Olympus mju-7010: stylovka v růžovém

Kompakty se 7× optickým zoomem mají u Olympusu již velmi dlouhou tradici. Veřejnost oceňovala velmi solidní přiblížení, nicméně tyto fotoaparáty začínaly až na 37 milimetrovém ohnisku. Široký úhel záběru jim byl tedy naprosto cizí. Olympus nyní situaci vylepšuje a dává zájemcům na výběr. Buď si lze koupit mju-7000 s původním rozsahem 37-260 mm, který sice hodně přiblíží, ale široký konec mu citelně schází, nebo si může pořídit mju-7010, který má rozsah 28-196 mm. Nabídne dle mého názoru mnohokrát použitelnější rozsah, ačkoli do dálky už není tak dobrý jako starší verze mju-7000. Jinak si jsou fotoaparáty specifikacemi docela podobné, oba mají 12MPx snímač, výběr je tedy jen na fotografovi.

 

 

K testu nám přišla růžová varianta fotoaparátu. Na první pohled překvapí svou tenkostí, samotné růžové tělíčko fotoaparátu patří k nejtenčím, jaké lze vůbec vidět. Až je s podivem, kam se ten 7× optický zoom vlastně vešel. Odpověď je jednoduchá. Objektiv totiž i ve složeném stavu docela vyčuhuje ze základu těla fotoaparátu, ale výborně to maskuje stříbrnými přechody. Takže fotoaparát působí opravdu velmi tence, ačkoli zas až tak tenký není. Každopádně patří k těm menším kompaktům. Zpracování fotoaparátu je dobré, tělo je tuhé, nic se neviklá, z přístroje budete mít dobrý pocit.

Přídi dominuje velké okruží objektivu, kolem si lze rovněž všimnout stříbrné přechody, které fotoaparát opticky velmi účinně zužují. Nahoře vpravo je malinký mikrofon. Naopak nalevo od objektivu je malinká dioda signalizující samospoušť. Nahoře nalevo je malý interní blesk.

Objektiv rozhodně potěší rozsahem ohniskových vzdáleností. Má velmi dobrý 7× optický zoom, který začíná již na širokoúhlých 28 milimetrech. Jeho maximum je pak na rovněž velmi solidních 196 mm. Světelnost F3,0 na nejširším ohnisku je rozumná, patří zhruba k průměru. Bohužel F5,9 na nejdelším ohnisku je už tradičně velmi špatná hodnota, bohužel u většiny kompaktů tak častá. Stabilizace je zde řešena mechanickým posunem CCD čipu.

Tady jde krásně vidět, jaké má mju-7010 tenké tělo a jak okruží objektivu vystupuje. Při maximálním zoomu se objektiv dostane do této polohy. Vlevo fotoaparát oznamuje své jméno a rozlišení čipu, směrem doprava na kovové liště najdete docela utopené tlačítko pro spuštění fotoaparátu. Kvůli tomu, že je umístěno v mírné prohlubni (resp. napravo od něj je vyvýšení), se hůře mačká, na druhou stranu nehrozí samovolné zapnutí. Vedle je i dioda signalizující zapnutý fotoaparát, pod ní je další dioda, která informuje o přístupu na paměťovou kartu. Jako poslední je zde vidět tlačítko spouště, se kterým nejsou problémy.

Olympus tradičně vybavuje své fotoaparáty HyperCrystal LCD displeji, které se vyznačují velmi dobrými pozorovacími úhly. Ani tento 2,7" displej s klasickým rozlišením 230.000 bodů (320×240 pixelů) není výjimkou. Obraz má pěkný, samozřejmě na slunci mu začíná poněkud docházet dech. I v tomto ohledu ale patří spíše k těm lepším. Na pravé straně jsou hlavní ovládací prvky.

Nahoře je kolébka zoomu, která se příjemně ovládá a je nutno říci, že ovládání zoomu je nejen přesné (ono zde ani není moc kroků, na kterých se lze zastavit), ale především opravdu velmi rychlé. Rychlost, s jakou se objektiv dostane od širokého ohniska k nejdelšímu, je opravdu parádní. Následuje hlavní kolečko fotografických režimů, k němuž nemám připomínky. Jeho tuhost je tak akorát.

