Nikon Coolpix S500: malý, ale výkonný

 

Optické vady objektivu je sice možné kompenzovat úpravou v počítači, stejně však dokáží člověku otrávit život. S fotografiemi ze stylového Nikonu S500 se není nutno příliš trápit v počítači. Sférickým zkreslením trpí pochopitelně především široký konec zoom objektivu. Zkreslení je sice výrazné, ale odpovídá ohnisku 35mm a je tudíž méně rušivé, než je tomu obvyklé o ohnisek širších.

Skutečným překvapením je však vinětace. Na dlouhém konci je jako vždy prakticky vždy minimální. Že si však poradí optika s vinětací na výbornou i na širokém konci zoomu jsme opravdu nečekali. Bez obav tedy lze fotografovat snímky s jednolitou modrou oblohou na široké ohnisko, stejně jako i jiné motivy, na kterých by s běžným fotoaparátem byla vinětace viditelná a rušivá. Dlouhé ohnisko 105mm si poradilo s oběma neduhy zcela bez problémů, což se však dalo očekávat.

 

 

 

Kresebnost objektivu, tedy schopnost optiky předat z fotografované scény co nejvíce jemných detailů digitálnímu čipu, je velmi důležitou vlastností fotoaparátu. V posledních recenzích se objevovaly digikompakty s rozlišením okolo sedmi megapixelů. Z toho plyne, že jen rozdíly v kresebnosti optiky se podepsaly na výrazných rozdílech mezi testovanými fotoaparáty.

Kresebnost širokého ohniska je mírně nadprůměrná a dosahuje velmi příjemného rozlišení 1500-1600 lph. Zohlednit musíme i velmi dobré výsledky v testování chromatické vady objektivu. Ta se totiž projevovala jen v minimální míře a nebo vůbec. Pokud k tomuto výsledku přičteme velmi dobré výkony v testech vinětace a sférického zkreslení, není třeba se nejkratšího ohniska fotoaparátu bát, ba právě naopak. Mimo to ohnisko 35mm patří mezi klasická ohniska dokumentární a reportážní fotografie.

Na dlouhém konci zoom objektivu dokázal objektiv Nikkor vykreslit 1400-1500 lph. Jedná se sice o horší výsledek, než na širokém ohnisku, ale stále se jedná o nadprůměrnou hodnotu, která dělá čest tradičnímu výrobci optiky i fototechniky.

 

 

 

Na výkonu optiky digikompaktu v protisvětle se velkou měrou podílý kvalitní antireflexní vrstvy. Nikon je tradičním výrobcem optiky, mimo jiné i objektivů pro zrcadlovky, pročež jsme předpokládali dobré výsledky.

A dobré výsledky jsme i dostali. Pravda, světlo ze slunce se výrazně přelévá do větví stromu, kde zároveň dochází k výraznému červenému reflexu a slabému světelnému závoji. Jednalo se však o světelně náročnou scénu a mimo oblast v těsné blízkosti zdroje světla je fotografie exponována dobře, bez jakéhokoliv plošného snížení kontrastu nebo reflexů v úhlopříčce fotografie.

Digitální fotoaparáty jsou elektronická zařízení s úzce specializovaným softwarem a hardwarem. My se v naší recenzi zaměříme na testování výstupu obrazového procesoru při různých nastaveních citlivosti snímače ISO a vyvážení bílého bodu. V neposlední řadě si posvítíme i na rychlost systému testovanou v několika konkrétních parametrech.

V diskuzích jsem se seznámil se zvyky mnoha fotografů, kteří nastavují v běžné fotografické praxi vysoké hodnoty citlivosti, zpravidla ISO 400 a vyšší. Přemýšlím tedy, jestli to není zbytečné vybavit digikompakt širokým spektrem citlivostí začínajícím na nízké hodnotě ISO 50.

Po vyzkoušení fotoaparátu na naší testovací scéně jsme došli k závěru, že použití nejnižší citlivosti ISO 50 opravdu své opodstatnění má. Fotografie exponovaná při nejnižší citlivosti vyniká rozlišením jemných detailů, bohatými kontrasty a dobrou ostrostí i přes vypnuté softwarové doostření. Výstup při citlivosti ISO 100 je sice také na vysoké úrovni, ale kvůli aktivovanému doostření již není obraz tak čistý, jako při ISO 50. V rozmezí ISO 200-400 nabízí Nikon Coolpix S500 velmi dobrý výstup bez znatelného šumu. Jen redukce šumu postupně s narůstající nastavenou citlivostí obraz rozostřuje. Ani náročnější fotografové však nemusí mít obavy před nastavením vysoké citlivosti ISO 400. Elektronika fotoaparátu odvádí velmi dobrou práci. To však již nestačí na citlivost ISO 800, kde musíme konstatovat výrazný šum i neostrost.

Při nastavených citlivostech ISO 1600-2000 je již jemné detaily slévají kvůli nadměrnému šumu a negativnímu vlivu jeho redukce. V ojedinělých situacích lze ještě citlivost ISO 800 použít. Výrobce fotoaparátu si je této skutečnosti vědom a implementoval do funkce Auto ISO omezení rozsahu nastavitelných citlivostí na rozsah ISO 50-1000. Tím se tedy prakticky shoduje s našimi závěry. Jako vždy si můžete fotoaparát ohodnotit dle vlastních měřítek podle výřezů v poměru 1:1 z testovací scény.

