Nikon Coolpix P2
Začátkem letošního září uvedl Nikon dvojici kompaktů Nikon P1 a Nikon P2. Kromě rozlišení (8 a 5 Mpix) sdílí oba bratři objektiv schopný 3,5x optického zoomu, možnost natáčet VGA video i s optickým zoomováním, 802.11b/g modul pro bezdrátovou komunikaci, pozoruhodně příjemné ovládání a řadu dalších praktických drobností o kterých si dnes povíme více.
Kapitoly článku:
Recenzi začneme jako vždy letmým nahlédnutím do krabice. Množství věcí, jež zákazník s aparátem obdrží, by se dalo označit jako veskrze průměré - vlastní digitál, akumulátor, nabíječka + objímka na akumulátor, 2 kabely (jeden s koncovkou A/V out a druhý USB), manuál a 2 CD obsahující Wireless Camera Setup Utility 1.0, PictureProject 1.6 (pro PC i Mac) a digitální manuál k druhému jmenovanému.
Nikon Coolpix P2 je kompaktem středních rozměrů, spadající někam mezi placaté fotící kreditky a nejmenší ultrazoomy. Aparát se velmi spolehlivě drží již ve 3 prstech, když si dáte trochu záležet, dají se veškeré dostupné ovládací prvky obsluhovat přímo ze základního úchopu, pokud se pokusíte chňapnout jej jiným chvatem (4 prsty), už se zase nedostanete tak pohodlně k veškerému ovládacímu náčiní.
Ačkoliv se přístroj v kapse nosí velmi pohodlně, má tento způsob přepravy jeden háček, kolečko s možná až příliš hladkým chodem má bohužel tendenci se při nošení v kapse samovolně otáčet, takže se vám běžně stane to co autorovi recenze - když celí nažhavení na nějakou scénu vytáhnete digitál, nejprve na vás vyskočí hláška že volič je ve špatné poloze, když jej rychle opravíte, k druhému překvapení zjistíte, že místo naposled aktivního programového režimu se nyní nalézáte v nastavení Wi-Fi antény, což je věc, kterou já osobně v lese dělám poměrně zřídka...
Na čelní straně nalezneme zleva: Mikrofon, lampu autofokusu sloužící též jako indikátor samospouště a potvrzovač vyfoconého snímku (po expozici krátce blikne), nevýklopný vnitřní blesk a objektiv krytý automatickou krytkou.
Zadní straně dominuje 2,5" displej a dále sem tvůrci umístili kolébkový přepínač zoomu s vyvýšenými okraji, dole LEDka indikující aktivní blesk, tlačítko MENU pro vstup do menu, křížový ovladač s namapovanými funkcemi (režimy blesku nahoru, samospoušť vlevo, ostřicí vzdálenost + makro dolů a po stlačení doprava se objeví korekce expozice, (v "A" režimu případně i clony) a reálný histogram). Střední talčítko potvrzuje stisk či volby, vlevo dole máme Play button pro rychlou aktivaci Replay módu a vpravo koš mazající nepodařené záběry.
Na straně levé se za gumovou krytkou nachází mini USB port, na pravé je patrná pouze černě zakončená Wi-Fi anténa (se stavovou LEDkou uvnitř).
Horní strana nabízí zleva reproduktor, dále tu máme neobvykle umístěný kruhový volič s ještě neobvyklejším umístěním ISO, WB a Picture size/Quality přímo na kotouč, vedle na stisk jistá spoušť (hmatově zřetelně odstupňovaný 2polohový chod) a prohlídku této části digitálu končí příjemně zapuštěné On/Off tlačítko úplně vpravo u nějž je náhodný stisk z důvodu maximální nepohodlnosti tohoto hmatu prakticky nemožný. Objektiv aparátu se nezasunuje celý a vždy asi 8 mm vystupuje nad povrch, to ale s ohledem na takřka identicky vystouplý grip vpravo příliš nevadí.
Na spodní straně aparátu se samozřejmě nalézá jednak stativový závit a pak tu také máme posuvná dvířka ukrývající šachtu na akumulátor (jištěný západkou) a SD/MMC slot na patřičné paměťové karty (uchyceny osvědčeným zacvaknutím).
Bohužel, na běžném stativu z aparátu vytáhneme paměťovou kartu i akumulátor tak maximálně na půl žerdi...
Nikon Coolpix P2 je kompaktem středních rozměrů, spadající někam mezi placaté fotící kreditky a nejmenší ultrazoomy. Aparát se velmi spolehlivě drží již ve 3 prstech, když si dáte trochu záležet, dají se veškeré dostupné ovládací prvky obsluhovat přímo ze základního úchopu, pokud se pokusíte chňapnout jej jiným chvatem (4 prsty), už se zase nedostanete tak pohodlně k veškerému ovládacímu náčiní.
Ačkoliv se přístroj v kapse nosí velmi pohodlně, má tento způsob přepravy jeden háček, kolečko s možná až příliš hladkým chodem má bohužel tendenci se při nošení v kapse samovolně otáčet, takže se vám běžně stane to co autorovi recenze - když celí nažhavení na nějakou scénu vytáhnete digitál, nejprve na vás vyskočí hláška že volič je ve špatné poloze, když jej rychle opravíte, k druhému překvapení zjistíte, že místo naposled aktivního programového režimu se nyní nalézáte v nastavení Wi-Fi antény, což je věc, kterou já osobně v lese dělám poměrně zřídka...
Na čelní straně nalezneme zleva: Mikrofon, lampu autofokusu sloužící též jako indikátor samospouště a potvrzovač vyfoconého snímku (po expozici krátce blikne), nevýklopný vnitřní blesk a objektiv krytý automatickou krytkou.
Zadní straně dominuje 2,5" displej a dále sem tvůrci umístili kolébkový přepínač zoomu s vyvýšenými okraji, dole LEDka indikující aktivní blesk, tlačítko MENU pro vstup do menu, křížový ovladač s namapovanými funkcemi (režimy blesku nahoru, samospoušť vlevo, ostřicí vzdálenost + makro dolů a po stlačení doprava se objeví korekce expozice, (v "A" režimu případně i clony) a reálný histogram). Střední talčítko potvrzuje stisk či volby, vlevo dole máme Play button pro rychlou aktivaci Replay módu a vpravo koš mazající nepodařené záběry.
Na straně levé se za gumovou krytkou nachází mini USB port, na pravé je patrná pouze černě zakončená Wi-Fi anténa (se stavovou LEDkou uvnitř).
Horní strana nabízí zleva reproduktor, dále tu máme neobvykle umístěný kruhový volič s ještě neobvyklejším umístěním ISO, WB a Picture size/Quality přímo na kotouč, vedle na stisk jistá spoušť (hmatově zřetelně odstupňovaný 2polohový chod) a prohlídku této části digitálu končí příjemně zapuštěné On/Off tlačítko úplně vpravo u nějž je náhodný stisk z důvodu maximální nepohodlnosti tohoto hmatu prakticky nemožný. Objektiv aparátu se nezasunuje celý a vždy asi 8 mm vystupuje nad povrch, to ale s ohledem na takřka identicky vystouplý grip vpravo příliš nevadí.
Na spodní straně aparátu se samozřejmě nalézá jednak stativový závit a pak tu také máme posuvná dvířka ukrývající šachtu na akumulátor (jištěný západkou) a SD/MMC slot na patřičné paměťové karty (uchyceny osvědčeným zacvaknutím).
Bohužel, na běžném stativu z aparátu vytáhneme paměťovou kartu i akumulátor tak maximálně na půl žerdi...
