Nikon Coolpix 3100: Novinka ladných tvarů

V případě Coolpixu 3100 Nikon upustil od netradičního výklopného objektivu, ale vydal se druhou osvědčenou cestou, která začala již modely řad Coolpix 775 a 885. U Coolpixu 3100 je ale design dotažen ještě o pověstný dílek dál, na těle není žádná skutečně ostrá hrana a na pohled jsou jeho linky ladné a dostatečně jemné. Navíc je pro snadnější držení v pravé ruce přidán grip, který skutečně zvyšuje jistotu při práci s fotoaparátem. Tento grip je doplněn "stříbrnou" linií, která přístroji dodává větší eleganci. Objektiv je ve vypnutém stavu zapuštěn do těla a chráněn krytkou. Velmi překvapivý (pozitivně) je fakt, že do provozního stavu je uveden zhruba během vteřiny. V zapnutém stavu je objektiv samozřejmě dominující částí přední stěny a dojem z něj zvýrazňuje i jeho "stříbrné lemování" v základně tubusu. Nad objektivem je umístěn dostatečně světelný průhledový hledáčak, vedle něj potom bleskové světlo. Vlevo dole (z předního úhlu pohledu) je částečně vidět krytka baterií.



Na horní stěně fotoaparátu se nacházejí jen tři ovládací prvky, nicméně pro funkci přístroje jsou naprosto zásadní. V prvé řadě jde o prstenec, kterým se fotoaparát zapíná a vypíná - jednoduchým pootočením po směru hodinových ručiček. Při této činnosti se též rozsvítí zelená kontrolka umístěná za prstencem (na obrázku pod ním). Uvnitř prstence je umístěna spoušť, která během používaní (což je tradiční) zaujímá dvě polohy - namáčknuto a zmáčknuto. V první dochází k aktivaci zaostření a měření expozice, v druhé dojde k vlastní expozici snímku. Nalevo od spouště (jihozápadně :-)) se nachází jeden z nejdůležitejších ovládacích prvků (tedy z hlediska fotografování) - volící kotouč. Umožňuje zvolit expoziční režim (automatika, manuál, scénické režimy, videosekvence) a provést základní nastavení v menu Setup. K manuálnímu režimu bych řekl, že i v něm má expozici plně v rukou automatika, ale uživatel má v tomto případě možnost z menu na LCD panelu provést korekci expozice a nastavit různé další funkce, které se při plně automatickém režimu v menu nezobrazí. Velmi pěkně jsou v menu zpracovány scénické režimy, mezi nimiž se uživatel snadno pohybuje a lehce je i vybírá.



Zadní stěna fotoaparátu je také dobře ergonomicky zpracovaná a ovládání je pro firmu Nikon typické. Dominující částí je kvalitní LCD displej, vybavený dostatečně jasným podsvětlením (lze měnit v pěti různých krocích) s nímž nebyly problémy ani na přímém slunci. Kvalita zobrazení je též na vysoké úrovni. Nad displejem je hledáček a jeho umístění (ač se to na první pohled nezdá) je vyřešeno docela dobře - rozhodně LCD "nezavazí" nosu, takže z tohoto úhlu pohledu žádné nebezpečí nehrozí. Vedle hledáčku, prakticky jeho součástí, jsou dvě diody, z nichž horní indikuje nabití blesku a spodní správné zaostření.



V pravém horním rohu je kolébkový ovladač zoomu, který slouží i ke zvětšování a zmenšování již nafocených snímků během jejich prohlížení. Napravo od displeje je důležitý ovládácí prvek - joystick, který je rozpoznávacím znakem většiny fotoaparátů firmy Nikon. Jeho použití je intuitivní a pro pohyb a potvrzování v menu naprosto nezbytné. Nicméně je nutné říct, že menu je velmi přehledné a zpracované na vysoké úrovni. Joystick lze využít i samostatně k rychlé volbě tří režimů: samospouště, makra a blesku. Tři tlačítka pod displejem slouží popořadě k mazání snímků (v prohlížecím režimu), zapínání - vypínání LCD, popřípadě k zobrazování informací a nastavených funkcí. Třetí tlačítko nás přepíná do menu a zpět - ať už v režimu expozice anebo prohlížení. Posledním funkčním prvkem je pak přepínač mezi prohlížecím a expozičním režimem (symbol play). Z obrázku výše lze ještě vidět, že na levé stěně (ze zadního pohledu) je krytka USB a AV portu, na pravé stěně pak krytka paměťové karty - ale o těch ještě budeme mluvit.

K ovládání fotoaparátu se dá říct jediné. Je dostatečně intuitivní a pohotové, všechna tlačítka fungují pohotově, jsou dostatečně pevná a žádným způsobem "nevrzají". U otevíratelných krytek (portů, baterií, paměťové karty) nehrozí žádné odlomení a k jejich ovládání není zapotřebí žádné větší síly. Samotné držení fotoaparátu je díky přednímu gripu pevné a bezpečné, palec pravé ruky se pro větší jistotu může opřít o pant krytky paměťové karty.


Objektiv

Trojnásobný zoom Nikkor s rozsahem ohniskových vzdáleností f=5,8-17,4 mm, což odpovídá kinofilmovému ekvivalentu 38-115 mm. Objektiv se také vyznačuje poměrně solidní světelností, danou hodnotami F2,8-F4,9 a je složen ze sedmi členů v šesti skupinách. Ve vypnutém stavu je schován v těle fotoaparátu a přední čočka je chráněna kovovou krytkou. Kromě optického zoomu je k dispozici také zoom digitální a to dokonce čtyřnásobný, což odpovídá kinofilmovému ekvivalentu 460 mm. Jak jsem ovšem na stránkách Digimanie už několikrát psal, je vhodné používat jej střídmě a s jasnou rozvahou, k jakému účelu má výsledný snímek sloužit.


