Nikon Coolpix P90: napodruhé mnohem lépe

15.6.2009, Milan Šurkala, recenze: specifikace produktu

O ultrazoom Nikon Coolpix P90 je velký zájem. Snad každý, kdo si vybírá z této kategorie, má P90 v nejužším výběru. Jak si vede tento fotoaparát s rozsáhlým 24× optickým zoomem, 12MPx rozlišením a výklopným LCD displejem? Poučil se Nikon z chyb u Coolpix P80?

Kapitoly článku:

Nikon Coolpix P90: napodruhé mnohem lépe
Expoziční režimy a ostření
Výbava a nastavení
Fotografické testy
Fotografické testy 2
Fotografické testy 3
Galerie ilustračních snímků
Závěr

Autofokus, ostření

Nový Nikon Coolpix P90 nabízí vedle automatického ostření i manuální. To zobrazí napravo LCD displeje graf zaostřené vzdálenosti, ale je zde vyznačena pouze vzdálenost minimální, maximální (nekonečno) a mezi nimi jediná hodnota v závislosti na ohnisku. Více nic. Vzhledem k tomu, že byste měli ostřit dle obrazu na displeji a nikoli dle napsaných hodnot v metrech, to ani tak nevadí. V základním režimu fotoaparát náhled nezvětšuje, musíte stisknout tlačítko OK, a uprostřed displeje se zobrazí zvětšený displej. Rozlišení 230.000 bodů je pro manuální ostření zpravidla nedostatečné, což platí i u tohoto fotoaparátu. Za dne to jde ještě docela dobře, ale při horším osvětlení už šum dost ničí obraz a ostrost nelze dobře posoudit.

Automatika nabídne detekci tváří, automatický výběr zaostřovacího pole, manuální výběr pole a ostření na střed obrazu. Detekce tváří je průměrně rychlá, občas je však schopna rozeznat tvář i z profilu. Automatický výběr ostřícího bodu je trošku náladový, osobně jsem preferoval ostření na střed a případně manuální volbu ostřícího bodu. Stiskem tlačítka OK pak aktivujete možnost nastavení, dalším stiskem OK pak tuto volbu potvrdíte.

Fotoaparát potěší ostřícími vzdálenostmi na kratších ohniscích. Na tom nejširším potřebujete zhruba 10 centimetrů, v rozmezí ohnisek 40 až 120 mm však můžete ostřit ze tří až šesti centimetrů. Pak už nutná vzdálenost začíná růst a na maximálním ohnisku dosahuje 1,6 metru. Makro režim zkrátí na nejširším ohnisku vzdálenost na 5 centimetrů, od 45 mm do 100 mm pak můžete ostřit od půl centimetru, tím pádem dosáhnete velmi dobrého zvětšení a přitom lze být opravdu velmi blízko. Dále už vzdálenosti víceméně kopírují klasický režim.

Coolpix P90 umožňuje využít průběžné ostření, ale není nutno jej používat. Sice skutečně funguje a zaostřuje obraz i bez namáčknutí spouště, samotnému ostření při focení to ale nepomůže. Fotoaparát po namáčknutí spouště ostří znovu. V podstatě jde jen o to, uchovat obraz na displeji i po zoomování či zaměření na jiný objekt stále ostrý. Na chvíli se sice rozostří, ale poté fotoaparát většinou obraz správně doladí.

Ostření bylo obrovským problémem předchůdce Coolpix P80. Jeho rychlost a hlavně úspěšnost při horším osvětlení byla opravdu velmi špatná, za šera a za tmy se prakticky nedalo zaostřit. Coolpix P90 toto velmi výrazně vylepšuje. Za dobrého světla je ostření na krátkém i dlouhém ohnisku až nebývale rychlé. Za horšího světla se ostření trochu prodlužuje, ale stále patří k těm lepším a úspěšnost je až překvapivě dobrá. Samozřejmě někdy to nevyjde, nicméně v kategorii ultrazoomů již P90 patří k nadprůměru.

