Canon PowerShot G11: géčko, o jakém jsme snili
Naším dalším testem prošel profesionální kompakt Canon PowerShot G11. Jeho výrobce vyslyšel volání zákazníků a vrátil géčkové řadě výklopný displej a snížil rozlišení na rozumných 10 MPix. Jak se to projeví ve výsledku? Stane se z G11 nejlepší kompakt na trhu?
Kapitoly článku:
- Canon PowerShot G11: géčko, o jakém jsme snili
- Autofokus, ostření, makro, expozice, foto režimy
- Stabilizace, videosekvence, portréty a blesk
- Výbava a nastavení
- Digitální šum
- Sférické zkreslení, vinětace, vyvážení bílé, barvy
- Rychlost, zoom, protisvětlo
- Noční a standardní scéna
- Galerie ilustračních snímků
- Závěr
Autofokus, ostření
U fotoaparátu Canon PowerShot G11 najdete několik módů automatického ostření, pochopitelně nechybí ani to manuální. Ostřící vzdálenost upravujete točením kruhového voliče na zadní straně přístroje. Úprava je tak vcelku snadná (větší plocha voliče by neškodila), nicméně zvětšení obrazu je poměrně nedostatečné a kupodivu ani vysoké rozlišení displeje moc manuálnímu ostření nepomáhá. Není to jednoduché.
V automatických režimech můžete využít ostření AiAF. Jinak je k dispozici středové ostření a FlexiZone, kde lze uživatelsky upravit polohu ostřící oblasti. Stačí jen zmáčknout k tomu určené tlačítko. Lze také zmenšit ostřící plochu (na tzv. bodové ostření). Nechybí ani detekce tváří, která je velmi rychlá a v úspěšnosti také patří k těm lepším.
Ostřící vzdálenosti jsou velmi dobré, klasický režim potřebuje zhruba 25 až 40 centimetrů. Makro režim to na nejširším ohnisku srazí až k půl centimetru, pak to už samozřejmě roste, nicméně i nejdelší ohnisko s necelými třiceti centimetry se dá velmi dobře použít ke snímání s rozmazaným pozadím. To jde fotoaparátu skutečně snadno. Na displeji vidíte i rozsah vzdáleností, u makro režimu je rozsah omezen i seshora. Je to skutečně pravda, pokud překročíte danou mez, nemáte šanci zaostřit a překvapivě se budete muset k objektu více přiblížit než oddálit.
Rychlost ostření je dobrá, ale určitě ne nejlepší. Řekl bych, že se u řady "G" už dlouho nijak nezlepšila a zatímco před nějakým tím pátkem byly tyto fotoaparáty jedny z nejrychlejších, dnes to už neplatí. Fotoaparát tedy nezdržuje, to vůbec, ale stále jsem měl pocit, že jsem pracoval i se znatelně rychlejšími kompakty. Přitom lze použít průběžné ostření do namáčknutí spouště i průběžné ostření po namáčknutí. Prvně jmenované vcelku dobře fotoaparát zrychlí, zejména na delších ohniscích.
Úspěšnost ostření patří k mírnému nadprůměru. Velmi zajímavý je ostřící bracketing, který pořídí tři snímky s lehce různým zaostřením. Míru posunu ostření si lze nastavit ve třech krocích, výchozí hodnotu nastavujete ručním ostřením. Takhle se vám už nestane, že byste měli špatně zaostřeno, minimálně jeden snímek bude s největší pravděpodobností zaostřen správně.
Makro režim
U nejširšího ohniska tedy můžete ostřit ze vzdálenosti půl centimetru. Takto to pak vypadá na snímku kleští. Je vidět, že díky poněkud většímu čipu, malé snímací vzdálenosti a dobré světelnosti objektivu je hloubka ostrosti minimální.
Při citlivosti ISO 200 si lze všimnout jen jemný šum, něco, co u běžných kompaktů nemáte šanci zažít. Tam by při ISO 200 byl už výrazný jasový i barevný šum. G11 je v tomto ohledu očividně hodně napřed. Lze si všimnout chromatické aberace objektivu.
Nastavení expozice, automatika
Expozici můžete u PowerShot G11 nechat na automatice, lze využít i prioritního režimu clony a času, nechybí ani manuální režim expozice. Automatika umožňuje měřit expozici středově, celoplošně s prioritou středu a celoplošně. Celoplošné měření s prioritou středu je trochu citlivější, dobře se jím tedy dá korigovat expozice (namířením do světlejších nebo tmavších oblastí). Jak je už u Canonu zvykem, fotoaparát má tendenci přepalovat, vůbec tedy neuškodí, když na levém kolečku natvrdo nastavíte korekci -1/3 EV a necháte jej tak. Ono obecně G11 nemá příliš mnoho rezervy ve světlech, přepaly vznikají poměrně lehce, naproti tomu ve stínech je kresby podstatně více a je zde velký prostor pro prosvětlování pomocí funkce i-Contrast.
Režim priority clony dovoluje nastavit clonu podle světelnosti objektivu až do hodnoty F8. Jak je vidět na grafu, světelnost objektivu je horší než u Panasonicu LX3, ale zase mnohem lepší než třeba u Samsungu WB1000, který má také 5× optický zoom. Výborná je možnost doclonit ještě ND filtrem, který srazí další 3 EV (prodlouží expoziční čas na osminásobek). maximální expoziční čas v tomto režimu je jedna sekunda. V režimu priority času můžete zvolit čas 1/4000 s až 15 sekund. Delší čas není možný. Manuální režim pak dovoluje použít clony jak v režimu priority clony a expoziční časy jsou pak v rozmezí od 1/4000 s do 15 sekund.
