Olympus mju 9000: 10× ultrazoom v kompaktním balení

V této kapitole přináším několik ilustračních fotografií, abyste si mohli udělat ucelený obrázek o tom, jak fotoaparát fotí.

Protisvětlo se podepsalo na tmavých stínech a přepalující se obloze. Větve mají modré kontury, v rozích obrazu začínají být fialové, dá se to ale snést.

Širokoúhlých fotoaparátů Olympus ještě donedávna bylo jako šafránu, což se ale nyní mění. 28mm ohnisko modelu mju 9000 rozhodně potěší. Tento snímek působí poměrně dobře, nicméně pocitu jisté rozpatlanosti ve stínech se ubránit nemůžu.

Silnou stránkou fotoaparátu je supermakro. To dovolí jít velmi blízko. Fotoaparát při něm sice občas trochu déle ostří, ale výsledky jsou pěkné.

Typická ukázka podprůměrné světelnosti objektivu. Očividně je světla dost, ale fotoaparát v rámci zachování krátkého času expozice volil ISO 200. To se pochopitelně ukazuje na zvýšeném barevném šumu a nebýt manuálně vypnutého blesku, fotoaparát by si hned bleskem pomáhal. I při tomto světle!

Díky vysoké cloně nedochází k příliš velkému rozmazání pozadí. Tentokrát stačila i nižší citlivost ISO 100, takže snímek má poměrně slušnou kvalitu bez přemíry šumu, fotoaparátu se povedl.

Na tomto snímku opět vidíte, že vysoké rozlišení kvalitě fotografií nijak nepomáhá. Fotoaparát ani zdaleka nevyužije toto množství pixelů, neboť celková kresba je nedostatečná. Kdybyste vzali např.8MPx fotoaparát a jeho snímek zvětšili na 12 MPx, vypadal by dle mého názoru asi stejně.

Další ukázka supermakra. Fotoaparát zde podává dobré výkony, výjimečně zde téměř nenajdeme šum.

Supermakro z minimální vzdálenosti dovolí velmi slušně rozmazat pozadí. Tentokrát je na snímku více barevného šumu, ten ale půjde v odšumovacím softwaru odstranit bez jakýchkoli problémů.

Maximální ohnisko zde opět způsobilo nutnost volby citlivosti ISO 200 a věřím, že při zapnutí volby AUTO HIGH ISO by automatika nastavila minimálně ISO 400, ne-li třeba ISO 640. Obrazová kvalita na střední citlivost ISO 200 není přehnaně dobrá, na snímku je spousta barevného šumu a občas se vyskytne i jasový.

Už při ohnisku 34 mm má objektiv světelnost F3,5, což je spíše horší číslo. Ani umělé osvětlení nestačilo k tomu, aby byla zachována rozumná citlivost při rozumném expozičním čase. 1/4 sekundy je velmi dlouhý čas a citlivost ISO 320 přidala velké množství šumu. Snímek byl pořízen z ruky, stabilizace zde dobře zapracovala.

Další "pokojová" fotografie. Opět je vidět, že podprůměrná světelnost si vynucuje velmi vysoké citlivosti. Bylo pouze lehce pod mrakem a fotoaparát v interiéru sahal k citlivosti ISO 800 až ISO 1250. Co to provádí s obrazem, vidíte velmi dobře. Šum je viditelný již na této zmenšenině.

Proto není divu, že fotoaparát pálí blesk i tam, kde byste to normálně nečekali. I tak se často dočkáte minimálně středních citlivostí. Zde mě fotoaparát překvapil tím, že volil pouze ISO 160, obvykle jde přes ISO 200.