Makro režim

Jak jsme již probírali v minulé kapitole, makro režim na nejkratším ohnisku nenabízí největší přiblížení. To je k dispozici až při trochu delších ohniscích, takže o to lepší zvětšení pak fotoaparát nabízí. Prvně tedy zvětšení roste s vyšším ohniskem, za druhé pak s tím, že je možné se objektivem ještě více přiblížit.

expoziční čas 1/52 s, clona F4, citlivost ISO 189, ohnisko 26 mm, klikněte pro zvětšení

Na tomto snímku vidíte, že při citlivosti ISO 189 už má fotoaparát ve stínech docela problém s jasovým a barevným šumem. Rovněž je vidět, že i mírné přiclonění na F4 nezbavuje fotoaparát výrazné vinětace v rozích.

expoziční čas 1/35 s, clona F5,6, citlivost ISO 400, ohnisko 75 mm, klikněte pro zvětšení

Když přizoomujete, můžete jít mnohem blíže a fotit až takovéto makro. Při citlivosti ISO 400 fotoaparát odstraňuje barevný šum, takže snímek má poměrně přijatelný šum. Projevuje se zde chromatická aberace, na malé fotografii však nejde vidět. Na makro fotografie je nový Nikon Coolpix P90 opravdu výborný.

Nastavení expozice, automatika

Možnosti nastavení expozice jsou u Nikonu P90 bohaté. Vedle automatiky je zde i priorita clony, času a plně manuální režim. Automatika může nastavit expozici v délce 1/2000 s až 2 sekundy, v prioritních režimech i manuálním lze z fotoaparátu dostat maximálně 8 sekund. To není až tak moc.

Expoziční nastavení volíte kruhovým voličem vpravo nahoře na zadní straně fotoaparátu. U prioritních režimů je jeho funkce jasná, v manuálním režimu se tlačítkem korekce expozice přepínáte mezi nastavováním času a clony, samotnou volbu opět provedete kruhovým voličem. Fotoaparát ukazuje míru pod(pře)expozice snímku malým grafem, je však zvláštní, že plus je nalevo a minus napravo. V automatickém režimu P kruhovým voličem můžete upravovat způsob dosažení expozice. Např. fotoaparát vyhodnotí scénu na 1/20 s a F2,8. Otočením však můžete tyto hodnoty změnit na 1/2 s a F8. Expozice je totožná, jen je změněn způsob jejího dosažení. Takto ovlivníte např. hloubku ostrosti a podobně.

Průběh světelnosti objektivu můžete vidět na následujícím grafu. Vzhledem k tomu, že objektiv má trochu méně kroků zoomu, které lze nastavit, je graf poněkud skokový. Světelností v podstatě odpovídá konkurenčnímu Olympusu SP-590UZ, který jsme testovali nedávno. Ta tedy ze začátku poměrně rychle roste, takže již od cca 100 mm máte F4 a více. Celkově lze ale světelnost s ohledem na obrovský rozsah ohnisek hodnotit jako rozumnou. Škoda ale, že nedosahuje ani zdaleka takových hodnot jako má Panasonic FZ28.

Automatické měření expozice můžete nastavit na čtyři volby. První je celoplošné měření Matrix. Druhým typem je celoplošné měření se zdůrazněným středem, dále tu jsou dvě bodová měření. Jedno ve středu obrazu a druhé pak v místě autofokusu. Všechna měření se chovají zhruba tak, jak byste očekávali. Jeden problém, a to dost velký, tu ale je. Tím je výrazné přepalování snímků. Abyste měli slušné snímky s rozumnými barvami a osvětlením, je nutno stáhnout expozici zhruba o 0,7 EV, někdy i více. Markantní je to hlavně v přírodě, kde snímky s osvětlenou zelení docela silně zežloutnou. Pod mrakem je většinou expozice nastavována správně.

automatika

automatika s korekcí -0,7 EV

Na obrázcích výše si nevšímejte neostrosti v prvním případě (holt jsem to na tu vzdálenost neudržel), ale dívejte se zejména na aberaci pod světly, SPZ i na chromu masky. Co se týče citlivosti, tak zde máte opravdu bohaté nastavení. Manuálně lze nastavit ISO 64 až ISO 6400, přičemž ISO 3200 a 6400 je k dispozici v rozlišení maximálně 3 megapixely. Automatické nastavení volí ISO 64 až 800, AUTO HI ISO pak 64 až 1600. Kdo chce dávat větší důraz na kvalitu snímků, může automatiku omezit na rozsah 64-100, 64-200 nebo 64-400.

