Nikon D5600: zrcadlo stále žije

Začneme schopnostmi ostření. Nikon D5600 je vybaven modulem Nikon Multi-CAM 4800DX s 39 zaostřovacími body, přičemž 9 z nich je křížových. Výrobce hovoří o citlivosti od -1 EV a je to opravdu znát. Za dnešním standardem už zrcadlovka opravdu hodně zaostává a konkurenční fotoaparáty dokáží ostřit i za podstatně větší tmy. Také pokrytí není úplně nejlepší, určitě by neuškodilo přidat trochu více bodů nahoru a dolů (do stran je pokrytí solidní).

Přesto tu jsou rozhodně i věci, které lze na zaostřovacím systému chválit. Máme zde jednorázové ostření AF-S, průběžné ostření AF-C a pak něco mezi, AF-A (automatická volba mezi AF-S a AF-C). Průběžné ostření funguje příjemně a je vidět, že Nikon má s fázovým zaostřování hodně zkušeností. Je rychlé, s krokovým motorkem navíc tiché, takže si ani neuvědomíte, že se tam v pozadí něco bedlivě snaží zajistit vám ostrý obrázek. AF-C přeostřuje neustále (bez pulzování), AF-A pak jen při větších změnách (přepíná mezi AF-S a AF-C).

Zajímavé je množství zaostřovacích režimů. V AF-S jsou jen dva, jednobodové ostření (lze okamžitě polohovat kurzorovými šipkami) a automatický výběr. Ten funguje obvykle slušně, pouze za horšího světla se vyhýbá objektům, na které by měl problém zaostřit. AF-C je už o něco velkorysejší. Tam je těch režimů totiž hned šest. Opět se začíná jednobodovým ostřením, pokračuje dynamická oblast s 9, 21 nebo 39 body. Čím více bodů, tím lépe se drží původního objektu, ačkoli na něj už nemíří zaostřovací bod.

Následuje 3D zaostřování, kde si můžete vybrat polohu zaostřovacího bodu a fotoaparát jej pak poměrně úspěšně sleduje. Nakonec je zde automatický výběr, kdy si fotoaparát sám vybere kam ostřit i jak toto místo sledovat. Nefunguje to vůbec zle, byť občas by to fotograf přeci jen volil jinak. Nejvíce se mi tak zamlouval 3D systém.

U zrcadlovek je už z podstaty jejího fungování potřeba mít přesně seřízený autofokus a možnost jej seřizovat ve fotoaparátu je naprosto zásadní věc. Bohužel, z nepochopitelných důvodů jej Nikon nenabízí (totéž ale platí i o Canonu). Co to pak může (ale nemusí) udělat v praxi, vidíte na snímku výše. Vybral jsem nejostřejší snímek pořízený s fázovým ostřením (ostatní byly horší) a jeden kontrastně zaostřený přes live view. Úroveň ostrosti je viditelně jiná a nenabídnout micro adjustment pro seřízení je tak trestuhodný prohřešek. Musím však říci, že se i tak jednalo o jednu z nejlépe seřízených zrcadlovek, kterou jsem kdy testoval (tuto neostrost vykazovala jen na širokých ohniscích a s dalším objektivem bylo vše v pořádku). V praxi to znamená, že první krok po pořízení zrcadlovky této třídy tak patrně bude muset vést do servisu pro seřízení autofokusu.

Nesmíme zapomenout ani na manuální ostření MF. Při použití nových AF-P objektivů ale musíte přepínat v menu, což sice Nikon prezentuje jako výhodu, ale ve skutečnosti je to jen zbytečná "drbačka" s lezením do menu. Nepříliš velký hledáček manuální ostření neusnadňuje a osobně se mi přes něj ostřilo velmi špatně.

Podstatně jiné je to ale v live view. Tam se dá náhled velmi výrazně zvětšit a oproti starším Nikonům se už ani při velkém zvětšení neseká náhled. Konečně je tak možno snadno manuálně ostřit. Samotný live view je na poměry zrcadlovek přijatelný i s autofokusem, nicméně je nutno říci, že konkurence opravdu nespí. Krokové zaostřovací motorky nových objektivů sice zajistí tiché ostření, ale fotoaparát to nestíhá až tak rychle. Pokud jde o výběr zaostřovacích bodů, máme tu detekci tváří (dobrá, ale větší úhly ji nevoní), malý a větší AF bod, který je polohovatelný (dotykově i pomocí šipek), a pak také režim sledování, který funguje překvapivě pěkně.

Pokud to např. srovnáme s Canonem a jeho duálními pixely, které se rozšiřují i do levnějších zrcadlovek, tak si Nikon neškrtá. Jeho 0,65 sekundy a více je sice použitelné, ale dnešní standard je někde pod čtvrtinou tohoto času. Nevýhodou je také extrémní neochota ostřit na bližší předměty. Zde jakoby se naopak inspiroval kompakty od Canonu. Jak za objektem prosvítá trochu pozadí, není šance zaostřit na popředí. Vyfotit květinu pomocí live view je naprosto nemožné, pokud tedy nezabírá opravdu skoro celou plochu snímku. Pokud bychom se měli bavit o klasickém fázovém ostření přes zrcátko, naměřil jsem časy okolo 0,2 sekundy na nejširší a 0,15 až 0,2 na nejdelší ohniskové vzdálenosti.

Nastavení expozice, automatika