Olympus SP-590UZ: 26× zoom pro každého

11.6.2009, Milan Šurkala, recenze: specifikace produktu

Nový Olympus SP-590UZ přichází s největším optickým zoomem ve své kategorii (26x). K tomu přišel 12MPx snímač a spousta nových funkcí. Jak si povede ve srovnání s již testovanými konkurenty? Půjde o bombu mezi ultrazoomy? Odpovědi naleznete v dnešní recenzi.

Kapitoly článku:

Autofokus, ostření

Fotoaparát nabízí mnoho režimů ostření, takže tato kapitola rozhodně nebude krátká. K dispozici je nejen automatické ostření, ale i manuální. To se zapíná poměrně hluboko v menu, ale lze jej vyvést na funkční tlačítko. V tom případě se pak při ostření zvětší prostřední výřez na LCD displeji. Vzhledem k tomu, že má LCD displej klasické rozlišení 230.000 bodů, rozhodně se nedočkáte přehnaně detailního obrazu, nicméně musím poznamenat, že díky dobrému obrazu displeje se jedná o jedno z nejpohodovějších manuálních ostření na fotoaparátech s tímto rozlišením displeje.

Problém pochopitelně nastává za zhoršených světelných podmínek, kde kvůli vysokému šumu ostrost hran jen tak nezhodnotíte. Fotoaparát ukazuje hodnotu vzdálenosti, na kterou je zaostřeno. Posun ostření se děje tlačítky čtyřsměrného ovladače, minimální vzdálenost je však 10 centimetrů. Na kratší vzdálenost bohužel manuálně zaostřit nejde, což je velká škoda. Ostření probíhá rozumnou rychlostí.

Jestli vás fotoaparát něčím potěší, tak jsou to ostřící vzdálenosti. V průběhu testování jsem zjistil, že makro a supermakro režimy jsou zbytečné. Když se podíváte na graf níže, klasický i makrorežim mají téměř totožný průběh, takže zapnutím makra si nijak nepomůžete. To ale není třeba, neboť na nejširším ohnisku můžete ostřit z již velmi příjemných 5 centimetrů, zhruba kolem ohnisek 60 - 100 mm se můžete přiblížit až na 0,5 - 1 centimetr, takže můžete být nejen velmi blízko, ale dosáhnout také silného přiblížení objektu. S tímto fotoaparátem vyfotíte na svou třídu solidní makrofotografie.

Pokud nechcete nejlepší zvětšení obrazu pro makro lovit naslepo, stačí najít to místo, kde je světelnost objektivu F3,9 - F4,1 (to můžete udělat např. v režimu priority clony). Zde dosahuje fotoaparát nejlepšího poměru ohnisko / ostřící vzdálenost. Supermakro režim využívá výhradně ohnisko 51 mm a ostřící vzdálenost sotva pár milimetrů. Osobně bych preferoval se na supermakro vykašlat, využívat klasický režim, který dovolí v podstatě totéž přiblížení při ještě delších ohniscích. Od cca 100mm ohniska již ostřící vzdálenosti začínají stoupat a při maximálním ohnisku lehce překračují 1,5 metru. Při cloně F5,0 a reálném ohnisku téměř 120 milimetrů si můžete na kompakt neobvykle moc užívat minimální hloubku ostrosti.

Olympus SP-590UZ potěší i rychlostí ostření, která je na ultrazoom velmi příjemná. Za dobrého světla nemá problém ani na krátkém ani na dlouhém ohnisku. Ve srovnání s předchůdcem SP-570UZ navíc potěší ten fakt, že na dlouhém ohnisku nevyžaduje tak striktně kontrastní linie. Ano, bez nich se samozřejmě ostří hůře a déle, nicméně pokud dodržíte minimální snímací vzdálenost 1,5 metru a rozumné světlo, ostří slušně i na méně kontrastní objekty.

Horší to je však přesně na hranici, kdy je fotoaparát schopen zaostřit. Pokud se tedy budete např. na nejdelším ohnisku snažit zaostřit skutečně na limitních 1,5 metru, bude ostření trvat strašně dlouho až v řádu několika sekund (zhruba 3 sekundy). Stačí však poodstoupit pár centimetrů a hned je ostření mnohem svižnější. Jestli fotoaparát nemá něco rád, tak je to šero a tma. Tam ostří podstatně méně úspěšně a pomalu (opět až ty tři sekundy). Když mu ale najdete nějakou kontrastnější linii, nemá větší problémy a i v těchto podmínkách je dobrý. Přisvětlovací dioda má velmi dobrý účinek.

