Canon PowerShot S90: malý zázrak
Dalším testovaným kompaktem je profesionálnější model Canon PowerShot S90. Má poměrně velký 1/1,7" CCD snímač s 10 megapixely, širokoúhlý objektiv s vynikající světelností F2,0 na nejširším ohnisku a zajímavé ovládání. Je nač se těšit.
Kapitoly článku:
- Canon PowerShot S90: malý zázrak
- Autofokus, ostření, makro, expozice, foto režimy
- Videosekvence, stabilizace obrazu portréty a blesk
- Výbava, software a displej
- Digitální šum
- Sférické zkreslení, vinětace, vyvážení bílé, barvy
- Rychlost, zoom, protisvětlo
- Noční a standardní scéna
- Galerie ilustračních snímků
- Závěr
Autofokus, ostření
Canon PowerShot S90 nabízí vedle autofokusu i manuální ostření. To se pohodlně ovládá okružím čtyřsměrného ovladače. Fotoaparát zobrazuje přibližnou zaostřenou vzdálenost. Zvětšený náhled zabírá ale docela malou plochu. Nicméně díky velkému rozlišení LCD displeje a trochu lepšímu zvětšení tohoto náhledu je manuální ostření přijatelné. Není to tedy žádný zázrak, ale u většiny kompaktů je to horší (dokonce i u G11, který využívá stejný systém).
Autofokus má jen dva režimy. Prvním je detekce tváří+AiAF, tedy automatická detekce tváří, případně některé z devíti ostřících bodů. Výběr ostřících bodů je většinou dobrý, ale občas by to mohlo být i lepší, detekce tváří je rychlá. Druhým režimem je středové ostření, bohužel polohování ostřícího bodu zde není, což považuji za docela velký nedostatek. Fotoaparát této kategorie by si to určitě zasloužil. Průběžné ostření AF Servo je po namáčknutí spouště rychlé, na krátké vzdálenosti má tendenci pořád přeostřovat, ale po domáčknutí je snímek zaostřen správně.
Ostřící vzdálenosti klasického režimu jsou téměř v celím rozsahu mezi 30 a 40 centimetry. V makro režimu jsou minimální snímací vzdálenosti podstatně kratší, zhruba do 45mm ohniska se dá ostřit z cca 3 až 4 centimetrů. Pak už to stoupá a přibližuje se klasickému režimu ostření.
Na grafu zvětšení lze vidět, že největšího zvětšení objektiv skutečně dosahuje u 45mm ohniska. Pak zvětšení klesá a normální režim ostření má zvětšení minimální. Rychlost ostření je průměrná (na delších ohniscích nadprůměrná), úspěšnost je lepší. Pokud se dodrží minimální ostřící vzdálenost, fotoaparát nemá moc problémů, zejména na nejširším ohnisku, kde situaci zlepšuje dobrá světelnost objektivu. Zajímavostí je ostřící bracketing, kdy fotoaparát vyfotí tři snímky s lehce posunutým zaostřením, takže je velká pravděpodobnost, že jeden ze snímků bude zaostřen správně. Ideální prostředek pro focení makra, dostupný je pouze u manuálního ostření.
Makro režim
Focení makra není hlavní devizou fotoaparátu. Jak jsme si ukázali na předchozích grafech, fotoaparát dosahuje největšího přepočteného zvětšení asi kolem 0,7×. To není špatné, ale také žádný zázrak.
Sami vidíte, že zde při zvětšení 0,6 není makro nejlepší, pro běžné fotografie květinek a podobných věcí je to ale dostatečné. Šum je při ISO 160 jemný a pravidelný.
Nastavení expozice, automatika
Možnosti nastavení expozice jsou dostatečně bohatá. Najdete tu automatické nastavení expozice, prioritu času, clony i plně manuální režim. Automatika nabízí celoplošné poměrové měření, celoplošné se zdůrazněným středem a bodové. Měření je docela spolehlivé, tradiční přepalování snímků je zde minimální (na displeji sice občas snímky vypadají přepáleně, ale reálný výsledek je většinou dobrý).
Expoziční čas lze nastavit od 1/1600 sekundy. U tohoto přístroje bych čekal ještě kratší minimální čas. V režimu P a Av může fotoaparát nastavit maximálně jednu sekundu, v režimu priority času Tv a manuálním režimu je možno volit podstatně lepších 15 sekund. Citlivost lze nastavit od ISO 80 do ISO 3200, v režimu P automatika nastavuje maximálně ISO 1600, což je překvapivě vysoká citlivost a raději bych zde viděl spíše ISO 800, které je maximem automatiky pro režimy Av a Tv. Režim nízké hladiny osvětlení může navolit až ISO 12800 a čas 1/15 sekundy.
