Nikon Coolpix B600: kamarád do přírody

Coolpix B600 je vybaven 16MPx CMOS BSI snímačem, má tedy o něco rozumnější rozlišení než 20MPx Coolpix B700. Fotografie lze ukládat jen ve formátu JPEG, takže na RAW se dnes nebudeme moci podívat.

 

 

 

Nejnižší citlivost ISO 125 už vykazuje vlivy odšumování, každopádně jde o dobře použitelnou citlivost pro běžné potřeby.

 

ISO 200 není o mnoho horší, stále dostatečná kvalita pro danou cílovou skupinu uživatelů.

 

Citlivost ISO 400 se už začíná zhoršovat. Fotoaparát se stále snaží udržet detaily, lehce ale ztrácí barevnost.

 

ISO 800 stále drží výraznější detaily, dochází ale k rozpíjení barev. Nouzově použitelné, zázraky nečekejte.

 

Teď už je to hodně špatné. ISO 1600 je plné odšumovacích artefaktů, chybí mu barvy i detaily.

 

Další navýšení logicky zhoršuje kvalitu obrazu, barvy jsou opět slabší, kresba je rozmytá a místy nepřirozeně přeostřená.

 

Nejvyšší citlivost ISO 6400 je v podstatě bez barev a detailů, nemá smysl ji používat. Podívejme se pak ještě na výsledky při konverzi na 12MPx rozlišení pro možnost vzájemného srovnávání napříč recenzemi.

 

 

 

První dvě citlivosti vypadají být v pořádku, také ISO 400 je dobře použitelné. Výše je to slabší a přes ISO 800 bych nechodil. Nyní zkusíme míru detailů na tradičním snímku vousů plyšového zajíce.

 

 

 

I při nejnižší citlivosti jsou vidět vlivy odšumování, ustřelené pixely a rozmývání. Každopádně větší rozmytí obrazu je patrné až od ISO 400 a výše.

 

Snížení rozlišení do standardizovaných 12 MPx fotografií při per-pixel zkoumání trochu pomohlo, ale v zásadě výbornou kvalitu nedostanete ani na nejnižším ISO. Použít se ale dá a úplně špatně nevypadá ani ISO 400 (podle konkrétních nároků, pochopitelně).

 

Na snímcích bílé plochy pak vidíme výrazné potlačování barevného šumu, který není vidět ani na nejvyšší citlivosti. To také vysvětluje bezbarvost snímků s vyššími citlivostmi.