Nikon Coolpix L810: pro nenáročné

S ostřícím systémem u Nikonu Coolpix L810 budeme hodně rychle hotovi. V podstatě tu nelze nic nastavit a i v plně automatickém režimu funguje pouze středové ostření, případně doplněné o detekci tváří. Ta má průměrnou úspěšnost, ale podprůměrnou rychlost. V běžných podmínkách má AF systém vcelku dobrou úspěšnost, problémy nejsou ani v noci pokud mu dáte rozumně kontrastní hranu. Co ale fotoaparát opravdu nemá rád, je jakýkoli třes. Pak ani za dne neostří moc dobře, což je problém zejména na delších ohniscích. Další z věcí, kde je vidět šetření, je i rychlost ostření. Z části za to může CCD čip (který má z principu pomalejší vyčítání pixelů než CMOS, a tedy i pomaleji zvládá zásobovat AF systém obrazem), z části to ale půjde i na vrub procesoru nebo algoritmům.

I když tu je údajně EXPEED C2, rychlost zpracování čehokoli je hluboko pod tím, nač jsme u EXPEEDu C2 zvyklí. Ostření se ještě projevuje tak divně, že namáčknete spoušť, obraz se sekundu, někdy i dvě, v podstatě nezmění a až pak ohlásí zda je zaostřeno nebo nikoli. Na delších ohniscích je ostření opravdu hodně zdlouhavé a kazí to hlavní výhodu fotoaparátu, skvělé makro.

V běžném režimu fotoaparát nijak nepřekvapí vzdáleností od 10 do cca 140 cm dle ohniska. Pravá legrace začne se zapnutým makro režimem. To se od 60 do 130mm ohniska můžete pohybovat prakticky do půl centimetru od objektu, což přinese až 1,6× virtuální zvětšení a na delších ohniscích i příjemnou perspektivu s menším úhlem záběru. Pokud si nechcete plašit hmyz a podobně, můžete zazoomovat až na cca 210mm ohnisko, kde po vás bude vyžadováno asi 7 centimetrů. Nicméně i tak dosáhnete asi 1,1× virtuálního zvětšení, což je výborné.

Že je zvětšení objektivu opravdu velmi dobré, vidíte na následujícím snímku kleští. Hloubka ostrosti je i přes horší světelnost velmi malá. Není divu, neboť se sklo téměř dotýkalo kleští a u těchto snímků si už dokonce musíte dávat pozor na nečistoty na objektivu. Ty totiž mohou být rovněž zaostřené (v pásmu plné hloubky ostrosti).

Ani u měření expozice nestrávíme mnoho času. Je zde pouze automatika s možností korekce expozice od -2 EV do +2 EV. Nelze upravit ani způsob měření, to je zásadně celoplošné (pouze s digitálním zoomem se mění na středové a později i bodové). Citlivosti mají rozsah od ISO 80 do ISO 1600, což platí i pro automatiku. Časy mohou být od 1/1500 s do 1 sekundy, v režimu Ohňostroje (s přicloněním ND filtrem) volí fotoaparát zásadně 4 sekundy.

Světelnost má typické hodnoty F3,1 na širokém ohnisku a F5,9 na nejdelším. Jak vidíte průběh, patří zhruba k průměru své třídy. Do grafu jsem pro srovnání přidal i ultrazoom vyšší třídy, Panasonic Lumix FZ48 s 24× zoomem. Je vidět, že tyto levné ultrazoomy jsou na tom se světelností o něco hůře. Cloní se jen ND filtrem, který umí na nejširším ohnisku volit hodnoty F3,1 nebo F9,9, na nejdelším pak F5,9 nebo F18,9.

Kvůli pomalejšímu CCD čipu můžete natáčet maximálně HD video v rozlišení 1280×720 pixelů při 30 snímcích za sekundu. K dispozici máte optický zoom i stabilizaci, nechybí průběžné ostření. To je sice rychlé, ale občas přeostřuje až moc a obraz docela pulzuje.

Samotná kvalita videa je na HD rozlišení jen průměrná. Místy je vidět silná komprese nebo odšumování a detaily jsou docela rozmyté. Pro běžné rodinné natáčení to je určitě použitelné, ale fotoaparát občas zazlobí. Vzhledem k CCD snímači se připravte na smear efekt (bílé nebo fialové čáry seshora dolů při snímání velmi jasných objektů jako je slunce a podobně). Zvuk je stereo.

Ke stažení dávám dvě videosekvence v HD rozlišení. První je natáčena venku (60 sekund, 79 MB), druhá je pak interiérová (46 sekund, 61 MB).

Fotoaparát je vybaven optickou stabilizací obrazu. V menu ji lze vypnout, případně zapnout, speciální režimy nemá. Test proběhl na přepočteném 78mm ohnisku, vzdálenost dvou metrů a expozičním časem 1/10 sekundy. Testovaný účinek byl tedy na 3 EV.

Stabilizace má opravdu slušný účinek a ty 3 EV zvládne ustát docela hravě. V takových případech ani nepotřebujete nutně stativ. S delšími časy (nebo ohnisky) už ale může být trochu větší problém. Každopádně za stabilizaci dostává L810 pochvalu.

Široké ohnisko se hodí do stísněných prostor (pozor na perspektivní zkreslení širokého ohniska), lepší službu ale udělají delší ohniska. Detekce tváří je poměrně pomalá stejně jako autofokus, takže s portréty to bude chtít trochu více trpělivosti.

I když jsem se snažil co to šlo, ať byla citlivost ISO 160 nebo díky detekci pohybu ISO 640 jako v tomto případě, vždy byly snímky neostré a opravdu výrazně rozpatlané (na nižší citlivosti to překvapivě nebylo nijak výrazně lepší). Blesk je přiměřeně silný, díky výraznému vyklopení nemá problémy se stíny v rozích snímku a nesetkal jsem se ani s výraznějším efektem červených očí.

Napájení tu mají na starosti 4 AA baterie. Výrobce udává výdrž na alkalické baterie 300 snímků nebo 1 h 50 min videa, u NiMH na 450 snímků nebo 3 h 10 min videa, u lithiových pak na 740 snímků nebo 5 h 15 min videa. V testu jsem použil starší baterie Varta PowerAccu 2700 mAh, které už mají sice svá nejlepší léta za sebou (Sanyo Eneloop jsem tentokrát neměl k dispozici), ale i tak jsem se snadno dostal přes 340 snímků a s novějšími bateriemi věřím, že by se výdrž přehoupla ještě mnohem výše. Výdrž tedy hodnotím velmi kladně, horší je jen to, že symbol nízkého nabití baterie se ukazuje dost dlouho a spíše nahodile.