Nikon D600: vynikající vstup do světa full frame

Full frame zrcadlovkám jsme se na stránkách Digimanie prozatím moc nevěnovali, pouze nedávno jsme vyzkoušeli Sony SLT-A99V, což je zvláštní fotoaparát na pomezí zrcadlovek a CSC fotoaparátů. Dnes testovaný Nikon D600 je druhým novým (relativně levným) full frame fotoaparátem s výměnnými objektivy, na který se podíváme. S již zmíněným fotoaparátem Sony by měl podle všeho sdílet stejný 24MPx full frame CMOS snímač, jen zde najdete sklopné zrcátko, a tedy pravděpodobně i o něco lepší výsledky v oblasti šumu (fotoaparát přijímá všechno světlo na čip, a tedy nemusí volit vyšší citlivost jako SLT fotoaparáty). K testu jsme dostali zároveň objektiv AF-S Nikkor 24-85mm f/3.5-4.5G ED VR. Samotné tělo je k dispozici za 48 tisíc korun, s tímto objektivem si pak připravte 60 tisíc.

 

 

Nikon D600 sice není žádná jedenapůlkilová cihla, přesto nejde o žádného drobka a samotné tělo váží 850 gramů. Ke zpracování nelze mít žádné výhrady, tělo je ve všech oblastech tuhé, nic nevrže, nic se neviklá. Tělo je z hořčíkových slitin a nabízí základní odolnost vůči nepřízni počasí. Ergonomie držení je solidní, osobně bych jen uvítal trochu výraznější vybrání vzadu pro palec. Množstvím tlačítek, horním stavovým displejem i mnoha dalšími detaily dává hned na srozuměnou, že v rukách držíte poctivý fotoaparát, který už něco zvládne.

Na přídi najdete klasický bajonet F, za nímž je již zmíněný nový 24MPx full frame snímač od Sony (známý např. z modelu Sony SLT-A99V). Zde má ale před sebou sklopné zrcátko. Nalevo od bajonetu je tlačítko pro odjištění objektivu. Jako u všech Nikonů, i zde si musíte zvyknout na to, že se objektivy odjišťují do opačného směru. Nad logem D600 je malý mikrofon a nad ním pak infračervený přijímač. Pod bajonetem z tohoto pohledu nalevo uvidíte funkční tlačítko Fn, kterému můžete přiřadit některou z nabízených funkčností. Možností je samozřejmě spousta, od zapnutí RAWu přes Active D-Lighting až po styly měření expozice nebo ostření. Ta samá nastavení pak můžete přiřadit tlačítku náhledu hloubky ostrosti, které je o něco výše.

Dále zde vidíte AF diodu, ta může sloužit i jako kontrolka samospouště nebo pomocné světlo pro snížení efektu červených očí. Grip je už tradičně vybaven barevným proužkem a na něm pak najdete přední otočný ovladač. Je nasnadě, že je do značné míry konfigurovatelný a velmi dobrou práci zastane zejména se zadními tlačítky. Např. s tlačítkem QUAL upravuje rozlišení, zatímco zadní volič upravuje formát ukládání RAW/JPEG, s tlačítkem ISO pak vzadu nastavujete citlivost a předním voličem, a to musím obzvlášť zdůraznit, zapínáte a vypínáte automatické nastavování ISO citlivosti! Přestože je tak automatika pro Nikon typicky zakopaná v hlavním menu, toto je geniální způsob jak ji jedním pootočením kolečka pohodlně a velmi rychle zapnout. Bravo! Je jím možné nastavovat vlastnosti bracketingu, korekci expozice blesku a mnoho dalšího.

K testu jsme dostali základní setový objektiv, kterým je AF-S Nikkor 24-85mm f/3.5-4.5G ED VR. Nabídne zhruba 3,5× optický zoom a oproti setovým objektivům pro APS-C zrcadlovky se může chlubit zejména širším úhlem záběru (24 mm proti přepočteným cca 27 mm u 18-55mm objektivu). Další výhodou je to, že na nejdelší ohniskové vzdálenosti nabízí lepší světelnost F4,5 (proti F5,6), což spolu s větším čipem, a tedy i většími ohniskovými vzdálenostmi nabídne možnost dosahovat značně menší hloubky ostrosti.

Ostření je zde zajištěno velmi tichým SWM motorkem. Při ostření se nic netočí ani nehýbe, a to platí i pro ostřící kroužek. Bez toho, aniž byste cokoli nastavovali a přepínali, můžete po zaostření autofokusem doostřit ručně (režim M/A). Samozřejmostí je tu i plně manuální ostření M. Ostřící kroužek by mohl mít menší vůli, zhruba dva milimetry chodu nemají jakýkoli vliv na změnu zaostření. Při zoomování se přední část objektivu trochu vysouvá. Chod kroužku je pro video nedostatečný, při jemném zoomování se dost "kouše". S objektivem můžete používat filtry o průměru 72 mm.

Seshora vidíte sáňky na externí blesk a dlouhé rameno blesku interního. Vyklápí se elektronicky tlačítkem na levé straně.

Na levé straně jsou dvě kolečka. To vrchní nastavuje fotografické režimy, a jak je v této třídě obvyklé, k jeho otočení musíte zároveň zmáčknout pojistku uprostřed. Spodní tlačítko je také jištěno pojistkou a vyžaduje trochu té prstové gymnastiky. Druhé spodní kolečko zapíná režimy sekvenčního snímání, samospoušť, tichý režim a podobně.

