Canon PowerShot SX30 IS: sebevědomý rekordman

Fotoaparát je dodáván ve středně velké modré krabici.

Uvnitř je fotoaparát s krytkou objektivu, popruh, nabíječka s kabelem, Li-Ion akumulátor, USB a AV kabel, poutko na krytku sáněk na blesk a mělo by zde být i CD se softwarem a manuálem.

Standardní tužkové baterie byly u nového PowerShotu SX30 IS nahrazeny Li-Ion akumulátorem. Ten nese označení NB-7L, disponuje vyšším napětím 7,4V i velmi slušnou kapacitou 1050 mAh. Canon hovoří o výdrži na 370 snímků, což sice není kdovíjak mnoho, ale není to ani špatný údaj. Praxe je u Canonu už tradičně o něco lepší. Bez potíží jsem lehce překonával hranici 400 snímků. To je docela slušné.

Software je už tradiční bolístkou kompaktů Canon. Tyto fotoaparáty dodnes nepodporují USB Mass Storage (Canone, proč?!), takže na různých počítačích může jejich detekce různě stávkovat. Když se k tomu přidá aplikace CameraWindow pro stahování snímků, která u každého druhého fotoaparátu nefunguje, je na problém zaděláno. A ano, software se zas po dlouhé době rozhodl stávkovat, CameraWindow se u mě s PowerShotem SX30 IS prostě nespustí.

Nehodlám zas celé dny prosedět na Googlu, restartovat počítač, přeinstalovávat půlku systému, spouštět a zakazovat nejrůznější služby systému a podobně, jen abych tento program znovu rozjel. Takže pokud se software po instalaci nehodlá spustit, končím a nehodlám se tím už zabývat a cokoli řešit. Už toho mám vážně dost (mrzí mě to zvláště proto, že nový CameraWindow je velmi pěkný program, pokud se dokáže spustit).

Stále však funguje ZoomBrowser EX. Tento program zobrazuje vyfocené snímky v malých náhledech (jejich velikost lze ovlivnit).

Editační možnosti jsou velmi slabé, můžete ovlivnit jen několik málo věcí jako jas, kontrast a podobné. Nicméně tím to víceméně nejen začíná, ale i končí.

Zde vidíte asi nejrozsáhlejší editační nabídku. Je jasné, že toho moc není.

LCD displej i EVF hledáček mají v zásadě stejné zobrazení, rozdíl je jen v jejich velikosti a rozlišení. EVF má 202.000 bodů, LCD pak 230.400 bodů (320×240 pixelů). Rozlišení je to sice tradiční, ale přeci jen dnes bych už na fotoaparátu za více než 10 tisíc korun rád vidět displej s větším rozlišením. Rovněž 2,7" úhlopříčka není žádný zázrak, displej to ale vynahrazuje svou plnou polohovatelností a dobrými pozorovacími úhly.

Zobrazení je typické pro fotoaparáty Canon, kdy levý sloupec "kopíruje" rychlé menu (v případě, že jsou nastaveny nestandardní hodnoty). Po namáčknutí se zobrazí expoziční čas, clona a dokonce i ISO citlivost (i v případě, že ji volí automatika).

Chválím, že Canon zde zachoval svoje geniální rychlé menu, které má výbornou strukturu a ovladatelnost. Na pravém snímku vidíte nastavování korekce expozice. Ačkoli zde není nic špatně, na její ovládání si prostě nezvyknu (funguje zde pouze otočné kolečko a nikoli tlačítka - zmáčknutí tlačítka doleva tak začne upravovat ostření a nikoli expozici).

I u videosekvencí naleznete tzv. "rychlé menu". Hlavní menu je děleno do tří záložek, kdy ta první se věnuje fotografickým nastavením.

Druhá má na starosti technická nastavení a třetí pak nese název Má nabídka. Toto menu si lze libovolně navolit a seřadit. Nejpoužívanější položky si tak můžete dát sem a nemusíte je složitěji hledat v hlavním menu.

Při zobrazení snímku lze mít náhled na celý LCD displej, případně jej doplnit o pár informací. K dispozici je i podrobný náhled s histogramem a bohatým množstvím informací. Samotná fotografie je ale menší.

Dále je to větší zobrazení s malým výřezem 1:1, my se ale podíváme na seznam, který vidíte při otáčení kolečkem, které výrazně urychluje procházení snímků. U videosekvencí je to podobně jako u statických snímků, akorát zde máte informace specifické pro videosekvence (frekvence snímání, délka,...).