Canon PowerShot SX1 IS vs. SX10 IS: souboj CMOS a CCD

24.2.2009, Milan Šurkala, recenze: specifikace produktu

V dnešní recenzi jsme otestovali hned dva fotoaparáty najednou. Jedná se o nové 20× ultrazoomy společnosti Canon. Liší se zejména typem snímače. Zkusme si tedy odpovědět nejen na otázku, jaké nové Canony vlastně jsou, ale srovnejme i CMOS s CCD čipem.

Kapitoly článku:

Canon PowerShot SX1 IS vs. SX10 IS: souboj CMOS a CCD
Expoziční režimy a ostření
Výbava a nastavení
Fotografické testy
Fotografické testy 2
Galerie ilustračních snímků - PowerShot SX10 IS
Galerie ilustračních snímků - PowerShot SX1 IS
Závěr

Autofokus, ostření

Canon PowerShot SX10/SX1 IS nabízí vedle automatického ostření i manuální. Manuální ostření se aktivuje stiskem tlačítka MF. Poté lze kruhovým voličem upravovat vzdálenost. Nicméně díky již několikrát připomenuté nedostatečné citlivosti je volba té správné vzdálenosti problematická. Navíc dostupných kroků (ostřících vzdáleností) je docela málo. Ty se ukazují napravo a při točení jen vidíte, jak se skokově mění. Uprostřed LCD displeje vidíte trochu zvětšený výřez, ale vzhledem k rozlišení displeje, malé míře zvětšení a malé ploše výřezu bude manuální ostření velmi problematické. Navíc v něm nelze navolit vzdálenost menší než 10 centimetrů. Po stisku tlačítka ostření (třetí tlačítko seshora na zadní části gripu), fotoaparát upraví manuální zaostření na to, co naměří automatika (v menu pod názvem "Bezpečný MF").

Automatické ostření nabízí tři módy. Detekci tváře, FlexiZone a středové. Poslední dvě jsou dosti podobné, FlexiZone je vlastně středové ostření, které lze posouvat. Lze také měnit jeho velikost. Je možno si vybrat jednu z 15 pozic (3 řádky × 5 sloupečků). Detekce tváří je dosti rychlá, nemá problémy ani s výraznějšími úhly či naklopením. Patří určitě mezi ty lepší, ale těžko říci, kolik rozezná obličejů. V normálním režimu ve fotoaparátu zobrazí maximálně tři, v manuálu je napsáno 9 a na jiné straně 35. Když jsem si nechal zobrazit počet zobrazených tváří na třídní fotce, našel mi fotoaparát 14 obličejů. Tak nevím.

Obecně je ostření u Canonů hodně domotané a vyznat se v něm chce pevné nervy a ještě pevnější studium manuálu. Když tedy půjdu po položkách v menu, najdete zde např. "Zoom bodu AF". Ten místo zeleného rámečku úspěšného zaostření zvětší výřez uprostřed obrazu (stejně jako u manuálního ostření). Již jsme si řekli, že tato oblast není nikterak velká a moc z ní stejně nejde poznat, takže raději nechte tuto volbu vypnutou. O něco zajímavěji vypadá "AF servo". Jedná se vlastně o neustálé ostření po namáčknutí spouště. Pokud tedy zaostříte a změníte vzdálenost od objektu, fotoaparát poměrně rychle přeostří a zmáčknutím spouště pořídíte správně zaostřený snímek. Pozor na nedodržení minimálních vzdáleností. To se pak fotoaparát neustále snaží ostřit, což se projeví nepříjemným třesem přístroje, jak pořád přeostřuje tam a zpátky.

