Nikon Coolpix S210: solidní drobek

Příslušenství

Fotoaparát přišel v jednoduché černé krabici, na které je vyobrazen fotoaparát a jinak zde kromě loga výrobce a názvu fotoaparátu nic není. Žádné extravagantní výkřiky se nekonají.
Příslušenství je naprosto typické. Vedle fotoaparátu dostane zákazník akumulátor a nabíječku k němu (včetně přívodního kabelu), dále USB a A/V kabel, nechybí ani CD-ROM se softwarem Nikon Transfer a mezi jinými například také ArcSoft Panorama Maker. Dále zde naleznete poutko na ruku a několik papírů, mezi nimiž však není český návod. Jsou zde pouze bezpečnostní opatření, ale český návod si budete muset stáhnout z internetových stránek výrobce na www.nikon.cz.

Výdrž baterie

Už první pohled na akumulátor a jeho specifikace nevzbuzuje příliš optimistické předpoklady. Li-Ion akumulátor není příliš velký. Je velmi tenký a hodnoty 3,7 V a 740 mAh také nevypadají příliš lichotivě. Sám výrobce uvádí výdrž cca 220 snímků. Musím však říci, že fotoaparát je očividně o něco úspornější, než si výrobce myslí. Obvykle se dá pořídit kolem 240 - 250 fotografií, ale dosáhl jsem i 300 a 330 snímků na jedno nabití, takže výdrž na baterie je celkem ucházející. Nabíječka by podle výrobce měla akumulátor nabít během 100 minut, čemuž odpovídalo i mé pozorování.

Dodaný software

Softwarová výbava docela potěší. Na dodaném CD najdete totiž více než typické dvě aplikace. Nejdůležitější je Nikon Transfer pro přenos souborů a ArcSoft Panorama Maker pro vytváření panoramat. Pro jejich lepší vytváření je ve fotoaparátu pomocný scénický program. Dále je k dispozici Apple QuickTime 7, Microsoft DirectX 9 a ovladače pro sérii Nikon D1 a PTP ovladače pro fotoaparáty Coolpix.
Nikon Transfer je poměrně příjemná aplikace s velkými možnostmi nastavení. Sice vypadá trochu složitě, ale je to jen zdání. Jedinou nevýhodou je velmi dlouhé nahrávání náhledů fotografií. Než můžete spustit proceduru nahrání 500 fotografií, počkáte si nějakou tu minutu, než se načtou náhledy. Při nahrávání do 100 fotografií je to záležitost cca 10 - 20 sekund. Po spuštění nahrávání se začnou fotografie kopírovat z karty do počítače (předem určené složky), po ukončení se program standardně ukončí a vyskočí otevřená složka s fotografiemi.
Na dalším obrázku vidíte software ArcSoft Panorama Maker 4, v němž si zatrhnete fotografie nafocené v režimu panorama. Program je dokáže automaticky nalézt a označit, ale má v tom trochu chaos pokud máte ve složce více než jedno panorama. Poté označí všechny a musíte tedy odklikávat nepotřebné fotografie. To však nepovažuji za nějaký výrazný nedostatek.
Fotografie pak už jen seřadíte, pokud vám nevyhovuje automatické řazení (což by ale mělo vždy vyhovovat). Program pak vytvoří panorama o jehož kvalitě jste se mohli přesvědčit již v minulé kapitole věnované expozičním režimům a ostření.

Zobrazení LCD

O zobrazení se stará 2,5" LCD displej s rozlišením 230 000 pixelů. Ač jeho úhlopříčka patří na dnešní poměry spíše k těm menším, je chloubou fotoaparátu. Dokonce i ve zhoršených světelných podmínkách není obraz příliš sekaný, tedy prakticky za všech okolností je plynulý. Výhodou jsou také pozorovací úhly, barvy podává dobře bez jejich invertování i v opravdu velkých úhlech.

