Canon PowerShot SX30 IS: sebevědomý rekordman

Fotoaparát nabízí HD videosekvence v rozlišení 1280×720 pixelů při 30 snímcích za sekundu. Full HD video tak stále nechává staršímu modelu SX1 IS. K dispozici je celý 35× optický zoom, který je na maximálních hodnotách už velmi těžké udržet i přesto, že je zde optická stabilizace. Ta sice dost pomáhá, chybí jí ale aktivní režim, jaký známe např. z ultrazoomu PowerShot SX210 IS.

Obrazová kvalita je velmi slušná, za horšího světla pochopitelně musíte počítat s vyšším šumem. Zoomování je zpomaleno, aby nezpůsobovalo větší hluk a příliš rychlé změny ohniskových vzdáleností. V tichu jde slabé vrčení slyšet, není to ale nic, co by vás mělo trápit. Ostření je rychlé, za horšího světla někdy trošku stávkuje. Citlivost mikrofonů je velmi dobrá, silnější vítr jde ale slyšet (k tomu je zde větrný filtr, ten jsem ale bohužel zapomněl otestovat).

Vidíte, že bitrate videosekvencí je hodně vysoký. Jinak řečeno, i krátký záznam vyžaduje obrovské množství místa na kartě. U Canonů tedy potřebujete nějaké rychlejší karty, teoreticky by sice měla stačit i Class 4, ale osobně bych pod Class 6 nešel. Ke stažení vám dávám až tři videosekvence. První venkovní o délce 49 sekund (144 MB) byla jedna z prvních ještě bez větrného filtru. Druhá interiérová ilustruje kvalitu za horšího světla, má délku 39 sekund (115 MB). Poslední je opět venkovní, jde tam dobře slyšet citlivost mikrofonů a stabilizaci. Její délka činí 20 sekund (60 MB).

Canon tvrdí, že jeho optická stabilizace zvládne přidat až 4,5 EV k dobru. Test proběhl na vzdálenost zhruba 2 metrů při 153mm ohnisku a času 1/6 sekundy. To by mělo přesně odpovídat 4,5EV účinku.

Ačkoli sice lze vyfotit úplně ostrou fotku se stabilizací i v těchto podmínkách, jde spíše o výjimku. Uvedené snímky jsou ty tradiční, které se mi povedlo vyfotit. Účinek stabilizace se zde tedy nejevil přespříliš dobře. Na nejdelších ohniscích ale zajistí relativně neroztřesené fotky (o neostrost se postará spíše vysoké ISO). Je zajímavé, že s delšími časy i delšími ohnisky se mi dařily ostřejší fotky než při tradičním testu.

Zde to třeba vidíte. Fotografie s expozičním časem půl sekundy na 468mm ohnisku! Takto "ostrých" snímků jsem při tomto nastavení vyfotil několik. Nejde tedy o náhodu.

Detekce tváří je slušná a obrovský rozsah ohnisek je doslova vhodný pro všechny druh portrétů. Jediné, co se vám nebude moc dařit, je rozmazávání pozadí. Malý čip prostě dělá své.

Při citlivosti ISO 400 musíte čekat velké množství šumu a především ustřelených pixelů. Dobré ale je, že snímek spíše jen ztrácí ostrost, zatímco detaily zůstávají. Jinak řečeno, např. jednotlivé vlasy jsou od sebe dobře oddělené, působí dojmem kresby, i když ta je sama o sobě nepříliš výrazná.

S bleskem se mi podařilo lépe prosvětlit tvář a díky nižší citlivosti stáhnout jas pozadí. Detaily ale stále nejsou právě na výši.

Při pevně nastavené citlivosti pálí blesk maximum už na střední nastavení. Jinak si dopomáhá vyšší citlivostí (např. ISO 250, čímž získá prostor pro navýšení účinku). Kdo chce, může využít i externí blesk.