Co se týče automatiky, tak ta nabízí ostření na tvář, iESP, bodové ostření a tzv. oblast. iESP je poměrně inteligentní a většinou ostří přesně tam, kde by si to fotograf přál, což lze určitě pochválit. Bodové ostření ničím již ze své podstaty nepřekvapí. Režim oblast znamená, že si můžete sami vybrat z 99 zaostřovacích bodů, což se hodí zejména na stativu, kdy hlavní objekt není uprostřed scény. Potvrzení zaostření provedete dlouhým zmáčknutím tlačítka OK. Dlouhým zmáčknutím rovněž umožníte tento bod opět posouvat.

Můžete využít trvalý autofokus, který průběžně zaostřuje, takže v náhledu na LCD displeji máte stále ostrý obraz. Nicméně rychlost výsledného ostření po namáčknutí spouště to neovlivní, fotoaparát ostří znovu. Toho se dočkáte až u funkce prediktivní autofokus, která průběžně ostří po namáčknuté spoušti. Při domáčknutí tedy máte pořád zaostřeno a snímek se vyfotí okamžitě. Nutno poznamenat, že toto průběžné ostření je dosti přesné a rychlé. Jedoucí auto mu nedělá problémy.

Makro režim

Jak již bylo řečeno, makro a supermakro režim v podstatě není nutno zapínat, neboť stejných ostřících vzdáleností dosáhnete i s klasickým režimem. Supermakro sice při daném ohnisku (51 mm) nabízí kratší vzdálenost než makro a klasický režim, nicméně fotoaparát umožňuje v těchto režimech dosáhnout stejné ostřící vzdálenosti při ohniscích zhruba 80 až 100 mm.

expoziční čas 1/30 s, clona F2,8, citlivost ISO 100, ohnisko 26 mm, klikněte pro zvětšení

Takto to zhruba vypadá, když použijete nejširší ohnisko. Můžete fotit z cca 5 centimetrů, takže přiblížení není moc velké. V rozích obrazu je patrná silná vinětace. Ve stínech je barevný šum, na osvětlených plochách je ale vše v pořádku.

expoziční čas 1/8 s, clona F4, citlivost ISO 125, ohnisko 84 mm, klikněte pro zvětšení

Stačí však trochu zazoomovat a výsledek je hned jiný. Při prioritě clony nastavte nejnižší clonu a zazoomujte tak, ať se sama nastaví díky zhoršující se světelnosti objektivu F3,9 - F4,1, což odpovídá zhruba ohnisku 80 až 100 milimetrů. Tímto způsobem rychle najdete místo s největším zvětšením obrazu. Pak je samozřejmě možno upravit fotografický režim. Snímací vzdálenost byla zhruba půl centimetru.

Nastavení expozice, automatika

Expoziční nastavení jsou rozumně bohatá, najdete zde nejen automatiku, ale i prioritní a plně manuální režimy včetně režimu bulb. Automatika je omezena rozsahem časů 1/2000 s až 1/2 sekundy, na delší čas vás pustí pouze noční scénické režimy (noční scéna, Ohňostroj), které nabídnou maximálně 4 sekundy. Režim priority clony pochopitelně umožňuje nastavit clonu v rozsahu od F2,8 do F8,0 na širokém ohnisku a od F5,0 do F8,0 na nejdelším. Pochopitelně je k dispozici korekce expozice v rozmezí -2 EV až +2 EV. Ta není řešena náhledovými snímky s různým nastavením, ale pouhým překlikáváním ve velmi jednoduchém menu. Není to sice tak efektní a názorné, každopádně je to mnohem pohodlnější a rychlejší.

V režimu priority času jste bohužel také omezeni časem pouze 1/2 sekundy. Není mi úplně jasné, proč výrobce nenabízí delší čas - je to škoda. Teprve v plně manuálním režimu si můžete hrát, jak se vám zlíbí. K dispozici máte čas až 15 sekund, komu by to nestačilo, může využít až 8minutový bulb režim. Snad jen škoda, že k fotoaparátu není dálkové ovládání, držet 8 minut zmáčknutou spoušť jistě není žádná legrace. V bulb režimu jste omezeni na ISO 64 a je zapnutá redukce šumu, takže pořízení snímku bude trvat dvakrát tak déle (stejně dlouhý čas pak probíhá odšumování). Fotoaparát zobrazuje, jak moc se fotografie liší od správné expozice, a to v rozmezí -3 EV až +3 EV.