Nejčastěji uvidíte asi ty informace, které jsou na první fotografii a obvykle jich bude ještě mnohem méně. Nahoře vlevo je zvolený motivový program, dále následuje signalizace makro režimu a při zoomování zde vidíte také aktuální nastavení ohniska (viz fotografie vpravo). Směrem doprava je zde ikonka použitého blesku a je-li baterie se silami v koncích, objeví se také indikace brzkého vybití.

Pokračujme levou stranou, pod ikonou motivového programu je signalizace sekvenčního snímání (fotografie vpravo - např. BSS), dále je zde vyvážení bílé, úprava barev, samospoušť. Dole je pak korekce expozice a navolená citlivost ISO. Ve spodním řádku se pak objevuje čas expozice a clona (zde na fotografiích nikoli). Pravý sloupeček seshora může obsahovat ikonu elektronické redukce (logo "eVR"), poté případně časovou zónu a vkopírované datum. Na uvedených fotografiích je však jen signalizace rozlišení a počtu zbývajících fotografií. Toto počítadlo je až neskutečně nepřesné, uvedené číslo můžete vynásobit hodnotou zhruba 1,7. Zatímco prázdná 4GB karta začala s údajem 984 fotografií, po několika dnech focení jsem skončil na číslovce lehce pod 700. Podle toho mělo být vyfoceno kolem 300 fotografií, ve skutečnosti jich bylo 550.

Na následující fotografii lze vidět "manuální" zaostřování, lépe řečeno se jedná jen o posun centrálního bodu. Pravá fotografie ukazuje fotografickou nabídku, konkrétně vyvážení bílé.

Fotoaparát díky svým rozměrům nemá ovládací kolečko. To je zde nahrazeno tlačítkem MODE a nabízí klasické focení, vysokou citlivost, scénické režimy, hlasovou poznámku, videoklipy a nastavení fotoaparátu. Vpravo pak vidíte část nabídky scénických režimů, které jsou přístupny po navolení scénického režimu na předchozí obrazovce a následně stisknutí tlačítka MENU.

Stisknutím kolébky zoomu se pak můžete dostat k podrobnějšímu popisu scénického režimu. V normálním režimu focení stisk tlačítka MENU zobrazí obrazovku, jaká je napravo. Šipkou vpravo se pak dostanete k jednotlivým nabídkám. Ovládání je velmi rychlé a potvrzuje se nejen tlačítkem OK, ale také šipkou vpravo. Šipka vlevo slouží pro návrat zpátky. Položky jsou řazeny v kruhovém seznamu, po dojetí na poslední položku se tedy automaticky dostanete na první a není nutno proklikávat se zdlouhavě zpátky nahoru.

Nyní se věnujme prohlížecímu módu. V případě videa je zobrazen pouze čas, název souboru a dole pak kvalita a délka záznamu. Napravo je pak ukázáno, jak samotné přehrávání probíhá.

Statické snímky jsou na tom podobně. I zde je čas pořízení, název souboru, v pravém horním rohu pak mimo signalizace vybité baterie může být ikona eVR elektronické redukce otřesů. Zde je přeškrtnutá, stabilizace tedy použita nebyla. Pokud je možno snímek "stabilizovat", objeví se tato ikonka dole vedle pořadového čísla fotografie. Nad ním už je jen rozlišení snímku. Hodně mi zde chyběly podrobnější údaje o snímku (alespoň ISO, čas, clona, použitý blesk). Pravá fotografie ukazuje jen nabídku po stisknutí tlačítka "Koš".

No a v neposlední řadě je možno také nahrávat hlasové poznámky k fotografiím (v délce max. 20 sekund), nebo nahrát zvukovou poznámku přímo. Tedy k žádné fotografii. Je zde ve formě motivového režimu.

Menu

S nabídkami menu jsme se už předběžně setkali v minulé kapitole. Menu fotoaparátu je přístupné po stisknutí tlačítka MODE a je to poslední ikonka s klíčem. Poté se objeví zhruba tato nabídka. Napravo pak vidíte např. výběr uvítací obrazovky.

A na závěr ještě malý kalendář, kde pod jednotlivými daty naleznete fotografie, které byly daného dne pořízeny.