 

 

 

Potřeba excelentního vyvážení teploty chromatičnosti (vyvážení bílé) je u Nikonu S500 daleko vyšší, než u jiných kompaktů. A to především proto, že při nastavení jednoho z patnácti scénických režimů (nebo nahrávání video sekvence) není možné manuálně ovládat nastavení vyvážení bílé. Netušíme, proč výrobce fotoaparátu tuto možnost nedopřál a řídil se tvrdošíjně pravidlem, že scénické režimy jsou plně automatické a nedovolil fotografům do nich jakkoliv zasahovat.

Naše testovací scéna ranního nádraží nečinila fotoaparátu pražádné obtíže. Celá scéna je exponována korektně a nepatrně teplejší odstín dané scéně jen sluší. Pokud však dbáte na přísně věrné podání barev, doporučuji nastavit režim běžného fotografování (ikona fotoaparátu) přes tlačítko Mode a nastavit vyvážení bílé uživatelsky, nebo si vybrat jednu z pěti přednastavených variant.

V režimu běžného fotografování se nemusíte spoléhat jen na automatiku fotoaparátu, ale lze si vybrat z přednastavených variant a uživatelského nastavení. Pokročilejší fotografové patrně někdy využijí uživatelské nastavení, které si zvolí středovou část z hledáčku (fotografované scény) a odpočítá vyvážení bílé podle této oblasti. Proto se při nastavování této funkce obvykle použije střední šedá tabulka, nebo alespoň černobílý předmět. Ostatních pět předvoleb vyvážení bílé však pokrývá drtivou většinu fotografických situací, takže četná obec fotografů asi nebude výhod uživatelského nastavení požívat. Nota bene když automatika vyvážení bílé pracuje téměř bezchybně.

 

 

 

Nikon Coolpix S500 je vcelku rychlý fotoaparát, zaostřuje rychle a spolehlivě. Jen ve světelně náročných podmínkách občas nezaostřil, to však dostatečně důrazně indikoval na LCD displeji. Pozitivní také je, žepřestože Nikon nezaostřil, dovolil fotografovi exponovat snímek. Nikon S500 má totiž kvůli svému malému čipu, potažmo krátkému reálnému ohnisku objektivu široké pole hloubky ostrosti, do které může hlavní motiv spadat, i když automatické ostření fotoaparátu selhalo. Ostatní rychlostní parametry jsou průměrné až lehce nadprůměrné. Jen dobití blesku zabere fotoaparátu dlouhé 2,2 vteřiny. Vypnutí fotoaparátu a zasunutí objektivu také není nejrychlejší. Přehled rychlostních parametrů je shrnut do těchto odrážek:

Bez zajímavosti není funkce snímání do mozaiky, kdy fotoaparát s drobnými rozestupy exponuje jeden snímek za druhým řadu dlouhou 16 snímků, kterou uloží do jednoho obrazového souboru s rozlišením 3072x2304 pixelů v mozaice 4x4 snímky, každý s rozlišením 768x576 pixelů. Celá operace zabere fotoaparátu od zaostření téměř 11 vteřin.

Obvyklou noční scénu jsme exponovali ze stativu se zvoleným scénickým režimem Noční krajina. Kvůli použití scénického režimu jsme se museli spoléhat na automatické vyvážení bílé, pro něž není testovací scéna zrovna jednoduchým úkolem. Fotoaparát přísně exponoval scénu tak, jak byla nasvícena. Na jednu stranu tak zaznamenal úplnou informaci o tom, jak fotografovaná scéna vypadala, na druhou stranu se na snímek dostalo parazitní zářivkové světlo, které osvětlovalo sloupoví od levého okraje fotografie. Toto světlo způsobilo nepěkný barevný posun do zelených tónů, který na fotografii nepůsobí nejlépe.

Schopnost věrně zaznamenat barvu světla však nemusí být vždy na škodu a lze s tímto také experimentovat, jak dokazuje noční fotografie v kapitole Galerie ilustračních snímků. Fotoaparát nastavil korektní expozici a citlivost ISO 400. Pro fotografování ze stativu by bylo vhodné nastavit nižší citlivost, (pokud by to ve scénickém režimu však bylo možné). Naproti tomu pro fotografování z ruky by citlivost ISO 400 byla nedostatečná. Výrobce tedy zvolil zlatou střední cestu.

Na fotografii v plném rozlišení je patrná dobrá rozlišovací schopnost objektivu s nastaveným širokým ohniskem. I přes zataženou oblohu nastavila automatika fotoaparátu citlivost ISO 50. Na cihlové zdi je vidět citlivé doostření, které nijak nenarušuje jemné linie cihlové zdi. Bohužel, na liniích mezi oblohou a věžemi katedrály je při velkém zvětšení nadměrné škodlivé doostření již patrné na přeostřených liniích. Pochválit musíme velmi dobrou kvalitu obrazu při nejnižší citlivosti, správné stanovení expozice, které zamezilo přepáleným mrakům a bílé obloze. Testovací fotografii si jako vždy můžete stáhnout v plném rozlišení.