Stabilizace obrazu

Nikon Coolpix P90 disponuje mechanickou stabilizací pomocí posunu CCD čipu. U testovacích snímků jsem fotil ze vzdálenosti zhruba 2,5 metru při ISO 200, expozičním čase 1/2,5 sekundy a cloně F5,0. Ohnisko bylo zvoleno na 105 milimetrů.

bez stabilizace

se stabilizací

se stativem

Stabilizace se ukázala jako velmi účinná, při tomto měření dosáhla téměř ostrosti jako při použití stativu. I v praxi bylo možné fotit často až překvapivě ostré fotografie při hodně dlouhých časech. V interiéru jsem fotil s časy zhruba 1/40 s a ohniskem 330 až 370 milimetrů a zhruba polovina fotografií byla dostatečně ostrá.

Expoziční a fotografické režimy

Jako správný fotoaparát vyšší třídy má i Nikon Coolpix P90 hlavní ovládací kolečko, na němž jsou vyvedeny nejdůležitější fotografické režimy.

Jejich nabídka se nijak zvlášť nevymyká zavedenému standardu, jedinou zvláštností je zde rychlé sekvenční snímání sportu.

M (Manual) - Manuální nastavení expozice. Lze nastavit čas 1/2000 s až 8 sekund, clonu dle světelnosti objektivu na daném ohnisku maximálně po F8,0, citlivost v klasickém rozsahu 64 až 6400. Pokud máte nastavenu automatickou citlivost z jiného režimu, sama se přenastaví na ISO 64 a poté zase vrátí zpátky.
A (Priorita clony) - Poloautomatický režim, kde lze nastavit clonu, čas se dopočítá automaticky. Citlivost ISO lze nechat na automatice nebo jej nastavit ručně, lze využít korekci expozice. Maximální clona je F8,0.
S (Priorita času) - Lze nastavit čas v rozmezí 1/2000 s až 8 sekund. Clona se dopočítá automaticky, citlivost lze nastavit ručně i automatikou. Opět lze využít korekci expozice.
P (Program AE) - O expozici se stará automatika. Ta vypočítá čas i clonu, případně i ISO, pokud není nastaveno ručně. Lze využít korekci expozice v rozmezí -2 EV až +2 EV, rovněž můžete použít programový posuv, tedy změnit hodnotu času nebo clony a automatika druhý parametr přepočítá. Maximální čas jsou 2 sekundy.
AUTO - Plná automatika. Fotoaparát vám dovolí navolit pouze rozlišení a kompresi, aktivní zůstane ještě čtyřsměrný ovladač s jehož pomocí můžete nastavit samospoušť, blesk, korekci expozice a makro režim.
Sériové snímání sportu - Velmi rychlé sekvenční snímání s maximálním rozlišením 3 megapixely. Fotoaparát volí citlivost ISO 640 a vyšší, což je docela na nic, když chcete kvalitně fotit za dne. Snímky jsou pak šumem poněkud rozmazané. Na druhou stranu rychlost je velmi dobrá. Vynikající nápad je možnost ukládat snímky před zmáčknutím spouště. Jednoduše držíte namáčknutou spoušť, fotografie se průběžně nechávají ve vnitřním bufferu, a až nastane situace, na kterou jste čekali, jen domáčknete spoušť. Několik snímků před namáčknutím spouště se uloží a vy tak máte vše zaznamenáno. Toto se může hodit např. pro snímání blesků nebo při čekání na nějaké zvláštní gesto fotografovaných osob.
SCENE - Scénické režimy
SCENE - Automatický výběr scénického režimu. Vyžaduje vysunutí blesku.
Videosekvence
U1 a U2 - Sem si uživatel může uložit svá oblíbená nastavení a pak je v případě rychlé potřeby vyvolat. Není tedy nutno je rychle nastavovat. Stačí jen otočit kruhovým voličem do jedné z poloh.

