Canon PowerShot SX220/SX230 HS: (pří)jemná evoluce

Dnes se podíváme na kapesní ultrazoom Canon PowerShot SX220 HS a SX230 HS. Do testu jsme sice dostali pouze výkonnější model SX230 HS, ale protože jediný rozdíl mezi nimi je jen v přítomnosti GPS, v podstatě celou recenzi můžeme vztáhnout i na "nepřítomný" model SX220 HS. Fotoaparát je postaven na základu loňského modelu PowerShot SX210 IS a má vylepšit některé jeho neduhy. Nový je např. 12MPx CMOS BSI snímač (původně 14MPx CCD), který nabídne nejen rychlejší sekvenční snímání, ale např. také Full HD video. Vylepšeno bylo i rozlišení LCD displeje, objektiv nicméně zůstal shodný.

 

 

Starší model Canon PowerShot SX210 IS si od nás vysloužil velkou kritiku za ergonomii, kde jsme našli šest poměrně vážných prohřešků. Nutno říci, že žádný z nich nebyl k plné spokojenosti odstraněn, byť na dvou z nich se trochu zapracovalo (páčka zoomu, displej). Jedním z mnoha prohřešků je např. automaticky vyskakovací blesk, který byl tvrdě kritizován už u SX200 IS, neméně tak silnou kritiku si slíznul u modelu SX210 IS, proto mi není jasné, jak se tento nesmysl mohl propracovat až do třetí generace této řady.

Skoro každému to vadí a pořád to tu je. K čemu? Proč by měl blesk automaticky vyskakovat, když jej v menu přímo zakážu? Naštěstí, pokud prst držíte trochu silněji nad bleskem, ten jen lehce cvakne a nakonec se neotevře. Ale i tak. Držení přístroje je přijatelné, nicméně chybějící grip i odkládací místo pro palec je trochu znát. Zpracování je solidní, vše je tuhé, možná až moc. A to ať mluvím o páčce zoomu, ovládacím kolečku nebo téměř nedobytné krytce prostoru pro baterii a kartu.

Objektiv zůstal z předchozího modelu. Má tedy 14× optický zoom v rozsahu od širokoúhlých 28 milimetrů po maximálních 392 mm. Průměrná světelnost F3,1 na nejširším i F5,9 na nejdelším ohnisku rovněž zůstala nezměněna. K dispozici je optická stabilizace, která slibuje až 4EV účinek. Po stranách objektivu jsou dva malé mikrofony pro stereo zvuk. Nechybí ani přisvětlovací AF dioda, která slouží také jako pomocné světlo proti efektu červených očí.

Vedle již zmíněného blesku je reproduktor a u modelu SX230 HS i GPS modul. Předchůdce byl kritizován za příliš tuhý chod páčky zoomu (nebo spíše joysticku). SX230 HS má nově klasickou páčku zoomu, ale neuvěřitelná tuhost zůstala. Má dvě polohy. Ta slabší slouží k opravu dost pomalému zoomování, větší vychýlení pak k výrazně rychlejšímu. Problémem je v tom, že pro rychlejší zoomování musíte na páčku tlačit opravdu značnou silou, kdy se bojíte, že vám snad z fotoaparátu odletí. Proč si v Canonu pořád myslí, že je každý Rambo? Tlačítko spouště je však naprosto bezproblémové.

Na zádi přehlídka ergonomických prohřešků pokračuje s neutuchající silou. Tlačítko pro spuštění přístroje je dost blízko hlavnímu kolečku na pozici, kde se nezapíná právě snadno. LCD displej má velkou 3,0" úhlopříčku, zůstal nešikovný poměr stran 16:9. To je vhodné pro natáčení Full HD videa, ale SX230 HS je přeci fotoaparát a ne videokamera. Pro klasické 4:3 snímky vám tak zbude jen cca 2,4" displej a rázem tu máme kompakt s nejmenším displejem na trhu. Proti SX210 IS bylo alespoň zvýšeno rozlišení na 460.000 bodů, takže se díváte na docela ostrý obraz. Pozorovací úhly jsou slušné.

Napravo je ovládací kolečko režimů a opět je příliš tuhé. Občas mi připadalo, že bych si spolu s fotoaparátem měl v druhé kapse nosit kleště, abych jím mohl otočit. Červené tlačítko aktivuje natáčení Full HD videa (téměř bez prodlevy), vpravo je pak tlačítko pro vstup do režimu prohlížení (lze aktivovat i ve vypnutém stavu). Následuje čtyřsměrný ovladač, který je i nadále neoznačen a nemáte nejmenší ponětí, co se jím vlastně ovládá. Občas se sice na displeji ukáže animace, která to vysvětlujte, ale pamatujte si to... Nahoru nastavujete korekci expozice, vpravo je blesk, dole samospoušť a nalevo makro a manuální ostření.

Prostřední tlačítko FUNC.SET slouží jako potvrzovací a ke vstupu do quick menu, nicméně zde znovu najdete nepovedené dvousloupcové menu z IXUSů a nikoli úžasné menu z většiny PowerShotů. Zatímco u běžných PowerShotů máte v sloupci daná nastavení a šipkami vpravo/vlevo vybíráte konkrétní volby, zde se musíte neustále přepínat mezi sloupečky a pokud chcete nastavit dvě věci, nejprve se překliknout do konkrétních voleb (pravého menu), tam jinými tlačítky najít danou volbu, zpátky se překliknout do levého menu, v něm dohledat to, co chcete nastavovat, znovu se překliknout do pravého menu a tak dále. Nerozumím tomu, jak jedna a tatáž značka může mít u jedné řady nejlepší quick menu ze všech možných a v druhé řadě jedno z nejhorších. Tlačítko DISP upravuje zobrazení displeje a MENU vás dostane do hlavního menu.

Napájení má na starosti Li-Ion akumulátor NB-5L s napětí 3,7 V a kapacitou 1120 mAh. Má vydržet na pořízení 210 snímků, což není mnoho. Se zapnutou GPS to má být ještě méně. Podporovány jsou karty SD, SDHC a SDXC.

V příslušenství jsme našli akumulátor, nabíječku s kabelem, USB a AV kabel. Jako tradičně, chybělo nám CD, které ale v normálním prodejním balení najdete.

LCD displej má poměr stran 16:9, a proto jsou při focení klasických snímků v plném rozlišení s poměrem 4:3 po stranách dva černé sloupce. Sem se schovaly důležité ikonky, nicméně pro samotný snímek zbývá opravdu málo místa.

Quick menu je stejné jako u řady IXUS, tedy ve formě dvousloupcového menu, které ani zdaleka nedosahuje kvalit quick menu z ostatních PowerShotů. U videosekvencí se už používá celá plocha 3,0" displeje.

Menu je děleno na dvě záložky, první se věnuje fotografickým nastavením, druhá pak těm technickým.

Snímky si lze prohlížet celoplošně bez jakýchkoli informací nebo s minimem údajů, dále je tu lehce zmenšený náhled s výřezem 1:1 a malý náhled včetně histogramu a všech důležitých informací.

Ergonomií tedy fotoaparát rozhodně nepřesvědčil, podaří se mu to kvalitou fotografií?