Nikon Coolpix S6300: vlk v rouše beránčím

Nikon Coolpix S6300 nabízí průměrně pracující detekci tváří (jak v oblasti rychlosti, tak úspěšnosti), dále přiměřenou automatiku výběru z 9 bodů, rozhodně potěší i možnost manuálního nastavení ostřícího bodu, což se hodí zejména při focení na stativu. Nechybí ani standardní středové ostření. Účinek režimu sledování objektu mi přišel být spíše méně spolehlivým, docela snadno ztratí zaostřený objekt, přestože se nijak výrazně nemění poloha mezi fotoaparátem a objektem. Rychlost ostření je venku dobrá, a to i na nejdelším ohnisku. Bohužel v interiérech se ostření značně prodlužuje, což platí zejména u delších ohnisek.

K dispozici máte jednorázové ostření AF-S, navíc je tu i průběžné doostřování náhledu AF-F, které zajišťuje, aby byl obraz na displeji pokud možno pořád ostrý. Rovinu zaostření mění relativně pomalu, takže nedochází k žádným zběsilým honěním zaostření, ale k pozvolnému upravování ostrosti.

I když ultrazoomy Nikonu jsou známy vynikajícím makrem, Coolpix S6300 je bohužel výjimkou potvrzující pravidlo. Naopak jde o kompakt, který má běžné makro snímky skutečně nedostatečné (virtuální zvětšení jen okolo 0,4× až 0,45×). Ani telemakro na tom není nejlépe, zde se ale s 250mm ohniskem a 0,3× zvětšením už přeci jen dá trochu pracovat (snímky mají příjemnější kompozici s menší hloubkou ostrosti).

Kleště zabírají docela malou plochu snímku, nečekejte ani výrazné rozostřování pozadí. Chválím absenci chyb objektivu jako je např. chromatické aberace.

Fotoaparát podporuje pouze automatické nastavení expozice, samozřejmě je tu ale i možnost korekce expozice v rozsahu -2 EV do +2 EV. Měření expozice závisí na režimu focení, je zde 256bodové Matrix, celoplošné a bodové (v režimu digitálního zoomu). Výsledky jsou za běžných podmínek dobré, při kontrastnějších scénách se ale můžete dočkat přepalů. Citlivosti mají rozsah od ISO 125 do ISO 3200, režim automatiky pak končí na ISO 400, 800 nebo 1600 dle nastavení v menu. Můžete takto regulovat maximální míru šumu.

Expoziční časy mohou být od 1/2000 s do 1 sekundy, v režimu ohňostrojů lze dosáhnout až 4 sekund, naopak v režimu rychlého sekvenčního snímání (60 fps, resp. 120 fps) lze dosáhnout i čas 1/4000 s. Světelnost objektivu má sice typické hodnoty F3,2 na širokém a F5,8 na nejdelším ohnisku, ale jak vidíte z grafu výše, jeho průběh je velmi dobrý a prakticky až do cca 150mm ohniska patří k nejlepším ve své třídě.

Možnosti natáčení videa jsou u fotoaparátu Nikon Coolpix S6300 opravdu velmi bohaté. Máte zde Full HD (1920×1080 pixelů) a HD (1280×720 pixelů) video při 30 snímcích za sekundu, nechybí ani menší rozlišení a dokonce možnost natáčet v iFrame. Velká legrace může být se zpomalenými videosekvencemi při 120 fps (VGA) nebo 60 fps (HD), případně naopak se zrychlenými Full HD (15 fps).

U zpomalených videosekvencí není zaznamenán zvuk. Při jejich natáčení lze tlačítkem OK přepínat mezi zpomaleným a klasickým 30fps záznamem. Stinnou stránkou je to, že při tomto přepnutí část videosekvence vypadne a objeví se v ní nepříjemný časový skok. Zvuk je stereo, je zde i režim snižující hluk větru. Částečně pomáhá, ale rozhodně není všemocný.

Kvalita obrazu je solidní, Full HD je vysoké rozlišení a je vcelku dobře využito. K dispozici máte optický zoom včetně digitálního. Zde mi přijde, že fotoaparát umí vyřezávat video z menší plochy čipu, protože část digitálního zoomování se (alespoň podle mého zdání) obejde bez ztráty kvality a až po chvíli začne video silně kostkovatět. Rolling shutter efekt patří k těm slabším. Autofokus je takový všelijaký. Za dobrého světla má tendenci správně zaostřovat, ale občas mu to chvíli trvá, takže při zoomování máte obraz každou chvíli mírně rozostřený. U běžného venkovního videa ale nevidím problém. Velké problémy s autofokusem jsou ale v interiéru, kdy svou funkci opravdu nezvládá. Přicloňování je rovněž zajímavou směsicí. Obvykle je příjemně plynulé, ale v momentě aktivace hardwarového ND filtru dojde k úplnému přeskočení jasu. Doporučuji se tedy vyhnout snímání videosekvencí s vysokými rozdíly jasů.

Abyste se sami mohli podívat na kvalitu videa, můžete si stáhnout venkovní Full HD video (78 sekund, 139 MB) a jednu interiérovou (51 sekund, 92 MB). Dále je tu 120fps zpomalená videosekvence (29 sekund, 11 MB), 60fps zpomalená videosekvence (41 sekund, 32 MB) a také zrychlenou HD (7 sekund, 12 MB).

Fotoaparát disponuje optickou stabilizací VR. Tu lze v menu vypnout nebo zapnout, případně ještě doplnit o detekci pohybu, ale nějak jsem si nevšiml, že by tato detekce fungovala (a to i přesto, že jsem splnil všechny její podmínky pro správnou funkci dle manuálu).

Účinek stabilizace je rozhodně znát, neznamená to však, že bude všemožným zachráncem. Ve své třídě patří k lehce lepšímu průměru.

Detekce tváří je průměrně rychlá a totéž platí i pro její úspěšnost. Na detailnější portréty nabídne fotoaparát delší ohniska (byť reálná nejsou kvůli malému čipu až tak dlouhá), ale světelnost není až tak zázračná, aby se dalo dosáhnout "zrcadlovkově" rozmazaného pozadí.

Samozřejmě, pozadí trošku rozmáznete, ale nečekejte zázraky. Detaily na snímku by mohly být i ostřejší, na kompakt této třídy je to přiměřená práce. Blesk nabízí všechny potřebné základní režimy, tedy vypnutý, zapnutý, automatický blesk, dále předblesk a slow synchro. Efekt červených očí je středně patrný. Oči sice doslova nesvítí, ale červená barva je v nich patrná.

Li-Ion akumulátor EN-EL12 s napětím 3,7V a kapacitou 1050 mAh má podle výrobce vydržet na 230 snímků nebo 60 minut Full HD videa. V praxi se mi ale dařilo dosahovat mnohem vyšších čísel, a to až kolem 320 snímků na jedno nabití. To je docela slušné číslo.