Další položkou je "Režim AF". Zde jde o kontinuální ostření v náhledu. Fotoaparát tedy neustále ostří, i když nemáte namáčknutou spoušť. Pochopitelně to spotřebovává drahocennou energii. Ve většině případů přeostřuje dost rychle, ale na delších ohniscích má občas problém a zasekne se v úplném rozostření. musíte tedy fotoaparátem trochu zatřepat (rozuměj pootočit ho, hýbnout s ním), aby to zkusil znovu. Když si takto předostří, dokáže pak ve většině případů toto předostření využít a rychleji tak vyfotit snímek.

Ne vždy se to povede a vzhledem ke zvýšené spotřebě energie bych asi nechal tuto položku nastavenou na "Po snímcích". Ono s dalším focením na tutéž vzdálenost využívá ostření z předchozího případu i klasický režim, takže u dalších snímků ze stejné série už je pak rychlost stejná. Tento mód je určitě zbytečný na krátkých ohniscích, ale chcete-li delší dobu fotit na dlouhá ohniska, může se hodit.

Nyní se podívejme na ostřící vzdálenosti. V normálním režimu ostří zhruba od 8 až 10 centimetrů. zde je to těžké posoudit, protože fotoaparát je občas schopný ukázat zelený rámeček zaostření i ze vzdálenosti kolem 4 cm, kdy snímek rozhodně není ostrý. Takže hodnotím vzdálenost dle toho, kdy se mi zdál být snímek již opravdu ostrý. Na nejdelším ohnisku je schopen zaostřit asi od 81 cm, což je docela krátká vzdálenost, nevýhodou je to, že těchto zhruba 80 cm platí pro ohniska zhruba od 200 mm výše.

V makro režimu je startovní hranice zhruba lehce přes centimetr, což už je spíše supermakro. Supermakro však nabízí 0 cm, v podstatě co přiložíte na objektiv, to vyfotíte. Doporučuji to však nedělat, abyste jej nepoškodili. Ale takové pravítko položené na hranu objektivu (cca 0,2mm od čočky) lze vyfotit bez problémů. Makro na dlouhém ohnisku znamená vzdálenost minimálně 77 centimetrů, supermakro s delšími ohnisky není podporováno. Jistě si všimnete u následujícího obrázku pravítka silné sférické zkreslení i chromatickou aberaci.

Canon PowerShot SX1 IS (CMOS), expoziční čas 1/20 s, clona F2,8, citlivost ISO 200, ohnisko 28 mm, klikněte pro zvětšení

Úspěšnost ostření mě zrovna nenadchla. Není to špatné, to ne, ale přeci jen měl fotoaparát dost často rezervy, zejména na delších ohniscích se občas nechytne. Problém je také v tom, že ne vždy signalizuje zaostření správně. U makro režimu je občas schopen zobrazit zelený rámeček úspěšného zaostření i u rozostřeného snímku a stejně tak u správně zaostřeného naopak ukázat žlutý. Nicméně asi v takových dvou třetinách žlutých rámečků bych osobně prohlásil fotografii za ostrou, alespoň dle toho, co jsem viděl na LCD displeji. Přisvětlovací dioda zelené barvy vydává sice velmi úzký kužel světla, ale dosvítí opravdu dost daleko. Ještě při vzdálenosti 4 metry je její světlo jasně patrné. Bohužel poněkud mimo ostřící oblast.

Rychlost ostření je vcelku dobrá. Zejména na kratších ohniscích je ostření dosti rychlé, zejména u modelu SX1 IS. Levnější SX10 IS se stále drží v lepším průměru. Na dlouhých ohniscích je to typický ultrazoom, tedy docela náladový. Občas zaostří hodně rychle, zvláště když využije zaostření z předchozího snímku. Občas mu to ale také trvá nějakou tu dobu a sem tam ani nezaostří. Na delších ohniscích se tedy o rychlém ostření mluvit moc nedá.

