Nikon Coolpix P80: ultrazoom plný protikladů

Příslušenství

Jak je u fotoaparátů Nikon typické, bývají zabaleny do černohnědé krabice, která nehýří žádnými designovými výstřelky.
Obsahem balení je fotoaparát, Li-Ion akumulátor včetně nabíječky a jejího přívodního kabelu, dále krytka se šňůrkou (šňůrku jsme však nedostali), dále USB a A/V kabel, popruh na krk, CD se softwarem, několik nezbytných "lejster" a plnohodnotný návod k obsluze. Za to patří Nikonu pochvala, ořezané manuály nemám rád. Nicméně jeho struktura mi přišla občas trochu matoucí a některé věci se v něm hůře hledají.

Výdrž baterie

O napájení se stará akumulátor EN-EL5, který při napětí 3,7 V nabízí kapacitu 1100 mAh. To není až tak mnoho. Sám Nikon pak uvádí výdrž na cca 250 snímků, což je poměrně nízká hodnota. V praxi jsem byl schopen dosáhnout až cca 330 snímků na jedno nabití, pokud nebyl příliš často využíván blesk. Nicméně, dostal jsem se i na pouhých 215 snímků. Takže průměrná udávaná výdrž 250 snímků je skutečně pravdivá.

Indikátor stavu baterie je poněkud nešťastný. Začne se zobrazovat zhruba při 40% nabití. V praxi to tak znamená, že fotoaparát začne signalizovat brzké vybití již po poměrně krátkém používání, nicméně stále vydrží pořídit zhruba 100 - 130 fotografií. V podstatě tak nemáte vůbec ponětí, kolik energie zbývá. Plné nabití baterie by mělo trvat téměř dvě hodiny, během testu se čas pohyboval přibližně kolem dvou hodin a pěti minut.

Dodaný software

Dodané CD obsahuje jako obvykle software Nikon Transfer pro stahování fotografií z fotoaparátu do počítače. Dále zde najdete DirectX 9, Apple QuickTime 7 a Panorama Maker. Pak jsou zde ještě nějaké ovladače.
Aplikace Nikon Transfer si nehraje na žádné omalovánky, ale je příjemnou a rozumně vypadající aplikací. Lze si zde nastavit, kam se mají jednotlivé fotografie stahovat a několik dalších možností. Aplikace nečiní žádné problémy. Jen mi připadalo, že fotoaparát Nikon Coolpix P80 má nějak pomalejší rozhraní USB než jiné fotoaparáty Nikon. Kopírování fotografií z fotoaparátu do PC nebylo právě nejrychlejší.
Aplikace ArcSoft Panorama Maker 4 je poměrně přívětivou aplikací pro tvorbu panoramat. Nelíbí se mi jen automatické zaškrtnutí fotografií, které z nějakého důvodu vybere i ty fotografie, které do série snímků focených Panorama asistentem nepatří.

Zobrazení LCD

LCD displej fotoaparátu má úhlopříčku 2,7 palce a rozlišení 230 000 bodů (320×240 pixelů). Jeho pozorovací úhly jsou slušné, výkon na slunci lehce nadprůměrný. Obraz sice není úplně dobře viditelný, ale základní představa o tom, co fotíte, zůstává i při trochu ostřejším slunci.

Základní obrazovka vypadá asi následovně. Levý horní roh obsahuje ikonu motivového programu. Směrem doprava zde najdete makro režim, indikátor zoomu (zelená šipka signalizuje místo, kde můžete fotit supermakro z jednoho centimetru), dále je zde blesk a případně signalizace vybíjející se baterie. Pravý horní roh pak může obsahovat signalizaci zapnuté stabilizace pomocí písmen VR (zde není) a korekci geometrického zkreslení.

Levá strana LCD displeje obsahuje indikátor redukce šumu (NR), vyvážení bílé, barevných úprav, samospouště, korekce expozice blesku, korekce expozice a nastavené ISO citlivosti. Spodní řádek zleva pak ukazuje nastavený expoziční čas, clonu, množství fotografií, které se ještě vejde na kartu a nad tím rozlišení a kvalitu fotografií.

Pravá fotografie pak ukazuje manuální ostření. Vidíte, že takový výřez na displeji s malým rozlišením nezajistí přesné manuální ostření. Každopádně jde o jedno z těch nejlépe ovladatelných manuální ostření ve třídě kompaktů. Je především rychlé.


Další snímek představuje manuální nastavení expozice, zde konkrétně nastavuji expoziční čas. Pomocný graf pak znázorňuje expozici. Je zvláštní, že plus je zde nalevo a minus napravo, čekal bych to spíše obráceně. Na pravém snímku je pak korekce expozice.


Scénické režimy se vybírají po navolení SCENE na ovládacím kolečku a stisku tlačítka MENU. Pokud chcete blíže vědět, co znamenají, stačí posunout páčku zoomu a objeví se bližší popis režimu. Zas tak moc ale nenapoví.


Při stisku tlačítka s ikonou koše v režimu focení se zobrazí poslední fotografie a nabídne její smazání. Je to velmi užitečné, pokud nemáte místo na kartě a po vyfocení víte, že se snímek nepovedl. Nemusíte složitě "lozit" do prohlížecího menu a odtud mazat. Takto je to pěkně rychle při ruce. Napravo vidíte obrazovku při pořizování videosekvencí. Prakticky nic zde není. V pravém horním rohu je jen ikonka elektronické stabilizace, dole rozlišení a délka videa, které lze ještě pořídit.


Jednoduchý prohlížecí režim může být úplně bez informací, nebo jen se základními údaji o době pořízení fotografie a jejím názvu. Ve spodním pravém rohu zase můžete zahlédnout informace o rozlišení a pořadí fotografií. Lze jí také připojit zvukovou poznámku. O mnoho zajímavější je detailní výpis, leč ten zobrazuje poměrně malou fotografii a z nepochopitelného důvodu pak nelze fotografii nijak zvětšit. To je dle mého názoru velká chyba. Člověk se tak musí složitě překlikávat mezi módy prohlížení, pokud chce u jedné fotografie vidět expoziční údaje a pak se na ní podívat v detailu.

Je zde zobrazen název složky, název souboru, motivový program, expoziční čas, clona, expoziční kompenzace, citlivost a pořadové číslo. Velmi mi vadilo, že se tu nezobrazovala skutečná citlivost u automatických režimů. Informace o tom, že byla použita automatická citlivost mi nijak nepomůže. Nechybí zde ani histogram. Ten bohužel není k dispozici v režimu focení, prohlédnout si jej můžete až po vyfocení snímku.


Pokud v prohlížecím režimu odzoomujete, objeví se na obrazovce větší počet fotografií. Zobrazení videosekvencí je velmi podobné tomu u fotografií, akorát zde není podrobný přehled. Ve spodním řádku je zobrazena kvalita videosekvence a její délka. Tlačítkem OK ji pak můžete přehrát.


Přehrávání probíhá následovně. Dole je uplynulý čas jak číselně, tak grafem. Nahoře jsou zobrazena tlačítka, mezi kterými se překlikáváte čtyřsměrným ovladačem a stisknete je tlačítkem OK.

Menu

Samotné menu vyvolané volbou SETUP na ovládacím kolečku se ovládá velmi podobně jako fotografická menu vyvolaná tlačítkem MENU. Skládá se ze tří podobrazovek, kde stiskem tlačítka vpravo můžete rozbalit jednotlivé možnosti. Potvrzuje se tlačítkem OK nebo tlačítkem vpravo, což vše o něco urychluje.