 200 je výsledek vskutku velmi dobrý. Šum se sice projevuje v jemně ustřelených pixelech, ale celkově působí plocha stále hladce a především detaily jsou odšumování nezasaženy.

Citlivost ISO 400 je pro slabší detaily bohužel poněkud nepříjemná, ty se nadobro ztrácejí. Nicméně středně výrazné detaily zůstávají stále velmi dobře zachovány, plocha je i nadále poměrně hladká, ostrost dobrá, kontrast lehce slábne. S ohledem na citlivost stále poměrně dobrý výsledek.

Canon se opravdu snažil a při citlivosti jsou stále i střední detaily v akceptovatelné míře zachovány. Slabší jsou však nemilosrdně vyhlazeny a fotografie tak působí poněkud "přehlazeně".

Citlivost ISO 1600 odšumování dále zvyšuje a snímek se jakoby halí do závoje, jeho kontrast je vskutku velmi slabý. Přesto si všimněte stále vynikající ostrosti. Především červená písmena jsou většinou kompaktů při takto vysoké citlivosti úplně rozpitá, zde si i nadále drží přesně svou konturu. Střední detaily začínají slábnout.

Nejvyšší citlivost ISO 3200 přináší výraznější šum a dokonce i výraznější linie se začínají ztrácet.

V režimu Nízká hladina osvětlení je rozlišení sníženo na 2,5 megapixelu. Díky tomu se více ztratí šum, nicméně nemůžete počítat s tím, že by snímky byly úplně hladké. Za tmy jsou výsledky špatné, za světla ale přináší docela slušné snímky. Nyní se podíváme na snímky plyšového zajíce za umělého osvětlení.

ISO 100 a 200 jsou naprosto čisté s plnými detaily. ISO 400 začíná lehce ztrácet některé slabší detaily, ale stále jde o vynikající výsledek, míra detailů je vyšší než u spousty konkurence při ISO 100. ISO 800 opět přichází o některé detaily, ostrost výraznějších linií je zachována. Od citlivosti ISO 1600 ale dochází k výraznějšímu vyhlazování i těch silnějších linií a ISO 3200 je už patlanice. Nízká hladina osvětlení s rozlišením 2,5 megapixelu přináší snímek s průměrným šumem i detaily. Nevypadá nejhůř. Jako poslední budou snímky bílé plochy.

Na těchto snímcích jde vidět zejména ustřelování pixelů vzniklé po odšumování. U nižších citlivostí má naštěstí ještě docela rovnoměrný charakter. Barevný šum patří k těm mírnějším.