Zajímavou možností je i ostřící bracketing. Fotoaparát jednoduše vyfotí snímek s navoleným zaostřením, ale také se zaostřením kousek blíže a kousek dál. S velkou pravděpodobností bude jeden z těchto tří snímků zaostřen správně. Tlačítko přímého přístupu (modře svítící tlačítko vlevo nahoře nad LCD displejem) lze využít i jako zámek zaostření. Při jeho zmáčknutí se zaostří i bez namáčknutí spouště. Tuto volbu je ale nutno povolit v menu. Ostření tedy hodnotím na ultrazoom průměrné. Rychlostí ani úspěšností sice nevyniká, potěší ale ostřícími vzdálenostmi.

Makro režim

Na focení maker jsou fotoaparáty velmi dobře vybaveny. Už v klasickém režimu ostření je možno fotit od necelých 10 cm, což je překvapivé. Když však zapnete makro, tato vzdálenost se zkrátí zhruba na jeden centimetr, a to už jste hodně blízko.

Canon PowerShot SX1 IS (CMOS), expoziční čas 1/50 s, clona F2,8, citlivost ISO 200, ohnisko 28 mm, klikněte pro zvětšení

Samozřejmě z takových vzdáleností si již budete ve většině případů dost clonit, viz obrázek kleští. Na snímku si lze všimnout chromatickou aberaci. Fotoaparát navíc nabízí ještě supermakro, což už je při výkonech klasického makra docela zbytečné. To umožní ostřit od 0 centimetrů. Jeho funkci jsme si ukazovali již u kapitoly o ostření. Tentokrát jsem objektiv (jeho plastovou obrubu, nikoli čočku) přiblížil až na kleště, takže výsledný snímek krásně ukáže, na jakou vzdálenost od plastové části objektivu dokáže fotoaparát zaostřit.

Canon PowerShot SX10 IS (CCD), expoziční čas 1/8 s, clona F2,8, citlivost ISO 250, ohnisko 28 mm, klikněte pro zvětšení

Snímek je nejostřejší zhruba milimetr od položení objektivu, viz šikmá část kleští. Při této vzdálenosti musíte počítat se stíněním, takže využitelnost je silně omezena světlem. Supermakro tak najde využití zejména při prosvětlení zezadu objektu.

Nastavení expozice, automatika

Automatika nastavení expozice pracuje po většinu času správně, pouze při digitálním zoomu na maximální hodnotě má tendenci dělat trochu světlejší snímky. K dispozici jsou jak automatické režimy, tak i prioritní a plný manuál. Automatické nastavení expozice může být buď celoplošné (poměrové), celoplošné se zdůrazněným středem nebo bodové.

Celoplošné měření umožňuje dosahovat vyváženou expozici v celém snímku. V případě vysokých kontrastů je ale malý snímací čip bezmocný a přepalů (příp. podpalů) se dočkáte tak či tak. Celoplošné měření se zdůrazněným středem je bez nepříjemných překvapení. Tím lze v rámci možností korigovat expozici (namíření na světlo snímek podexponuje a naopak). Výhodou je, že citlivost na namíření středu je tak akorát. Ani přehnané, ale ani ne necitlivé. Bodové ostření je již ze své podstaty přehnané více než dost. U bodového ostření lze nastavit, zda se expozice bude měřit vždy uprostřed snímku nebo v bodě autofokusu (např. při FlexiZone, kdy může být ostřící bod i na okrajích obrazu).

Automatika nabízí celý rozsah clon, expoziční časy však končí na jedné sekundě, v některých režimech dokonce na 1/8 sekundy. Korekce expozice zde pochopitelně funguje, a to v rozmezí -2 EV až +2 EV.

Světelnost objektivu není právě nejlepší, což ostatně dokládá přiložený graf, kde je znázorněna i konkurence v podobě Nikonu Coolpix P80 a Panasonicu Lumix FZ28. Do zhruba 180 mm se ještě drží s P80, ale pak se světelnost Canonu zhoršuje, od této doby má totiž výrazně nepříznivou hodnotu F5,0, která ještě zhruba od 490 mm skočí na F5,7. Naproti tomu si lze všimnout, že Panasonic FZ28 má v této disciplíně značně navrch. Výsledek je jednoznačný, stačí zamračené počasí a fotografie na maximální zoom budou už trochu rozostřené. Přeci jen časy kolem 1/50 s při ISO 200 s maximálním ohniskem 560 mm se clonou F5,7 nezní právě růžově. Celkově focení na nejdelší ohnisko je dost problematické. Je hodně velké a špatná světelnost to ještě zhoršuje.

