Nikon Coolpix S500: malý, ale výkonný

Na světlé budově ozářené kontrastním světlem brzkého odpoledne jsme testovali správnost automatického měření expozice. To by mělo v ideálním případě změřit expozici na nejsvětlejším místě fotografované scény a nastavit takovou expozici, která by dovolila zaznamenat kresbu i v těchto nejsvětlejších partiích (expozice na světla). Automatika Nikonu Coolpix S500 však zvolila jiný postup a nastavila expozici podle průměrných jasů na pořízené fotografii. Proto je sice kresba na většině fotografované plochy, ale již není nad vysokým oknem schodiště ve střední části fotografie. Digitální čip však dokázal zachytit scénu tak, že přepaly nejsou příliš patrné a přechod mezi nimi a světlými tóny je plynulý. Mimo to musíme zdůraznit, že i přes velmi kontrastní scénu není na fotografii prakticky žádná chromatická vada.

Mezi novými modely digitálních kompaktů se stále více objevují fotoaparáty vybavené širokoúhlou optikou začínající na ohnisku 28mm (ekvivalent kinofilmu). Široké ohnisko se hodí nejen ve stísněných prostorech a interiéru, ale prakticky při jakékoliv situaci, ve které chcete na fotografii zdůraznit prostor. Důkazem, že i s obvyklým ohniskem 35mm (ekvivalent kinofilmu) lze dobře vyjádřit při vhodně zvoleném motivu prostor a perspektivu, je fotografie z parku. Sbíhavé linie dojem prostoru umocňují. Je však také pravdou, že s širším ohniskem se dojmu prostoru dosahuje snazší cestou.

Autofocusové senzory digitálních fotoaparátů pracují na základě porovnávání kontrastů (pasivní AF systém). Ostří, dokud není kontrast v místě AF bodu co nejvyšší, poté indikují zaostření. Proto většina digitálů neumí zaostřit na čistou oblohu, protože na ní nejsou žádné kontrasty, jen jednolitá plocha. Senzor AF však lze zmást i při fotografování dvou se překrývajících rovin, např. klec v ZOO a zvíře za ní, nebo výše uvedený list a strom v pozadí. Scénu jsme exponovali opakovaně, ale autofocus vždy zaostřil správně na bližší a světlejší objekt. To je pozitivní, protože mnohdy při fotografování člověka zaostří některé kompakty na pozadí. Nikon S500 však touto tendencí netrpí.

Večerní fotografie exponovaná v protisvětle vytváří scénu s hlubokými stíny a vysokými jasy na obloze v mracích. Měření expozice fotoaparátu však scénu správně vyhodnotilo a nastavilo korektní expoziční parametry. Ztráta kresby ve světlech byla nevyhnutelná a bylo správné, že fotoaparát exponoval "na stíny", tedy s preferencí kresby ve stinných oblastech fotografie. Pochválit musíme i správné vyvážení bílé, které zachytilo atmosféru okamžiku a světelné podmínky.

V předchozí kapitole je uvedeno, že fotoaparát při noční fotografii dokáže scénu zachytit bez korekcí barvy světla. Vyzkoušeli jsme proto Nikon S500 na scéně osvícené zeleným světlem, abychom viděli, jestli automatika nastaví barevné korekce a bude se snažit silně zelený nádech kompenzovat. I v těchto krajních podmínkách však fotoaparát žádné korekce nenastavil a dovolil nám vyfotografovat barevně jistě zajímavý snímek bez sebemenších úprav.