Menší problémy ale nastávají u dalších tlačítek. Vzhledem k jejich malé velikosti a blízkosti mezi sebou je velmi jednoduché při stisku čtyřsměrného ovladače zároveň stisknout např. tlačítko MENU a podobně. Nemám moc velké prsty a moc si nedokážu představit, jak by fotoaparát mohl ovládat někdo s tlustějšími prsty. Problém se dostavuje spíše při rychlém nastavování, při běžné práci se to dá vcelku dobře zvládnout.

Nabídka tedy začíná tlačítkem MENU, kterým se dostanete do hlavního menu. Vzhledem ke třídě fotoaparátu nelze očekávat spoustu nastavení a mohu říci, že jich je snad ještě méně, než byste čekali. Mju-7010 je opravdu automat, a tak fotografovi moc na výběr nedává. Napravo je pak tlačítko pro prohlížení snímků. Výrobce zde pro efekt použil různé animace při prohlížení snímků, bohužel se to odráží na výkonu. Prohlížení je pomalejší, animace zdržují a není zde ani zobrazení plného náhledu s informacemi. Chcete-li zobrazit informace o snímku, můžete. Připravte se ale na to, že náhled snímku je jen malý, což by ani tak nevadilo (takové zobrazení je běžné), ale je "efektně" zkosený, takže vlastně ze snímku nevidíte vůbec nic. A nedá se to vypnout.

Ke čtyřsměrnému ovladači mnoho výhrad nemám, přestože umožňuje šikmé stisky. Na rozdíl od kdysi testovaného modelu mju-9000 se už tlačítko chová podstatně inteligentněji a i při šikmém stisku je stisk vyhodnocen tak, jak jste zamýšleli. Vzhledem k malým rozměrům by ale tlačítka mohla vystupovat trochu výše nad povrch. Směrem nahoru se nastavuje expozice (opět přes náhledy, které jsou efektní, ale pomalu se s tím pracuje), napravo blesk, dole samospoušť a nalevo makro. Jak už je u kompaktů Olympus tradicí, opět zde z nepochopitelného důvodu nenajdete 2sekundovou samospoušť a je zde pouze 12sekundová.

Tlačítko DISP. upravuje zobrazení displeje, který můžete doplnit o vodící lišty nebo dokonce histogram. Tlačítko OR slouží v režimu prohlížení k mazání snímku, v režimu fotografování pak spouští další menu, ve kterém můžete zapnout focení panoramat, umělecké filtry, vyrovnávání stínů a tzv. multiokno, kde vidíte účinek jednotlivých nastavení. Ta lze rovnou potvrdit.

Na pravé straně je jen ouško na provlečení poutka na ruku.

Na levé straně kromě dvou šroubků nenajdete vůbec nic.

Vespod fotoaparátu vidíte plastový závit na stativ a kousek od něj klasickou zdířku pro USB kabel, která je běžná i u jiných výrobců. Je tak velmi pravděpodobné, že fotoaparát připojíte k počítači i u známých a kamarádů. Zdířka bohužel není nijak mechanicky chráněná. Nalevo je pak krytka prostoru pro baterii a paměťovou kartu.

Najdete zde Li-Ion akumulátor LI-42B, který má nízké napětí 3,7 V a neméně tak nízkou kapacitu jen 740 mAh. Ani není divu, že Olympus udává výdrž na směšných 170 snímků. Můžete použít pomalé a drahé xD karty, případně přes redukci MASD-1 podstatně levnější a rychlejší microSD karty.

Po prvním shlédnutí na mě Olympus mju-7010 udělal dosti dobrý dojem. Zpracování je dobré, fotoaparát se rychle ovládá, objektiv má velmi dobrý rozsah zoomu. Vytknul bych mu jen menší tlačítka, která mohou dělat uživatelům s většími prsty problémy.