Co se týče světelnosti, Olympus SP-590UZ nijak nevybočuje ze zástupu moderních ultrazoomů. Na objektiv Leica Panasonicu FZ28 (18× zoom) ani zdaleka nemá, ten je v celém rozsahu světelnější, ale má zase kratší rozsah ohnisek. Objektiv Olympusu je však zhruba srovnatelný se starším Nikonem P80 (18× zoom) a oproti Canonu SX1/SX10 IS má světelnost poněkud lepší, zejména od cca 200mm ohnisek dále. Její průběh je nepříjemný na začátku, kdy poměrně rychle stoupá a F4,0 je dosaženo už někde u 90mm ohniska, ale je vidět, že na nejdelších ohniscích, která ostatní fotoaparáty ani nemají, má hodnoty rozumné.

Fotoaparát nabízí rozsah citlivostí ISO 64 až ISO 6400. Přitom platí, že ISO 3200 a ISO 6400 jsou dostupné v nižších rozlišeních, překvapivě se však nejedná o pouhé 3 megapixely, ale o 5 megapixelů. Automatika volí v klasickém režimu ISO 64 až ISO 400, v režimu AUTO HI ISO pak maximálně ISO 1600 (pokud budete mít prioritní režim a AUTO HI ISO, končí na ISO 400). Pokud v manuálním režimu budete mít automatické nastavení ISO citlivosti, natvrdo se nastaví ISO 64.

Co se týče samotného nastavování, to je poměrně překvapivé. Na delších ohniscích v rámci zachování kratších časů expozice se často nastavuje ISO 125 (občas i když je spousta světla), ale fotoaparát nikam s vyššími citlivostmi nespěchá a na ISO 125 zůstává překvapivě dlouho. ISO 400 většinou dostanete až když použijete skutečně nejdelší ohnisko a expoziční čas nad 1/10 sekundy. Udržet takový čas z ruky vážně není lehké, tedy je to prakticky nemožné, ale pokud si ruce o něco opřete a použijete hledáček, dají se i s poměrně dost dlouhými časy na nejdelším ohnisku pořizovat použitelné fotografie (tím nemyslím ostré, ale v akceptovatelné kvalitě pro "rodinné" použití).

K dispozici je pochopitelně samospoušť o délce 2 nebo 12 sekund. Potěší i možnost expozičního bracketingu, kterým lze pořídit 3 nebo 5 snímků s rozdílem expozice 0,3 EV, 0,7 EV nebo 1,0 EV. Uživatelskému tlačítku můžete přiřadit i funkci zámku expozice (pří. i AF LOCK), takže pokud nechcete, aby fotoaparát po každém snímku nastavoval expozici, můžete expozici uzamknout a nechat ji konstantní. Opětovné zmáčknutí tohoto tlačítka pak uzamčení zruší.

Stabilizace obrazu

Ultrazoom SP-590UZ disponuje mechanickou stabilizací realizovanou posunem CCD čipu. Její přítomnost je vzhledem k obrovským ohniskům rozhodně na místě. Testovací scéna byla focena ze vzdálenosti zhruba tří metrů z ruky při nastavené citlivosti ISO 200, expozičním času 1/2,5 s, cloně F4,4 a ohnisku 140 milimetrů.

bez stabilizace

se stabilizací

se stativem

Jak je vidět ze snímků, stabilizace má velmi dobrý účinek. Výsledek se sice nedá označit slovem ostrý, ale rozhodně je vidět, že stabilizace dokáže ostrosti výrazně pomoci.

Expoziční a fotografické režimy

Výběr hlavních režimů fotografování provedete točením hlavního kolečka na horní straně přístroje. Najdete zde celkem 10 voleb.

Jsou zde pochopitelně režimy expozice, automatika, scénické režimy, vlastní mód, videosekvence a režim prohlížení. Pojďme se na ně podívat podrobněji.