Světelnost F2,0 na nejširším ohnisku je vynikající. Ačkoli F4,9 na nejdelším ohnisku zní podstatně hůře než F2,8 u Panasonicu LX3, jedná se zde o 105mm ohnisko a nikoli o 60 mm jako u LX3. Když se podíváte na průběh světelnosti, zjistíte, že těsně před 60mm ohniskem má Canon PowerShot S90 ještě světelnost F3,2! Takže ve skutečnosti má testovaný Canon v podstatě velmi podobnou světelnost jako Panasonic LX3, navíc ještě s bonusem ve větším rozsahu ohnisek.
Pokud jste se tedy báli, že byste volbou S90 dostali výrazně horší světelnost než u LX3, vůbec to není pravda. Rozdíl je minimální. Ve srovnání s Canonem G11 jsou pro S90 výsledky lepší do cca 70mm ohniska a až pak je to horší. Maximální hodnota clony je F8, clona je irisová. Samozřejmě nesmí chybět korekce expozice v rozmezí od -2 Ev do +2 EV. Je zde i expoziční bracketing v tomtéž rozmezí.
Expoziční a fotografické režimy
Hlavní ovládací kolečko nabízí klasické režimy pro fotoaparáty Canon. Jen škoda, že se jím tak špatně otáčí.
- C (Custom) - Uživatelské nastavení, uloží se sem režim P, A, S nebo M, položky v těchto režimech nastavené, pozice zoomu a podobně. Výborné pro nastavení focení oblíbených scén.
- M (Manual) - Čas lze nastavit od 1/1600 s do 15 sekund, clonu v rozmezí od světelnosti objektivu do F8, citlivost od ISO 80 do ISO 3200. Pokud byla nastavena automatická citlivost z jiného režimu, automaticky se nastaví ISO 80. Po volbě režimu zpátky se automatika citlivosti sama nastaví zpět. Výborné je, že obraz na LCD displeji odpovídá expozičnímu nastavení, takže snadno poznáte, zda bude snímek přeexponovaný nebo podexponovaný. K tomu dopomáhá i pomocný graf.
- Av (Priorita clony) - Clonu nastavíte od F2,0 (případně až F4,9 dle světelnosti) až F8, citlivost může být automatická i manuální od ISO 80 do ISO 1600, čas se dopočítá automaticky v rozmezí 1/1600 s až 1 sekunda. Lze pochopitelně korigovat expozici.
- Tv (Priorita času) - Čas můžete nastavit od 1/1600 s do 15 sekund, citlivost lze nastavit shodně s předchozím případem, clona se dopočítá automaticky. I zde je korekce expozice od -2 EV do +2 EV.
- P (Program AE) - Clona a čas je nastavena automatikou, ISO lze nastavit ručně, nebo i tu nechat na automatice. Je zde i korekce expozice. Pokud stisknete po namáčknutí spouště tlačítko korekce expozice, expozice se zamkne a lze využít i programový posun.
- AUTO - Automatické nastavení včetně scénického režimu.
- Nízká hladina osvětlení - Snímky jsou pořizovány v rozlišení 2,5 megapixelu, maximální čas je 1/15 sekundy, citlivost může být až ISO 12800.
- SCN - Scénické režimy
- Videosekvence
Ještě se podíváme na krátký přehled scénických režimů.
- Portrét
- Krajina
- Noční momentka
- Děti a zvířata
- Interiér
- Západ slunce
- Noční scéna
- Ohňostroje
- Pláž
- Pod vodou
- Akvárium
- Stromy a listí
- Sníh
- Zdůraznit barvu
- Zaměnit barvu
- Nostalgie
- Stitch Assist (Panoramata)
Kdo někdy fotil panoramata s novými kompakty povětšinou s CMOS čipy, toho focení panoramat u PowerShotu S90 nemile překvapí. Je nutno fotit ručně snímek po snímku, navíc se následující fotografie se hůře navazují (předchozí snímek není průhledný, ale v plném jasu). Photo Stitch sice provádí na první pohled dobrou práci, ale sešití snímků si všimnete (např. nenavazující ostrůvek uprostřed snímku, Karosa napravo je za předním kolem také poněkud rozjetá a nalevo je to pak vidět kousek před odstaveným Citelisem.
expoziční čas 1/200 s, clona F4,5, citlivost ISO 200, ohnisko 85 mm, režim Zdůraznit barvu, klikněte pro zvětšení
Jeden ze zajímavých režimů je Zdůraznit barvu. Malým čtverečkem na displeji si vyberete plochu, ze které chcete vzít barvu a levou šipkou výběr potvrdíte. Zde jsem tedy čtvereček namířil na trávu, takže zůstala jen zelená barva.
expoziční čas 1/200 s, clona F4,5, citlivost ISO 200, ohnisko 85 mm, režim Zaměnit barvu, klikněte pro zvětšení
Režim Zaměnit barvu je jen doplněn o výběr náhradní barvy, kterou jsem vzal z červeného auta. Vybraná zelená tak byla nahrazena červenou.