Canon PowerShot SX220/SX230 HS: (pří)jemná evoluce

U fotoaparátu najdete vedle autofokusu nezvykle i manuální ostření. To musím docela pochválit, ovládá se poměrně rychle otáčením čtyřsměrného voliče a zvětšený náhled dává o něco detailnější výřez (ten patrně není jen zvětšeninou středu displeje, ale přišlo mi, že je i ostřejší a detailnější). Manuální ostření je tak přeci jen o něco snazší.

Autofokus pak nabízí klasické režimy jako normální a makro ostření. Co se týče výběru ostřících bodů, máme zde tradiční středové ostření, pak detekci tváře (rychlou se slušnou úspěšností) a AF sledování, které mě rovněž překvapilo docela slušnou schopností sledovat vybraný objekt. Můžete si vybrat velikost ostřícího bodu, nechávat zvětšovat místo zaostření (doporučuji spíše vypnout), zapnout průběžné doostřování po namáčknutí (AF Servo) stejně jako průběžné doostřování náhledu, tedy před namáčknutím spouště.

Rychlost ostření je za slušných světelných podmínek dobrá. Znám sice i rychlejší kompakty, ale potěší zejména tím, že vám nepřichystá žádná nepříjemná překvapení a i na nejdelším ohnisku ostří poměrně svižně. Horší je to při slabém osvětlení, kdy se na delších ohniscích ostření výrazně zpomaluje a znatelně klesá i jinak nadprůměrná úspěšnost ostření. Ve tmě je úspěšnost velmi špatná.

I když fotoaparát nabízí jak normální, tak makro režim, rozdíl v nich je zanedbatelný (maximálně jeden dva centimetry) a není tak důvod se mezi nimi vůbec přepínat. Zdržuje to a výsledek je nulový. Samotné makro je pod průměrem své třídy. Na nejširším ohnisku sice můžete jít na necelé tři centimetry, ale to už si budete pravděpodobně stínit fotoaparátem. Do cca 60mm ohniska se vejdete pod 6 centimetrů a do 100mm ohniska pak kolem 15 cm. doporučuji právě tyto dvě oblasti. Poznáte je snadno, fotoaparát ukazuje přibližnou vzdálenost, od kolika lze ostřit. Jednoduše používejte poslední krok zoomu s označením od 10 cm, nebo poslední krok s označením od 20 cm. Zde se dočkáte zhruba 0,5× přepočteného zvětšení, což je sice málo, ale co do kompozice a zvětšení je to to nejlepší, co vám fotoaparát nabídne.

Toto je největší zvětšení, kterého můžete dosáhnout. Ukázky s delšími ohnisky a jen trochu menším zvětšením si budete moci prohlédnout v Galerii ilustračních snímků. Jak vidíte makro není zrovna zázračné.

Canon PowerShot SX230 HS je jedním mála kapesních ultrazoomů, které nabízí kompletní nabídku expozičních režimů včetně irisové clony. Můžete tak ovlivňovat hloubku ostrosti (byť ta je sama o sobě docela velká i na "plnou díru") a máte na výběr z více hodnot clon. Měření expozice může být poměrové (celoplošné), s prioritou středu a bodové. SX230 HS bohužel trpí typickou nectností Canonů a tím je přepalování, resp. občas dost zvláštně nastavené křivky zpracování JPEG snímků.

Fotoaparát se snaží dávat snímkům vyšší kontrast, a tak vše světlé velmi rádo tíhne k přepalům a korekce -0,7 EV je občas jen nutným základem. Problém lze částečně řešit snížením kontrastu. Zejména v lese nebo i jen výraznějším stínu se bez opravdu silné záporné korekce (tj. 1,3 EV a více) často neobejdete. V běžných podmínkách, kdy nejste v protisvětle, ale fotoaparát nemá s expozicí žádné problémy.

Citlivosti nabízí rozsah od ISO 100 po ISO 3200, automatika končí ve výběru na ISO 1600. Je zajímavé že v režimu priority clony a plném manuálu lze nastavit pouze ISO 100. Expoziční časy mají rozsah od 1/3200 s (příjemně krátký čas) po 1 sekundu, v režimu priority času a plném manuálu se dočkáte dokonce 15 sekund. Jsou zde sice konkurenti i s delšími časy, každopádně i 15 sekund potěší.

Co se týče clon, z jedné strany jste omezeni světelností objektivu, z druhé pak maximálním zacloněním irisové clony na F8. Zatímco světelnost F3,1 na širokém a F5,9 na nejdelším ohnisku byla v době uvedení předchozího modelu SX210 IS hodnocena poměrně negativně, dnes to všichni výrobci natolik "flákají", že tentýž objektiv je nyní jeden z těch nejsvětelnějších, což platí zejména o širších ohniscích. Na jednu stranu tak Canon patří k těm nejlepším, na druhou stranu je to ostuda pro trh digitálních kompaktů obecně, že takto "nesvětelný" objektiv je jeden z nejsvětelnějších. Zajímavostí je, že fotoaparát obsahuje AE Lock, když při namáčknutí spouště stisknete tlačítko korekce expozice.