M (Manuál) - Plně manuální nastavení expozice. Tu lze nastavit v rozmezí 1/2000 s až 15 sekund, případně můžete využít až 8minutový bulb režim. Clona se dá nastavit v rozmezí světelnosti objektivu (F2,8-5,0) po maximální hodnotu F8,0. Pokud máte nastavenou automatickou volbu ISO citlivosti, sama se přepne na ISO 64. Expozici můžete upravovat po stisku tlačítka korekce expozice, směrem nahoru/dolů nastavujete čas, vpravo/vlevo pak clonu. Trochu mě zarazilo, že tlačítkem nahoru se čas zkracuje, intuitivně bych čekal jeho zvyšování. Nalevo se ukazuje číselná hodnota pře(pod)expozice při daném nastavení.
S (Priorita času) - Toto je už vlastně automatický režim, kde fotoaparátu nastavíte clonu. Lze si tedy nechat automatické nastavení ISO citlivosti a maximální expoziční čas je omezen na pouhou 1/2 sekundy. Proč, to netuším. Po stisku tlačítka korekce expozice můžete šipkami nahoru/dolů upravovat expoziční čas, tlačítky vpravo/vlevo pak samotnou korekci expozice.
A (Priorita clony) - V podstatě totéž co předchozí, akorát tentokrát nastavujete clonu. Čas je opět omezen na 1/2 sekundy.
P (Program AE) - Zde fotoaparát nastavuje jak expoziční čas, tak i clonu. I zde můžete pochopitelně využít korekci expozice.
AUTO - Plně automatický režim, do fotografického menu se vůbec nedostanete, můžete nastavit pouze rozlišení a JPEG kompresi.
Režim prohlížení - Komu nevoní utopené tlačítko prohlížecího režimu, má zde druhou volbu, jak zobrazovat pořízené fotografie. Toto se také hodí, když nechcete zapínat fotoaparát, ale chcete se podívat na fotografie. V tomto režimu se totiž nevysune objektiv.
Videosekvence
BEAUTY - Režim pro focení portrétů. Fotoaparát vyfotí snímek v plném rozlišení, ale vytvoří druhou kopii ve sníženém rozlišení 2 megapixelů, vyhladí tvář, takže člověk vypadá trochu mladší.
SCN - Nabídka scénických režimů.
My - Vlastní režim. Zde si uložíte své oblíbené nastavení (např. manuální ostření, priorita clony, ISO 64,...) a kdykoli vyvoláte tuto možnost, vše se nastaví. Celkem je možno uložit si až 4 předvolby.

Nyní se podívejme na přehled všech scénických režimů, které fotoaparát nabízí.

Portrét
Krajina
Sport
Noční scéna
Noční portrét
Interiér
Svíčka
Západ slunce
Ohňostroj
Multi-slučovač
Multi expozice
Kuchyně
Dokumenty
Úsměv (Velmi rychle detekuje, stačí přirozený mírný úsměv, což je výborné. Bohužel je k dispozici pouze při citlivosti ISO 640 a rozlišení 3 megapixely.)
Pláž a sníh
Pozorování ptáků
Změkčení pozadí
Pre-capture video (Při namáčknuté spoušti již zaznamenává video, zhruba sekundu, po zmáčknutí spouště nahrává dál. Nepřijdete tedy ani o akci těsně před zmáčknutím.)
Rychlý snímek (Zapne trvalý AF)

Již tradičně na výši jsou panoramata, která se s fotoaparátem fotí opravdu snadno. Fotoaparát podporuje focení s třetinovým přesahem předchozího snímku jako většina fotoaparátů, nabízí však i automatický režim, kde jen musíte trefit část scény (bílou tečku do čtverečku), přičemž fotoaparát pak snímek pořídí automaticky a sám jej zpracuje. Nevýhodou tohoto módu je ale nižší rozlišení a vysoká citlivost.

expoziční čas 1/1000 s, clona F6,3, citlivost ISO 640, ohnisko 87 mm, klikněte pro zvětšení

Videosekvence

Fotoaparát nabízí videosekvence v maximálním rozlišení 640×480 pixelů při 30 snímcích za sekundu. Rozhodně potěší možnost opticky zoomovat a také je k dispozici mechanická stabilizace. Komu by nestačil optický zoom, může povolit ještě digitální, ale to už jde kvalita k horšímu.