Rozsah citlivostí začíná na ISO 80 a tentokrát končí u ISO 3200 v plném rozlišení (G11 končila na ISO 1600 a nejvyšší ISO 3200 bylo k dispozici pouze ve čtvrtinovém rozlišení). Dále došlo k dalšímu navýšení citlivosti v režimu AUTO ISO. Zatímco automatika u G9 končila na ISO 200, u G10 na ISO 400, zde už končí na ISO 1600 (zpravidla má tendenci držet se do ISO 800 a nejvyšší ISO 1600 volí jen, když opravdu není nazbyt). Nutno říci, že díky menšímu rozlišení stejně velkého čipu a kvalitnějším odšumovacím algoritmům si to G11 rozhodně může dovolit. Ve fotoaparátu najdete i expoziční bracketing. Lze volit kroky od 1/3 EV až po 2 EV, vždy se vyfotí tři snímky.
Expoziční a fotografické režimy
Už podruhé se u G řady setkáváme se dvěma ovládacími kolečky. Tímto řešením má fotograf značně usnadněnou volbu ISO citlivostí.
Ty jsou totiž vyvedeny na druhém spodním kolečku a není nutné toto nastavení lovit v menu. Ostatní režimy jsou klasicky přístupné přes horní kolečko.
- C1 a C2 - Uživatelské režimy. Sem si lze uložit režim nastavení včetně jednotlivých nastavených hodnot. Např. rádi fotíte panning, takže jen nastavíte režim priority času s řekněme 1/25s expozicí, zapnete např. ND filtr a toto nastavení uložíte pod C1. Kdykoli nastavíte C1, bude tento režim nastaven včetně času a dalších hodnot.
- M (manual) - Manuální nastavení expozice, časy lze volit od 1/4000 s po 15 sekund, clonu od F2,8 - 4,5 dle ohniska do maximálních F8. Fotoaparát přizpůsobuje obraz nastaveným hodnotám, zobrazen je i graf expozice. Mezi clonou a časem se přepínáte tlačítkem pro volbu měření expozice, samotné nastavování probíhá otáčeném kruhového ovladače. Pokud je ISO nastaveno na AUTO, samo se zvolí ISO 80.
- Av (Priorita clony) - Ovládání totožné jako u manuálního režimu. Clonu volí fotograf od F2,8 - 4,5 (dle ohniska) po F8, čas dopočítá fotoaparát. ISO citlivost lze nechat na přístroji nebo ji zvolit ručně, funguje zde i korekce expozice od -2 EV po +2 EV (nastavitelná po 1/3EV krocích).
- Tv (Priorita času) - Fotograf volí čas od 1/4000 s po 15 sekund, fotoaparát dopočítá clonu, dle nastavení i ISO citlivost (není-li zvolena ručně).
- P (Program AE) - O expozici se stará fotoaparát, vy mu můžete zadat ISO citlivost a korekci expozice.
- AUTO - Plně automatický režim.
- Nízká hladina osvětlení - Fotoaparát zvolí vyšší citlivost ISO 320 až ISO 12800, fotí do rozlišení 2,5 megapixelů, spojuje tedy čtyři pixely do jednoho, což má snížit šum.
- Okamžitý snímek - PowerShot G11 na displeji ukáže menu podobné zrcadlovkám, přes nějž lze spoustu věcí nastavit. Fotí se přes displej. Fotoaparát průběžně zaostřuje, takže je o trochu rychleji připraven k vyfocení snímků. Výdrž na baterie se sníží na 340 snímků.
- SCN - Scénické režimy.
- Videosekvence
Ještě se podíváme na nabídku scénických režimů.
- Portrét
- Krajina
- Noční momentka
- Děti a zvířata
- Interiér
- Sporty
- Západ slunce
- Noční scéna
- Ohňostroj
- Pláž
- Pod vodou
- Akvárium
- Listí
- Sníh
- Zdůraznit barvu
- Zaměnit barvu
- Stitch Assist
V režimu zdůraznit barvu si stačí vybrat jeden odstín, který zůstane zachován a ostatní budou potlačeny do černobílé škály. Zde jsem se soustředil na spodní Fabii a děvče v červené bundě, druhá měděná Fabie byl příjemný bonus pro ukázku této funkce, méně tak příjemný pro vyváženou kompozici.
Režim zdůraznit barvu funguje podobně, ale volíte si dvě barvy. Šipkou doleva barvu, která se bude nahrazovat, šipkou doprava barvou, kterou tu původní nahradíte (vybraná barva je průměrem odstínů ve čtverečku uprostřed obrazu, musíte tedy fotoaparát namířit na plochu barvy, kterou chcete). Otočným okružím volíte rozmezí barevných odstínů. V tomto případě jsem přebarvil auto České pošty z modré na růžovo. Modrou barvu k nahrazení jsem vzal přímo z tohoto auta, červenou (růžovou) pak z červené Fabie, viz předchozí foto. Rozmezí bylo nastaveno na maximum, aby se nahradila jak světle modrá střecha auta, tak i tmavě modré boky.
V programu PhotoStitch můžete velmi účinně spojovat panoramata vyfocená fotoaparátem ve speciálním režimu. Tento režim umožní poměrně dobré fotografování pomocí části předchozího snímku, viděl jsem však i jednodušší způsoby focení. Škoda, že panoramata nejde fotit nastojato (zvýšil by se tím počet pixelů na výšku, případně by to šlo použít jako rozšíření ohniska). Ne vždy se ale programu podaří sloučit snímky správně (zde je problém mezi prvním a druhým snímkem, další tři snímky jsou už v pořádku).