Citlivosti lze navolit v rozmezí od ISO 80 po ISO 1600, k dispozici je pak ještě scénický režim ISO 3200, který pořizuje 2MPx snímky. Automatické nastavení citlivosti má dva módy. Klasický volí maximálně ISO 400 (prioritní režimy ISO 200), režim ISO HI pak až ISO 800. V klasickém režimu při příliš dlouhém času lze použít posun ISO citlivosti. Tlačítko přímého přístupu zmodrá a jeho stiskem automatice povolíte zvolit vyšší ISO citlivost, aby snímek nebyl rozmazaný (nebo aspoň ne tak moc).

Zajímavější jsou rozsahy expozičních časů, kterými se oba fotoaparáty překvapivě liší. Oba sice nabízí 1/3200 s (při cloně F8 a 1/1600 s při F2,8) až 15 sekund, ale v různých režimech jsou maximální hodnoty různé. Překvapivě mnohem lépe je na tom levnější model SX10 IS. Ale pěkně po pořádku. Programová automatika (P) umožňuje dosáhnout čas nejvýše 1 sekunda. Priorita závěrky (Tv) dovolí nastavit expoziční čas až 15 sekund, ale to pouze u SX10 IS. Dražší PowerShot SX10 IS předvádí obrovské překvapení, maximální čas je jen jedna sekunda!

V režimu priority clony (Av) se fotoaparáty neliší, neboť maximální clona je F8 a minimální je dána světelností objektivu. Tedy F2,8 na širokém ohnisku a F5,7 na nejdelším. Manuální režim opět přináší stejně jako priorita času nepříjemné překvapení u dražšího SX1 IS. Už jste viděli high-endový ultrazoom nějaké značky, který by končil s expozičními časy v tomto režimu na pouhé jedné sekundě? Já ne. Veřejnost spekuluje, že za to mohou technická omezení daná CMOS snímačem, ale vždyť zrcadlovky Canon klidně snímají delší časy, navíc SX1 IS má scénický režim "Dlouhá závěrka", ve které už 15 sekund s CMOS snímačem navolit můžete. Ale nelze zvolit ISO citlivost ani clonu (citlivost je navolena na ISO 80 a clona plně otevřena). Proč?

Radost jistě udělá expoziční bracketing, který pořizuje tři snímky s různou expozicí. Expozice snímků může být různá o 1/3 EV až o maximálních 2 EV. Tlačítko přímého přístupu (vlevo nahoře nad LCD displejem) navíc může sloužit jako zámek expozice (AEL). Vy jej zmáčknete a změří se expozice bez toho, aniž byste museli namáčknout spoušť. Problémem je snad jen to, že toto tlačítko se dost těžce mačká.

Canon PowerShot SX10 IS (CCD), expoziční čas 1/1000 s, clona F5,6, citlivost ISO 80, ohnisko 28 mm, bez i-Contrastu, klikněte pro zvětšení

Poslední zajímavou technologií je i-Contrast. Jedná se o prosvětlování stínů. Za celou dobu jsem nepřišel na to, jak to vůbec pracuje. Někdy se výrazně změnily expoziční nastavení, někdy zůstaly totožné a stíny byly mnohem světlejší. Občas to fotografii pomohlo, občas ne. Taková poněkud roztodivná "fičura".