Nutno přiznat, že ve srovnání s obyčejnými kompakty této značky má SP-590UZ videosekvence podstatně kvalitnější. Bohužel ani zde není vše dokonalé, takže nemůžete nahrávat zvuk (případně můžete, ale zase nelze opticky zoomovat), přicloňování je skokové, protisvětlo také není největší kamarád. Při odzoomování z maximálního ohniska si lze všimnout nepříjemný zásek a výrazný skok v obraze (10. sekunda v přiložené videosekvenci a nejde o chybu v souboru, testovaný kus to dělal u každé videosekvence). Na druhou stranu potěší možnost nastavit vyvážení bílé, ostrost, kontrast a saturaci. K dispozici jsou 4 módy.

640×480 / 30 fps - cca 1600 kB/s
640×480 / 15 fps - cca 800 kB/s
320×240 / 30 fps - cca 600 kB/s
320×240 / 15 fps - cca 300 kB/s

K posouzení kvality si můžete stáhnou 22sekundovou videosekvenci (37,3 MB).

Fotografování portrétů, blesk

Pro focení portrétů nabízí Olympus SP-590UZ velmi široký rozsah ohnisek, takže lze snadno fotit velké skupinky lidí stejně jako portrét na větší vzdálenost s rozmazaným pozadím. K tomu se přidávají scénické režimy pro portrét nebo dokonce speciální režim Beauty Shot. Zajímavou možností je také prosvětlení stínů Shadow Adjustment Technology.

expoziční čas 1/100 s, clona F4,3, citlivost ISO 80, ohnisko 119 mm, klikněte pro zvětšení

Tento snímek byl vyfocen na základní nastavení. Takto expozičně těžkou scénu jsem vybral pro dobré porovnání výsledků s vyrovnáním stínů a bez něj. Zde je vidět, že stíny skutečně malému čipu s vysokým rozlišením nedělají ani trochu dobře, snímek je ve stínech silně barevně zašuměný, a to je použita citlivost ISO 80. Je však vidět, že na světlech je problém mnohem slabší. Expozičně těžká scéna se projevila na přepalech.

expoziční čas 1/100 s, clona F4,3, citlivost ISO 80, ohnisko 119 mm, Beauty Shot, klikněte pro zvětšení

Režim Beauty Shot zpracuje vyfocený snímek, zmenší jen na 2 megapixely a vyhladí pokožku. U mužských tváří to sice nevypadá právě nejlépe, u ženských to ale vcelku pomáhá.

expoziční čas 1/125 s, clona F4,3, citlivost ISO 125, ohnisko 119 mm, Shadow Adjustment Technology, klikněte pro zvětšení

Funkce Shadow Adjustment Technology opravdu snímku pomohla a stíny přiměřeně prosvětlila. Není to však zadarmo a ve stínech musíte počítat se zvýšeným šumem. To zamrzí z toho důvodu, že snímač s vysokou hustotou megapixelů právě v těchto stínech už tak dost šumí.

expoziční čas 1/125 s, clona F4,3, citlivost ISO 100, ohnisko 119 mm, klikněte pro zvětšení

Použití blesku expozici také trochu zlepšilo, nicméně přepálené pozadí zůstalo pořád. I přes malé vyklopení blesku nemá většinou fotoaparát tendenci způsobovat přespříliš výrazný efekt červených očí. Pro jistotu ale využijte předblesk, ten skutečně pomůže. Osvětlením obličeje navíc zmizel šum.

Blesk nabízí automatický režim (lze doplnit o redukci červených očí), trvale zapnutý blesk (rovněž lze přidat redukci červených očí), vypnutý, slow-synchro (opět může být i s redukcí) a pak slow-synchro na druhou lamelu závěrky, tedy těsně před jejím zavřením (koncem expozice). Blesk má rozumnou účinnost i na nejslabší nastavení a vcelku pěkně prosvětluje i na krátkou vzdálenost (bez nepříjemně výrazných přepalů). Na prvním řádku je "natvrdo" nastaveno ISO 100, na druhém je pak automatické nastavení expozice včetně ISO citlivosti.

blesk -2 EV, 1/30 s, ISO 100	blesk +0 EV, 1/30 s, ISO 100	blesk +2 EV, 1/30 s, ISO 100
blesk -2 EV, 1/30 s, ISO 100	blesk +0 EV, 1/30 s, ISO 100	blesk +2 EV, 1/30 s, ISO 320