Canon PowerShot G10: stále mezi nejlepšími

Abyste ještě lépe věděli, jak fotoaparát fotí, přidávám několik dalších ilustračních snímků.
Při rozumném světle díky téměř 15 megapixelům získáte opravdu dost detailů. V rozích si lze všimnout ztrácející se ostrost. Jinak je snímek kvalitní.
Hodně objektů, hodně barev a střední ISO citlivost. Při ISO 200 ještě šum nijak neroste, takže snímek má velmi dobré detaily, barvy jsou dobré.
Integrovaný ND filtr se občas hodí. Toto je jeden takový případ. Ukazuje rovněž účinnost optické stabilizace, neboť tento snímek byl při čase 1/8 s a ohnisku 99 mm focen z ruky.
Výměna stráží italským stylem v plné parádě. Silně prosvětlené nebe se přepaluje, stejně jako odlesky na hudebních nástrojích.
Zde se dostává ke slovu dobrá světelnost objektivu a optická stabilizace. Citlivost ISO 400 již produkuje poněkud více šumu, ale stále jste s ní schopni pořizovat použitelné snímky.
Trochu mi vadí zelené kontury při přechodu sníh-dřevo. V ostatních ohledech je snímek poměrně dobrý, mohl být trochu lépe exponovaný. Toho dosáhnete scénickým režimem Sníh, který skutečně expozici nastavuje poněkud lépe. Tento režim jsem zde ale nepoužil.
Zde byl použit režim priority času. Nejkratší čas, který se dal při těchto podmínkách nastavit s rozumnou expozicí, byla 1/2500 sekundy. Minimum je však 1/4000 s, ale to bych už musel více čarovat s citlivostí a clonou. Snímek má na zvolenou citlivost poměrně dost šumu, který byl ale zvýrazněn funkcí i-Contrast. Ta z tmavého zastíněného vlaku udělala docela dobře exponovaný 32 let starý výrobek českého průmyslu.
Menší ukázka makra, nikoli však na nejkratší ohnisko. Při něm dokáže ostřit dokonce již od centimetru. Zde jsem asi 3 cm daleko, abych si tolik nestínil. Šum je i přes citlivost ISO 200 přijatelný.
Jako obvykle, i zde se dostatek světla a velké rozlišení podepsalo na dobré úrovni detailů. Fotoaparát navíc i poměrně dobře vyřešil problém s jasem stínů a světel.
Zde byl využit automatický i-Contrast, který trochu prosvětlil ostré stíny. Snímek tak vypadá o něco vyváženěji, osobně bych ale i-Contrastu v tomto případě přidal ještě trochu síly. Lze si všimnout chromatické aberace na větvích a zdi vlevo nahoře.
U tohoto snímku jsem použil posun ISO citlivosti. ISO 400 bych s tímto ohniskem nejspíš neudržel, tak jsem zmáčknul modré tlačítko přímého přístupu, které zvýšilo ISO citlivost na ISO 800. Je vidět mnohem více šumu, pro normální tisk ale půjde ještě snímek použít. V detailu ale hezky vůbec nevypadá. Zde má konkurenční Panasonic LX3 s mnohem světelnějším objektivem a poněkud méně šumícím čipem výhodu.
Při nízké cloně si jistě všimnete výraznější aberace zejména na horních větvích. ISO 160 začíná přidávat trochu šumu a dodává tak trávě trochu roztrhané linie. Silně osvícené plochy se začínají trochu přepalovat.
Canon PowerShot G9 měl velkou nevýhodu v poměrně dlouhém základním ohnisku 35 mm. Jeho nástupce, dnes testovaná G10, však tento problém řeší svým 28mm počátečním ohniskem. Při focení měst z vyhlídkových věží, ale i při focení jiné architektury zezdola, snímků krajiny a podobně přijde široké ohnisko vhod.
Reálné ohnisko 30,5 mm (přepočtené 140 mm), poměrně nízká clona F4,5 a krátká vzdálenost od zídky se projevila slušným rozostřením pozadí.