Podporovány jsou až Full HD videosekvence v rozlišení 1920×1080 pixelů při snímkovací frekvenci 24 fps. V nižších rozlišeních je k dispozici 30 fps, a to jak v HD (1280×720 pixelů), tak i ve VGA a QVGA. Fotoaparát má optickou stabilizaci s dynamickým režimem, takže ani chůze s fotoaparátem není na videu příliš poznat. Samozřejmostí je dnes i stereo zvuk.

Přicloňování je plynulé, průběžné ostření patří k těm rychlejším a přesnějším, rolling shutter efekt je trochu patrný. Detaily jsou dosti slušné, zamrzí však obrovský datový tok videa. Chcete-li fotoaparát používat jako videokameru, nakupte doslova desítky gigabajtů karet. K dispozici máte i zpomalené videosekvence ve formátu 640×480 pixelů při 120 fps (4× zpomalené) a 320×240 pixelů při 240 fps (8× zpomalené). Fotoaparát nabízí i iFrame videosekvence od společnosti Apple.

Samozřejmostí je, že si můžete stáhnout několik ukázkových videosekvencí. Předně tu máme jednu exteriérovou o délce 42 sekund (177 MB), dále jednu interiérovou o délce 33 sekund (138 MB). Nesmí chybět ani dvě zpomalené videosekvence, první s 240 fps (47 sekund, 12 MB), druhá se 120 fps (70 sekund, 85 MB).

Optická stabilizace nabízí mnoho režimů. Od vypnutého stavu přes trvalé stabilizování až po stabilizaci jen při focení nebo speciální režim pro panorámování (panning). Test byl proveden na vzdálenost zhruba dvou metrů s časem 1/6 sekundy a ohniskem 99 mm.

Trvalá stabilizace je sice dobrá pro pevnější obraz na displeji, ale účinkem na tom není zas tak dobře. Stabilizace pouze při focení je o něco účinnější. Panorámování mi přišlo, že snad ani nestabilizuje.

Pro focení portrétů zde najdete slušnou detekci tváří, objektiv pak svými vlastnostmi patří k nadprůměru. Předně nabídne trochu lepší světelnost než konkurence, takže slibuje o trochu menší pohybové rozmazání v interiérech i rozmazanější pozadí u detailnějších portrétů, nečekejte však nějaké výraznější rozdíly. Ty jsou malé.

I přes poněkud vyšší citlivost jsou detaily na tuto třídu kompaktů solidní. Šum je samozřejmě vidět, některé linie se třepí, ale určitě jde minimálně o lehký nadprůměr. Co se týče focení s bleskem, efekt červených očí bývá mírný.

Li-Ion akumulátor NB-5L s napětím 3,7 V a kapacitou 1120 mAh slibuje dle výrobce výdrž na pouhých 210 snímků. Praxe hodně záleží na tom, zda máte nebo nemáte zapnutou GPS. Pokud ne a nepřeháníte to s bleskem, není velký problém se přiblížit k číslovce 300 (těch 280 - 290 se dá zvládnout). Není to sice mnoho, ale postačí. Pokud ale necháte zapnutou GPS, připravte se že energie odpochoduje rychlostí blesku. Maximem, které jsem dosáhl, bylo 160 snímků na jedno nabití a pokud náhodou necháte zapnutou aktualizaci polohy i při vypnutém přístroji, na druhý den je bezpečně po baterce. Tato funkce se hodí jen v případě, že do dalšího zapnutí přístroje proběhnou desítky minut, ale ne hodiny. Proto si dávejte pozor, abyste tuto funkci při delším používání v interiéru měli vypnutou (jinak bude fotoaparát stále marně hledat satelity a vybije baterii opravdu hodně rychle).

Fotoaparát je vybaven GPS modulem, který dokáže do EXIFu dodat GPS souřadnice. Hned na začátek mohu říci, že jsem viděl i mnohem lepší GPS, než je tato. Než se poprvé "najde", trvá to klidně i 15 minut! Poté už má prakticky hned po zapnutí správnou aktualizovanou polohu, takže nějaké zaznamenávání polohy z minulé hodiny, to naštěstí opravdu nehrozí a zde si fotoaparát zaslouží pochvalu. Na druhou stranu přesnost není silnou stránkou této GPS a během minuty je schopna vás na sedmi snímcích ze stejného místa popřemisťovat v okolí zhruba 100 metrů.

O výdrži na baterie již byla řeč. Dávejte velký pozor na funkci Protokol GPS, která aktualizuje polohu i při vypnutém přístroji. Pokud máte signál (tzn. jste venku), není problém. Na jeden výlet to jakž takž vydrží. Jakmile ale tuto funkci necháte zapnutou omylem přes noc, ráno počítejte s mrtvou baterkou.