Canon PowerShot SX10 IS (CCD), expoziční čas 1/1000 s, clona F5,6, citlivost ISO 80, ohnisko 28 mm, s i-Contrastem, klikněte pro zvětšení

Stabilizace obrazu

Fotoaparáty Canon bývají často vybavovány optickou stabilizací a ani tyto ultrazoomy nejsou výjimkou. Stabilizaci lze úplně vypnout, trvale zapnout, nechat ji pracovat pouze při focení, nebo ji použít k panorámování. První volba je jasná, stabilizace nefunguje. Trvalé zapnutí stabilizuje i při komponování fotografie, takže i když se vám třese ruka, na displeji vidíte poměrně nehybnou scénu. Nevýhodou je vyšší spotřeba energie. Třetí možnost je asi nejlepší. Stabilizace pracuje pouze při pořizování snímku. Nespotřebovává tak energie, musíte se jen smířit s roztřeseným obrazem zejména s delšími ohnisky. Při panorámování fotoaparát stabilizuje pouze ve vertikálním směru, čímž ulehčuje focení pohybujících se objektů.

Testovací scénu jsem opět fotil ze vzdálenosti zhruba 3 metrů. Ohnisko bylo 146 mm, expoziční čas 1/2,5 sekundy, clona F4,5 a citlivost ISO 200. Vybíral jsem ty nejostřejší snímky z celé série.

bez stabilizace

zapnutá stabilizace

stabilizace (panorámování)

se stativem

ISO 3200

Optická stabilizace snímkům výrazně pomáhá. Ten je podstatně ostřejší a dobře čitelný. Při stabilizaci v jednom směru (panorámování) dochází ke slabšímu účinku stabilizace, což je pochopitelné. Ten se na statické scény stejně nehodí. Stativ ale samozřejmě umožní ještě o něco ostřejší obrázek než při použití optické stabilizace. Vysokocitlivostní režim ISO 3200 sice výrazně zkrátí expoziční čas, ale vysoký šum degraduje obraz a rovněž je zde díky mnohem nižšímu rozlišení méně detailů.

Expoziční a fotografické režimy

Vzhledem k tomu, že se jedná o pokročilé ultrazoomy, nepřekvapí nás ani velmi bohatá nabídka fotografických a scénických režimů.

Jen na ovládacím kolečku najdete 13 položek. Nejdete zde různé expoziční režimy, vlastní režim, dále scénické režimy, panorama a videosekvence. Pojďme se na ně podívat podrobněji.