Snímací prvek

1/2,7" barevný CCD snímač s vysokou hustotou a celkovým počtem 3,34 milionu pixelů (z nichž jsou plné 3,2 miliony pixelů efektivní).


Ostření

Ostřící systém je založen na autofokusu, který pracuje na principu TTL s fázovou detekcí, takže může mít problémy za špatných světelných podmínek (typicky za šera). Zaostřovací rozsah se pohybuje od 30 cm do nekonečna, v makrorežimu pak od skvělých 4 cm do nekonečna.


Expozice, závěrka a nastavení citlivosti

Expozice je u Nikonu Coolpix 3100 zcela automatická a je možné nastavit jak snímání jednotlivého snímku (asi nejvyužívanější funkce), tak i snímání kontinuální a videosekvenci. Povedenou záležitostí je přítomnost motivových scén (portrét, krajina, makro, sníh a pláž, ...), které zvláště začátečníkům umožní fotoaparát trošku ovládat (a ne jen mačkat spoušť). Jak jsem psal již výše, v tzv. manuálním režimu lze z hlavního menu ovlivnit jak nastavení balance bílé barvy, tak provést i korekci expozice a volbu funkce BSS (Best Shot Selector). Ta funguje přesně tak, jak napovídá její název. Uživatel nasnímá sérii obrázků a fotoaparát z nich pak vybere ten nejostřejší, který následně uloží na paměťovou kartu. BSS je vhodné používat v případě, že si uživatel není jistý, zda fotoaparát tzv. "udrží", tj. zda nasnímá kvalitní snímek z ruky bez použití stativu. Ostrost fotografie lze také nastavit a existuje pro ni pět hodnot, více si ale o této možnosti povíme v praktických zkušenostech.



Ke korekci expozice můžeme využít její kompenzace v rozsahu ±2EV v krocích po 1/3 EV. Závěrka je kombinovaná mechanická a elektronická na CCD, přičemž s ohledem na třídu fotoaparátu pracuje s velmi slušnými časy: 4 s - 1/3000 s. Co ovšem na přístroji zamrzí je nemožnost ručního nastavení citlivosti. To probíhá pouze automaticky v rozsahu 50, 100 a 200 ISO.


Nastavení vyvážení bílé

Kromě automatického nastavení vyvážení (výchozí tovární nastavení) lze použít čtyř manuálně nastavitelných režimů: denní světlo, zataženo, zářivkové a žárovkové osvětlení. Dále je k dispozici i manuální nastavení vyvážení bílé vlastním změřením během fotografování. Tyto volby lze provádět z menu fotoaparátu a mohu říct, že automatika funguje na velmi slušné úrovni.



Vestavěný blesk

Vestavěný blesk samořejmě u Coolpixu 3100 také nechybí. Jeho dosah je sice jen 3 metry v případě širokoúhlého ohniska a 1,7 metru v případě nastavení na teleobjektiv, ale tyto hodnoty jsou pro běžné fotografování naprosto dostačující. Uživatel má k dispozici několik funkcí včetně redukce červených očí. Při scénickém režimu Fotografování v protisvětle blesk dokonce snímanou scénu přisvětlí.


Formát a kvalita snímků

Je použit jenom formát JPEG, přičemž rozlišení snímku lze nastavit na jednu z pěti možností, maximální hodnota je 2048 x 1536 bodů a minimální 640 x 480. První dvě rozlišení v menu jsou stejné, obrázky se tedy liší použitou kompresí. Ostatní pak dosahují menší velikosti díky menšímu rozlišení.



Paměťové medium

Použitým paměťovým mediem je v případě Coolpixu 3100 karta Compact Flash typ I, která je umístěna za krytkou na pravé straně fotoaparátu (viz. obrázek) a přístup k ní je snadný. Karta se jednoduše vysunuje pomocí uvolňovacího tlačítka.



Zdroj energie

Zdrojem energie fotoaparátu jsou dvě baterie typu AA, nicméně na testování jsme měli k dispozici dobíjecí NiMH články přímo od Nikonu, včetně dobíječky. Jak je vidět ze snímku, vyjímání baterií není naprosto žádný problém.


Samospoušť

Je velmi vhodná (nejenom pro pořizování snímků na nichž chce být i fotograf) v kombinaci se stativem, protože spoušť nelze odpálit dálkově. Aktivuje se pomocí křížového ovladače a její zpoždění je 10 vteřin.


Rozhraní fotoaparátu a softwarové vybavení

K propojení fotoaparátu s počítačem se využívá USB rozhraní jehož konektor je umístěn pod krytkou z tvrdé gumy na levé boční stěně přístroje (viz. snímek). K dispozici je však také AV rozhraní, které umožní fotoaparát propojit s televizorem, což se může hodit při kontrole snímků někde na cestách anebo pokud snímky ukazujeme přátelům.



Ovladače fotoaparátu lze nainstalovat bez jakýchkoliv problémů, stejně jako doplňkový software, který slouží k uchovávání snímků. Program NikonView je k tomuto účelu dostatečně vhodný a jelikož umí využít i informací z EXIF hlavičky souboru, máte po ruce ihned všechny podmínky, za kterých snímek vznikl.


Provoz fotoaparátu

Fotoaparát je uveden do provozního stavu během jediné vteřiny. Na spoušť reaguje velmi rychle, po odexponování se snímek ukládá na paměťovou kartu, přičemž doba ukládání je závislá na velikosti snímku.