Dále se podíváme na přehled scénických režimů, které naleznete pod volbou SCENE.

Portrét
Krajina
Sport
Noční portrét
Párty/Interiér
Pláž/Sníh
Západ slunce
Úsvit/Soumrak
Noční krajina
Makro
Jídlo
Muzeum
Ohňostroj
Reprodukce
Protisvětlo
Panoráma s asistencí
Záznam zvuku
Kvalita obrazu
Velikost obrazu

expoziční čas 1/272 s, clona F5,6, citlivost ISO 64, ohnisko 117 mm, klikněte pro zvětšení

Videosekvence

Natáčení videosekvencí již tradičně nepatří k silným stránkám fotoaparátů Nikon. Maximální rozlišení zůstává na 640×480 pixelech při 30 snímcích za sekundu. Obraz samotný není až tak špatný, ale není umožněno opticky zoomovat, digitální zoom je maximálně dvojnásobný.

Stabilizace je pouze elektronická. Přicloňování není úplně plynulé, ale viděl jsem i mnohem horší. Smear efekt patří ke středně výrazným, občas si fotoaparát se silným protisvětlem nedokáže dobře poradit. Rozhodně zaujme časosběrné snímání, kdy se fotoaparát zapne každých 30 sekund, 1, 2, 5, 10, 30 nebo 60 minut a vyfotí snímek. Ten pak uloží do videosekvence o rozlišení 640×480 pixelů / 30 fps. Tímto způsobem není možno pořizovat statické snímky v plném rozlišení. K dispozici je několik kvalit obrazu.

640×480 / 30 fps - cca 1000 kB/s
640×480 / 15 fps - cca 500 kB/s
320×240 / 15 fps - cca 250 kB/s (lze jej pořídit i v sépiových barvách a černobílé škále)

Pro vlastní posouzení kvalit fotoaparátu si můžete stáhnout krátkou 13sekundovou ukázku (13,7 MB).

Fotografování portrétů, blesk

Pro focení portrétů může fotograf využít detekci tváří, která je průměrně rychlá a vcelku dobře si poradí i s většími úhly naklonění nebo otočení hlavy. Má však trochu problémy s rozdílným nasvícením. Pokud je člověk osvětlen jen z jedné strany, fotoaparát tvář nerozezná. Značnou výhodou je velký rozsah ohnisek, takže můžete snímat portréty nejen velkých skupinek lidí, ale i jednotlivců na vysoká ohniska se značně rozmazaným pozadím.

expoziční čas 1/216 s, clona F5, citlivost ISO 64, ohnisko 85 mm, klikněte pro zvětšení

Na výchozí nastavení s minimální citlivostí nabízí fotoaparát přiměřené detaily, vlasy jsou ostré a nesplývají, šum je jen barevný a poměrně slabý. Vzhledem k silnému světlu se přepaluje obloha a polovina tváře se utápí ve stínu.

expoziční čas 1/282 s, clona F6,3, citlivost ISO 64, ohnisko 85 mm, korekce -0,7 EV, klikněte pro zvětšení

S funkcí D-Lighting (na střední sílu) a korekcí -0,7 EV zvolil fotoaparát kratší čas i větší clonu, čímž zabránil přepalům ve vlasech a na obloze. D-Lighting pak softwarově prosvětlil stíny, takže snímek je expozičně vyváženější. Je však nutno počítat s tím, že tato prosvětlená místa jsou silněji zašuměná a mají méně jasné barvy.

Výklopný blesk nabízí vedle klasických režimů jako vynucené spuštění a předblesk také slow synchro, a to jak na první, tak i na druhou lamelu závěrky. Účinnost blesku je slušná, +2 EV zde skutečně znamená +2 EV, a nikoli navýšení citlivosti jako u většiny jiných fotoaparátů.

blesk -2 EV, ISO 100, 1/30 s	blesk +0 EV, ISO 100, 1/30 s	blesk +2 EV, ISO 100, 1/30 s
blesk -2 EV, ISO 400, 1/30 s	blesk +0 EV, ISO 400, 1/30 s	blesk +2 EV, ISO 400, 1/30 s