C (Vlastní nastavení - Custom mode) - Pod tento režim si můžete uložit oblíbené nastavení. Fotíte-li třeba rádi scénu jednoho typu a neradi vše přenastavujete, jednoduše si to jen sem pod "C" uložíte. Až budete znovu potřebovat vaše oblíbená nastavení, jednoduše otočíte volič na písmeno "C" a vše se obnoví. Co jsem se tak díval, tak opravdu vše, od položek v hlavním menu, přes položky ve zrychleném menu včetně expozičního času.
M (Manual) - Manuální nastavení expozice. Mezi nastavováním clony a času se přepínáte tlačítkem korekce expozice, samotné nastavování provádíte kruhovým voličem na zadní straně fotoaparátu. Clonu lze nastavit v rozmezí F2,8 - F8 na širokém ohnisku a F5,7 - F8 na nejdelším. S expozičním časem je to zajímavější, SX10 IS umožní 15 sekund, SX1 IS pouze jednu.
Av (Priorita clony) - Automatika, kdy můžete fotoaparátu říct, jakou clonu má použít. Toto je vhodné např. u kontroly hloubky ostrosti. Fotoaparát dopočítá expoziční čas, případně navolí ISO citlivost (není-li zadána), vezme do úvahy i korekci expozice v rozmezí -2 EV až + 2EV. Clony lze volit ve stejném rozsahu jako v manuálním režimu.
Tv (Priorita závěrky) - Obdobné minulému případu, ale fotograf volí čas a automatika mezi jinými dopočítává clonu. I zde narážíme na problém, že SX10 IS bez problémů podporuje čas až 15 sekund, dražší a pokročilejší SX1 IS ale zůstává na jedné sekundě.
P (Programová automatika) - Klasická automatika, která počítá expozici, vše ostatní nechává na vás. Rozsahy expozic jsou zde stejné, stejně jako možnost korekce expozice. Výbornou možností je programový posuv. Při namáčknuté spoušti lze zmáčknout tlačítko korekce expozice, čímž si částečně zamknete expoziční nastavení. Můžete pustit spoušť a kolečkem upravovat expozici. Ta bude stejná, ale měníte způsob jejího dosažení. Příklad: Fotoaparát naměřil 1/60 s a F2,8, Potočím kruhovým voličem a nastavím tak 1/8 s a F8,0. Expozice je pořád stejná, ale bude dosažena jiná hloubka ostrosti nebo jiný čas, dobré např. pro chtěné pohybové rozmazání. Nicméně si přiznejme, že prioritní režimy dělají vlastně totéž a rychleji.
AUTO - Automatika, která na sebe bere většinu práce. Vy tak nemůžete ovlivňovat barvy, vyvážení bílé, prostě téměř nic. Leda rozlišení snímku. Ve fotografickém menu ale máte stále poměrně velký počet nastavení.
Portrét - Má za úkol trochu změkčit snímek a přispět tak k měkčímu vzhledu pokožky.
Krajina - Focení krajiny, čekal bych volbu vyšších clon, ale fotoaparát to nijak zvlášť nepřehání.
Noční momentka - Maximální čas expozice 1/8 sekundy.
Sporty - Fotoaparát ostří na větší vzdálenosti, snímá v režimu sekvenčního snímání s AF.
SCN - Nabídka scénických režimů.
Panorámování (Stitch Assist) - Pro tvorbu panoramat, lze je pořizovat ve všech směrech, tedy zleva doprava a naopak, seshora dolů a naopak a dále také ze čtyř snímků ve formátu 2×2 (vlastně taková širokoúhlá fotografie). Snímek může obsahovat až 26 podsnímků.
Videosekvence - Natáčení videosekvencí, osobně bych spíše preferoval červené tlačítko, které spustí natáčení videosekvencí kdykoli.

Pod volbou SCN se dále nachází několik scénických režimů. Následuje výpis s popisem, jak jej vede manuál k fotoaparátu.

Noční scéna - Umožňuje zachytit osoby proti tmavé večerní obloze nebo při nočních záběrech. Světlo blesku nasvítí fotografovanou osobu a přitom je použit dlouhý expoziční čas, takže osoba i pozadí jsou na snímku krásně zachyceny. Před fotografováním nezapomeňte zvednout blesk.
Interiér - Zabraňuje roztřesení snímku a zachovává věrné barvy objektu při fotografování scény osvětlené zářivkami nebo žárovkami
Západ slunce - Umožňuje fotografovat západ slunce v živých barvách.
Listí - Pro fotografování stromů a listí – jako je mlází, podzimní listy nebo květy – v živých barvách.
Sníh - Pro fotografování bez modrého nádechu a rizika, že by fotografované osoby proti zasněženému pozadí vypadaly na snímku tmavě.
Pláž - Pro fotografování poblíž vodní hladiny nebo na pláži, kdy v důsledku silných slunečních odrazů hrozí nebezpečí, že by osoby na snímku byly tmavé.
Ohňostroj - Zaznamená ohňostroje na obloze ostře a v optimální expozici.
Dlouhá závěrka (pouze SX1 IS) - Nastavením expozičního času mezi 1 a 15 sekundami můžete fotografovat s dlouhou expozicí. Stiskněte tlačítko korekce expozice otočením ovladače nastavte expoziční čas a znovu stiskněte tlačítko korekce expozice. Otřesům fotoaparátu zabraňte vhodným upevněním, např. na stativ. Použití blesku může vést k přeexponovaným snímkům. Při fotografování tímto způsobem nastavte blesk na "vypnutý".
Akvárium - Vybere optimální hodnoty citlivosti ISO a vyvážení bílé s cílem věrně zachytit ryby a další objekty v akváriích v interiérech.
ISO 3200 - Vybere nejvyšší možnou citlivost ISO (3200, dvojnásobek je citlivost ISO 1600) a zkrátí expoziční čas tak, aby se minimalizovalo rozmazání pohybujících se předmětů a následky otřesů fotoaparátu, a to i za špatných světelných podmínek. Hodnota záznamových pixelů je nastavena pevně M3 - 3MPx (SW - 1920×1080 v režimu 16:9).
Zdůraznit barvu - Tuto možnost použijte, chcete-li na obrazovce ponechat zadanou barvu a ostatní barvy převést na černou a bílou
Zaměnit barvu - Tuto možnost použijte, chcete-li zadanou barvu na obrazovce nahradit jinou