Na pravé straně od blesku je stavový displej. Jeho podsvícení je možné provést vychýlením páčky pro zapnutí přístroje. Dále tu máte ouško na provlečení popruhu. Na horní straně jsou také tři tlačítka. Vlevo je to nastavování měření expozice, červené tlačítko spouští nahrávání videosekvencí (musíte ale být v live view režimu) a dále je tu tlačítko korekce expozice. Jako poslední je u páčky pro zapnutí fotoaparátu spoušť, k níž nemám nejmenších výhrad.

Zadní část je pro zrcadlovky Nikon docela typická pěticí tlačítek po levé straně displeje. Začneme ale nad displejem. V levém horním rohu najdete tlačítko pro vstup do režimu prohlížení a vedle toho tlačítko pro mazání vyfocených snímků. Následuje hledáček, který je solidně velký a potěší i 100% pokrytím. Fotí se přes něj opravdu velmi příjemně a není problém ani s manuálním ostřením. Směrem dále doprava najdete tlačítko AE-L/AF-L pro zamykání expozice a ostření, konkrétní chování ale pochopitelně závisí na nastavení v menu. Může zamykat expozici, zaostření nebo oboje při držení tlačítka, může zamknout expozici trvale (není nutno držet tlačítko), může spouštět autofokus (v takovém případě fotoaparát neostří při namáčknutí spouště). Jako poslední funkce je blokování zábleskové expozice.

3,2" LCD displej má vysoké rozlišení 921.600 bodů (640×480 pixelů), pozorovací úhly jsou dobré, ze stran lehce klesá kontrast. Nalevo od displeje je již zmíněných pět tlačítek. Nahoře je tlačítko MENU pro vstup do hlavního menu. Druhé se pak věnuje barevným předvolbám Picture Control, třetí nastavuje ochranu snímků nebo vyvážení bílé. Zadním voličem měníte jednotlivá nastavení, předním se pak upravuje jemné vyvážení zvolené předvolby.

Čtvrté tlačítko funguje jako lupa, případně upravuje rozlišení a formát snímku. Při otáčení zadním voličem se zapíná RAW a kvalita JPEGu, předním se pak mění rozlišení snímků. Podobně funguje i poslední tlačítko ISO. Samo o sobě funguje jako oddalování náhledu snímků, se zadním voličem upravuje nastavení ISO citlivosti, s předním voličem pak vypíná a zapíná automatiku ISO citlivosti.

Na pravé straně od displeje vidíte zadní volič, o kterém tu byla již několikrát řeč. Dále je tu čtyřsměrný ovladač s prostředním tlačítkem OK, které budete potřebovat v podstatě pro veškeré nastavování v menu. Kolem něj je páčka, která při nastavení do polohy L zamezí možnosti upravovat ostřící body čtyřsměrným voličem. Směrem níže najdete tlačítko pro spuštění režimu živého náhledu (live view), páčkou můžete vybrat mezi režimem statických snímků a videosekvencí. Jako poslední je tu tlačítko Info, které spouští informační panel (druhým stisknutím pak umožní nastavovat konkrétní funkce na panelu).

Na objektivu je vidět přepínač autofokusu a manuálního ostření, pod ním je pak přepínač optické stabilizace obrazu. Na těle najdete několik prvků, začneme ouškem na provlečení popruhu. Směrem dopředu blíž k objektivu je tlačítko BKT po zapnutí bracketingu. Zadním voličem nastavujete počet snímků, předním pak rozdíl expozic. Fotoaparát vyfotí na každé stisknutí spouště jeden snímek, ale při zapnutí sekvenčního snímání je schopen vyfotit celou sérii na jedno stisknutí. Dole vidíte tlačítko pro odjištění objektivu. Úplně nejníže je přepínač manuálního a automatického ostření, tlačítkem pak můžete upravit ostřící režim. Zadním voličem vybíráte mezi AF-S, AF-A a AF-C, předním pak styl výběru ostřících bodů.

Pod gumovými krytkami najdete pět různých vstupů a výstupů. Nahoře je konektor pro sluchátka a další pro externí mikrofon. Dále tu najdete USB a HDMI port, směrem dopředu je pak vstup pro připojení dalšího příslušenství.

Na pravé straně neuvidíte v podstatě nic zajímavého. Vedle ouška na provlečení popruhu tu je už jen velká krytka prostoru paměťových karet.

Fotoaparát potěší dvojicí slotů pro SD karty, díky čemuž můžete různě nastavit ukládání snímků (až po přeplnění, zálohování), RAWů nebo provádět kopírování.

Závit pro stativ je logicky kovový a umístění v ose objektivu. Na levé straně z tohoto pohledu je krytka prostoru pro Li-Ion akumulátor a pod ní je ještě vstup pro přídavný grip krytý gumou.

Nikon D600 využívá služeb Li-Ion akumulátoru EN-EL15. Krytka drží velmi dobře a nemám žádných námitek.

Zrcadlovka Nikon D600 nás velmi potěšila velmi příjemným a rychlým ovládáním. V dalších kapitolách se podíváme, jak D600 vlastně fotí.