Canon PowerShot G12: legenda pokračuje

V útrobách Canonu PowerShot G12 najdete 1/1,7" CCD čip s rozlišením 10 megapixelů. Relativně větší rozměry čipu a malé rozlišení se projevují v příjemné pixelové hustotě přibližně 23 MPx/cm2. Díky tomu můžeme čekat menší šum než u většiny běžných kompaktů. RAWy byly převedeny v Camera Raw s vypnutým odšumováním.

Na nejnižší citlivosti není žádný problém, snímky jsou čisté a bez šumu.

ISO 100 je opět velmi kvalitní. JPEG lehce odstraňuje jasový šum a doostřuje.

Citlivost ISO 200 lehce zvyšuje jasový šum v RAWu, na výsledek to ale nemá žádný vážný vliv, JPEGy jsou vynikající.

Ani s citlivostí ISO 400 není vážný problém. RAW zvyšuje jasový šum, detaily jsou ale stále dobře patrné. JPEG je hladký, jemnější detaily se ale trochu ztrácejí.

ISO 800 více vyhlazuje šum, takže lze očekávat ztrátu jemných detailů. Ty výraznější jsou stále nepoškozené.

Myslím, že i citlivost ISO 1600 lze za některých podmínek použít. Slabší detaily jsou vyhlazené, silnější zůstávají a dobré jsou i barvy.

Nejvyšší citlivost dosažitelná v plném rozlišení je ISO 3200. Má už dost šumu, nicméně i přesto jsou snímky pro běžné použití dostatečné. Zde Canon vítězí před rivalem Nikon P7000, který od ISO 1600 barvy lehce ztrácí a více odšumuje. Dále se podíváme na snímky plyšového zajíce, konkrétně na výřez snímků jeho vousů.

Ve JPEGu si lze všimnout lehkého doostřování. Do citlivosti ISO 200 jste v podstatě bez problémů, ISO 400 už začíná lehce mazat snímky. Nicméně teprve ISO 800 se začíná projevovat silnější redukcí šumu, která degraduje detaily. Je vidět, že ISO 1600 na tom už není moc dobře a ISO 3200 je jen mazanice. V režimu Nízká hladina osvětlení s 2 megapixely je šum i tak vysoký.

Novinkou u modelu Canon PowerShot G12 jsou pokročilejší režimy i-Contrastu (DR 200% a DR 400%), nový je rovněž HDR režim. Ten bohužel vyžaduje stativ, protože nedokáže složit snímky s lehkým posunem. Výsledkem je vždy trojitý obraz.

Na výchozí nastavení Slunce vytváří větší přepal, kresba ve stínech je v pořádku.

S i-Contrastem na DR 200% bylo nastaveno ISO 160. Slunce vytváří podstatně menší přepal, kresba ve stínech je lehce postižena odšumováním.

DR 400% zvyšuje citlivost na ISO 320, což jde ve stínech docela poznat. Kresba je v nich docela slabá. Naopak obloha se sluncem má opět menší přepal.

HDR režim bohužel vyžaduje stativ, což využitelnost sráží v podstatě na nulu. Pokud už musím použít stativ, rovnou můžu využít bracketing a složit snímky v PC kvalitnější bez velmi výrazného halo efektu. HDR režim je možno aktivovat i v sépiovém, černobílém nebo naopak přesaturovaném ladění.

Fotoaparát dává velmi kvalitní a detailní snímky, nicméně v mracích si můžete všimnout velkého množství přepalů.

HDR prosvětlilo krajinu a významně stáhlo jasy v obloze. Bohužel halo efekt je i zde dost patrný.

Toto je výřez z asi nejostřejšího HDR snímku pořízeného z ruky (bez pomoci, třeba položením na něco pevného,...), který se mi podařilo vyfotit. Není to ideální.

Bohužel většina HDR fotek z ruky vypadala asi nějak takto. Bez stativu nebo již zmíněné jakékoli pevné podložky je HDR nepoužitelné.