Canon PowerShot SX10 IS (CCD), expoziční čas 1/1000 s, clona F4, citlivost ISO 80, ohnisko 28 mm, scénický režim Zaměnit barvu, klikněte pro zvětšení

U scénického režimu Zaměnit barvu vypadají výborně zejména jiné barvy oblohy. Fantazii se však meze nekladou, a tak klidně můžete přebarvit něco jiného. Kruhovým voličem lze navíc nastavit rozmezí efektu od -5 do +5. Na nejnižší hodnotě vymění barvu, která je skutečně hodně podobná té zvolené, takže třeba obloha bude z poloviny světle modrá a z druhé třeba červená. Světle modrá totiž neodpovídá tmavě modré, která se nahrazuje. Pokud nastavíte +5, nahradí se třeba tou červenou i dosti odlišné odstíny modré.

Canon PowerShot SX1 IS (CMOS), expoziční čas 1/1000 s, clona F4,5, citlivost ISO 80, ohnisko 82 mm, scénický režim Zdůraznit barvu, klikněte pro zvětšení

Režim Zdůraznit barvu pak celý snímek převede do škály šedých barev, ale vámi vybranou barvu ponechá. Zde jsem na příklad nechal zdůraznit všechno červené.

Videosekvence

Ve videosekvencích se oba fotoaparáty dosti liší. Levnější PowerShot SX10 IS totiž nabízí maximální rozlišení 640×480 pixelů při 30 snímcích za sekundu. Dražší SX1 IS svými vlastnostmi nahradí i videokameru. Videosekvence jsou v obou případech v kodeku H.264.

videosekvence z PowerShotu SX10 IS

Kvalita videosekvencí je velmi dobrá, přicloňování je totiž poměrně plynulé, stereozvuk je kvalitní, fotoaparát nabízí celý 20× optický zoom a komu by to nestačilo, ten může využít ještě 4× digitální, takže celkově 80× zoom. K dispozici je optická stabilizace a poměrně rychlé přeostřování. Smear efekt se sice vyskytuje, ale na digitální fotoaparát je to jeden z nejlepších výsledků.

videosekvence z PowerShotu SX10 IS

Samotných módů videosekvencí zde ale mnoho nenaleznete. Jsou totiž všehovšudy dva, ale jsem toho názoru, že to bohatě stačí.

640×480 / 30 fps - 1400 kB/s
320×240 / 30 fps - 450 až 500 kB/s

Pro vlastní posouzení kvalit si můžete stáhnout dvě ukázková videa. První o délce 27 sekund (36 MB), druhé pak o délce 16 sekund (22,5 MB). Při přechodu z digitálního zoomu na optický jsem se zastavil (při odzoomování), takže tam můžete posoudit kvalitu digitálního zoomu i optického.

videosekvence z PowerShotu SX1 IS

Dražší PowerShot SX1 IS je ještě mnohem zajímavější. Zatímco většina fotoaparátů nabízí dnes VGA, WVGA nebo nanejvýš HD video, u SX1 IS se dočkáte rovnou Full HD videa. To znamená, že můžete očekávat videosekvence v rozlišení 1920×1080 pixelů. Nutno uznat, že obraz je skutečně velmi kvalitní.

videosekvence z PowerShotu SX1 IS

Přidal jsem i jedno podvečerní video, kde vidíte úroveň šumu a pomalejší ostření. Je pak nutno pomaleji zoomovat, aby se autofokus stihnul chytnout. K dispozici jsou tři módy videosekvencí.

