Jupiter-8 50mm F2.0 (M39)
30.4.2015, Milan Šurkala, recenze
Předmětem našeho dnešního testu je starý ruský manuální objektiv Jupiter-8. Námi testovaná verze je určená pro patici M39. Objektiv má ohniskovou vzdálenost 50 milimetrů a světelnost F2,0. S redukcemi je vhodný na CSC fotoaparáty.
Kapitoly článku:
- Ergonomie ovládání, technické údaje
- Autofokus, ostření, světelnost, bokeh
- Sférické zkreslení, vinětace, chromatická aberace
- Kresba v praxi
- Protisvětlo a optický zoom
- Noční a standardní scéna
- Galerie ilustračních snímků
- Závěr
Sférické zkreslení
U Jupiteru-8 najdete mírné poduškovité zkreslení s hodnotou -0,3 %. U drtivé většiny fotografií si toho určitě nevšimnete.
Vinětace
Je zde hodně zajímavý rozdíl vinětace mezi NX11 a NX30, která rohy z nějakého nevysvětlitelného důvodu prosvětluje a dělá je lehce azurovými, a to i v RAWu. Vinětace není jinak velký problém, je pozvolná a s 0,7 EV tak není na fotografiích moc vidět. S přicloněním klesá na cca 0,25 až 0,3 EV.
U NX30 na nejnižší cloně jste v podstatě na nule a s vyššími clonami rohy světlají zhruba až o jednu třetinu EV. Jasově to rozdíl v podstatě žádný není, trochu je to ale vidět na barvách. Zvláštní.
Chromatická aberace
Dále se budeme věnovat chromatické aberaci.
clona F2
clona F2,8
clona F5,6
clona F11
clona F22
Na nejnižší cloně se připravte na duchy, kteří začnou mizet až s přicloněním. Při F4 už takřka neexistují a F5,6 je už v pořádku.
