Nikon Coolpix L100: lovec hmyzu
Nový ultrazoom Nikon Coolpix L100 má být nenáročným fotoaparátem pro všechny příležitosti. Nabízí netradiční design, slušný 15× optický zoom, typické 10MPx rozlišení, dobré supermakro a velký 3,0" LCD displej. Jaká budou další překvapení, jež L100 přichystal?
Kapitoly článku:
Noční scéna
Protože u fotoaparátu Coolpix L100 nemůžete sahat na ISO citlivost, bude pro vás expoziční čas 1 sekunda dostatečný, fotoaparát jen navolí ISO 800 a světla bude dostatek. Stejně tak mnoho bude i šumu.
Tento snímek ve zmenšenině vypadá pěkně, ale při detailnějším pohledu lze velmi dobře vidět spoustu šumu. Ten má na Nikon typickou charakteristiku občasných bílých nebo naopak až téměř černých pixelů, a je tedy jen velmi špatně odstranitelný v odšumovacím softwaru. Co jsem zkoušel, už se snímky při ISO 200 jsou velké problémy v odšumění.
V režimu Noční krajina je dovolen čas maximálně 1/2 sekundy. Přestože byla opět použita citlivost ISO 800, zdá se mi, že je na snímku méně šumu než v předchozím případě. Na takto vysokou citlivost je to poměrně dobrý výsledek, pochopitelně to hezká fotografie ani náhodou není. Jen ve srovnání s jinými kompakty se stejnými parametry čipu mi snímky přijdou trochu lepší.
V režimu vysoké citlivosti může automatika navolit až ISO 3200, maximální expoziční čas je ale omezen na 1/4 sekundy. Rozlišení je sraženo na 3 megapixely. Snímek si i přes velmi vysokou citlivost zachovává slušnou úroveň barev, nebledne. Má mnoho jasového šumu, barevného zde moc není.
Standardní scéna
Zde fotoaparát obstál poměrně dobře. Obloha vykazuje trochu jasového a barevného šumu, ale to půjde snadno odstranit, takže případné úpravy snímku nebudou příliš destruktivní (čím výraznější šum, tím menší úprava stačí k tomu, aby byl snímek nepoužitelný). Trošku se tu objevuje aberace, po předchozích zkušenostech jsem čekal větší množství, takže vcelku příjemné překvapení. Míra detailů je poměrně dobrá.
I zde vypadá být míra detailů na první pohled dobrá, nicméně některé části snímku už příliš dobře vykreslené nejsou. Jedná se zejména o jemnější trávu v pravé části snímku, která se spíše rozlévá do plochy než do náznaku stébel. Na stromech a těžní věži si lze všimnout na levých hranách chromatickou aberaci.
Snažil jsem se kompenzací expozice do minusu nechat kresbu obloze a snížit chromatickou aberaci. Ta je stále trochu patrná. Snímek působí svým ostřením poněkud zvláštně, zejména stromy v levé části snímku jsou poměrně dost přeostřené.