Canon PowerShot G9 X Mark II: kapesní borec

 

Jedním z vylepšení, které měl přinést Canon PowerShot G9 X Mark II proti svému předchůdci, je výkonnější stabilizace obrazu. U starší verze bylo naměřeno kolem 2,3 EV a ostré snímky končily někde kolem 1/13 sekundy na plném zoomu. U G9 X Mark II jsou ale výsledky skutečně značně odlišné.

 

 

 

 

 

Poloviční úspěšnost jsem dosahoval někde kolem 1/8 sekundy až 1/6 sekundy se stabilizací. Nutno říci, že ostré snímky se dají fotit i při mnohem delších časech (někdy i kolem sekundy), zde ale úspěšnost klesá. Bez stabilizace jsem podobné úspěšnosti dosahoval někde kolem 1/50 až 1/60 sekundy. Účinek stabilizace je tedy kolem 3 EV, což je lepší, ale není výjimečné se dostat i přes 5 EV. Výborné je to, že stabilizace je inteligentní a sama rozpozná např. panning.

 

 

 

Přístroj má velmi dobrou detekci tváří, ta potěší rychlostí i úspěšností. Pokud jde o objektiv, tady už musíte počítat s tím, že světelnost dosahuje na maximálním zoomu hodnoty F4,9, takže navzdory většímu 1,0" čipu si pozadí zas až tak moc nerozmažete.

 

 

 

Jak ale sami vidíte, něco málo se ale přeci jen dá dosáhnout a na kompakt je to i tak docela pěkné. Detailů je v zaostřené ploše opravdu dost, což platí zejména pro snímek v RAW formátu.

 

 

Interní blesk je výklopný, na starosti to má tedy uživatel, takže ten si může vše sám řídit. Přestože přisvětlovací dioda svítí pro eliminaci efektu červených očí, ten bývá na mnoha fotkách dost viditelný.

 

 

 

Canon PowerShot G9 X Mark II využívá služeb Li-Ion akumulátoru NB-13L. Ten má 3,6V napětí a kapacitu 1250 mAh (4,5 Wh). Výrobce hovoří o výdrži na 235 snímků (355 v ECO režimu). Už tradičně jsem ale u Canonu dosahoval mnohem vyšší hodnoty a můj průměr byl za celou dobu testování 400 snímků a 9 minut videa.

 

 

 

Mrkneme se také, jak vypadá rozmístění ikonek na displeji a jak se také přístroj dotykově ovládá.

 

 

Zobrazit si můžete opravdu hodně věcí. Komu by ale překážely, může pochopitelně některé z nich zrušit. Dole jsou expoziční nastavení, vpravo dotykové ovládání, nahoře informace o kvalitě záznamu a vlevo další informace. Pravý snímek ukazuje quick menu.

 

 

 

Dále zde vidíte systém manuálního ostření. Odezvy jsou ale dost nešikovně nastaveny. Kliknutí provede miniaturní krok a chcete-li se pohybovat rychleji, je potřeba tlačítko na displeji podržet. To se ale ostření zase po nějaké době rozjede najednou příliš rychle a pokud správnou ostrost netrefíte náhodou, ručně se vám to nepodaří nebo to budete dělat minuty. Manuální ostření se zde spíš hodí jako fixace autofokusu (lze jednorázově automaticky zaostřit). Pravý snímek ukazuje výběr ISO citlivosti.

 

 

U videa se objeví černé proužky nahoře a dole (kvůli poměru stran 16:9) a jak jde vidět, pokud zvolíte manuální režim, můžete hýbat s časem, clonou i ISO citlivostí. Vyfocené snímky lze zobrazit celoplošně i se základními informacemi.

 

 

Náhledy mohou ale být i menší a uvolněné místo zaberou další informace nebo barevné histogramy.

 

 

Hlavní menu nijak zvlášť nepřekvapí. Červené panely se věnují fotografickým nastavením, žluté pak technickým. Na konci je ještě zelené menu pro vytvoření svého vlastního. Tam si můžete dát nejpoužívanější položky.

 

 

 

Jak velí moderní doba, Canon PowerShot G9 X Mark II je vybaven bezdrátovým připojením Wi-Fi i Bluetooth. K testu jsem již tradičně využil Apple iPhone SE a nebyl vůbec žádný problém. K Wi-Fi se připojí rychle, bezproblémově a i opakovaně. 

 

 

Jak sami vidíte, aplikace umožňuje např. logování GPS souřadnic, které se pak dají dávkově nahrát z telefonu k příslušným fotografiím.

 

Další možností je prohlížet si snímky z fotoaparátu na větším displeji telefonu, nechybí pochopitelně možnost si tyto fotky stáhnout do telefonu a dále sdílet.

 

 

Jako poslední tu máme dálkové ovládání. To je hodně svižné a dovoluje také nastavit důležité parametry (např. ty expoziční i u manuálního režimu). Jediné, co se mi moc nelíbilo, bylo ovládání zoomu, které má dosti dlouhé prodlevy.