1920×1080 / 30 fps - 5,3 MB/s
640×480 / 30 fps - 1400 kB/s
320×240 / 30 fps - 400 kB/s

I zde vám nabízí dvě videosekvence ke stažení v plném Full HD rozlišení. Pozor, zabírají skutečně mnoho. První ukazuje práci se zoomem (opět zastavení při odzoomování signalizuje přechod mezi digitálním a optickým zoomem). Tento snímek má délku 27 sekund (141 MB). Druhý ukazuje zejména ostření a kvalitu obrazu v noci, jeho délka činí 19 sekund (100 MB).

Fotografování portrétů, blesk

K focení portrétů má fotoaparát poměrně slušnou detekci tváří a speciální scénický režim Portrét, který ale funguje pouze za dostatku světla. Výhradně totiž nastavuje citlivost ISO 80, takže v interiérech je to nepoužitelné. Velký rozsah ohnisek dovoluje fotit nejen velké skupinky, ale i detaily z velkých vzdáleností, kde však začne překážet horší světelnost.

Canon PowerShot SX10 IS (CCD), expoziční čas 1/8 s, clona F4, citlivost ISO 200, ohnisko 92 mm, klikněte pro zvětšení

Vzhledem k velmi dlouhému času se optická stabilizace ukázala jako velmi účinná. Kdo by to však v ruce neudržel, může zvolit tlačítko posunu ISO citlivosti, která v těchto světelných podmínkách nastavovala ISO 640 až ISO 800. To už je přeci jen dost vysoká citlivost, a tak jsem se snažil to raději udržet. Detaily jsou solidní, šum je sice vidět, ale ještě ve větší míře neničí obraz.

Canon PowerShot SX1 IS (CMOS), expoziční čas 1/8 s, clona F4, citlivost ISO 200, ohnisko 80 mm, klikněte pro zvětšení

CMOS snímač fotoaparátu PowerShot SX1 IS při totožné expozici přidává bohužel mnohem silnější jasový šum, který se projevuje ve spouště téměř černých nebo naopak skoro bílých pixelech.

Canon PowerShot SX10 IS (CCD), expoziční čas 1/60 s, clona F4, citlivost ISO 200, ohnisko 92 mm, klikněte pro zvětšení

Blesk snímek výrazně prosvětlil a vyvážení bílé zajistilo poměrně rozumné barvy, které nejsou příliš studené. Detaily jsou na tuto třídu fotoaparátů velmi dobré, ostré a šum je minimální.

Canon PowerShot SX1 IS (CMOS), expoziční čas 1/60 s, clona F4,5, citlivost ISO 250, ohnisko 101 mm, klikněte pro zvětšení

Blesk evidentně CMOS snímači pomohl, protože jasový šum výrazně klesl a detaily jsou ostřejší i díky kratšímu expozičnímu času.

Blesk je výklopný a vzhledem k tomu, že jde o pokročilé fotoaparáty, nabízí i mnoho možností nastavení. Lze korigovat jeho záblesk v rozmezí -2 EV až +2 EV. Lze využít korekci červených očí, nechybí ani slow synchro na první i druhou lamelu závěrky.

SX IS blesk -2 EV	SX1 IS blesk +0 EV	SX1 IS blesk +2 EV
SX10 IS blesk -2 EV	SX10 IS blesk +0 EV	SX10 IS blesk +2 EV